Mluví se o ní jako o stavbě dekády. A nyní jí už nic nebrání. Výstavba čtvrté linky pražského metra začne ještě letos. Podle radního pro dopravu Adama Scheinherra dokonce už v řádech týdnů. Město totiž získalo pravomocné stavební povolení, což znamená, že proti stavbě už se není možné odvolat.

„Ministerstvo dopravy dnes zamítlo odvolání odpůrců stavby metra D a potvrdilo původní rozhodnutí o stavebním povolení. Je to neuvěřitelný úspěch,“ uvedl radní na svém facebookovém profilu s tím, že to nebylo jednoduché, protože odpůrců bylo mnoho. To, že se při přípravě stavby postupovalo správně, potvrdil podle Scheinherra rovněž Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Rychle se může začít stavět i díky tomu, že už nyní je pod Prahou 4 zhruba půl kilometru tunelů, což bylo možné díky dokončenému geologickému průzkumu. „Brzy se začnou velmi rychle rozrůstat. Metro D je jedna z nejvýznamnějších investic v Praze i České republice, do které hlavní město investovalo už skoro dvě miliardy korun,“ uvedl také Scheinherr.

Foto: IPR

Stanice Olbrachtova na lince metra D

Letos má jít na čtvrtou linku metra 4,3 miliardy korun. Začne se výstavbou mezi Pankrácí a Novými Dvory, poté by měla pokračovat do Depa Písnice. Teprve v druhé etapě se počítá také s úsekem mezi Pankrácí a náměstím Míru. Dohromady bude mít „déčko“ deset stanic a celkové náklady na něj mají dosáhnout 98 miliard korun. To jsou mimochodem zhruba dva až tři tunely Blanka. Současný harmonogram počítá s tím, že metro bude v provozu v roce 2029.

Stanice na Pankráci bude přestupní – z linky C na D – a bude mít obrat kolem sto dvaceti tisíc cestujících denně. Linka D ostatně obslouží hlavně největší městskou část Prahu 4 s velkými sídlišti, jako jsou Krč, Lhotka, Novodvorská nebo Libuš. V nich bydlí asi sto padesát tisíc obyvatel. Ti všichni nyní spoléhají především na autobusovou dopravu.

Metro D přinese kromě úlevy v celé dopravě také novinku. Tou je automatizace. Na „déčku“ by se totiž mělo jezdit bez řidiče. Netradiční díky tomu budou i nástupiště, na kterých budou bezpečnostní dveře, které se otevřou, až když bude souprava ve stanici. Jednotlivé stanice by tentokrát měly mít podobu, která vzejde z architektonické soutěže. To neplatilo například pro dokončení linky metra A z Dejvické až do Motola, čtyři stanice na trase dokončené v roce 2015 byly za absenci architektů kritizovány.

V neposlední řadě by mělo mít nové metro pozitivní vliv i na oblasti, kterými bude projíždět. Počítá se s tím, že v okolí stanic dojde k rozvoji, a to nejen skrze soukromou výstavbu, odrazit by se to mělo i na veřejném prostoru. „S metrem stavíme i nové čtvrti a kvalitní veřejný prostor pro trávení volného času,“ zmiňuje také Scheinherr.

Foto: IPR Praha

Ve stanicích metra D nemá chybět umění

Podle radního jsou finance na výstavbu zajištěné díky úvěru od Evropské investiční banky, a to zhruba polovina potřebných peněz. Druhou půlku plánuje město financovat ze svého. Investorem je pražský dopravní podnik. Magistrát chce zároveň jednat o finanční pomoci s vládou. „Metro je investice, kterou všude na světě financuje město ve spolupráci se státem, což se v případě metra D bohužel neděje. Jedná se o investici celostátního významu,“ uvedl letos radní pro finance Pavel Vyhnánek.

Scheinherr rovněž zmínil, že metro je díky současnému radnímu pro územní rozvoj Petru Hlaváčkovi zanesené v územním plánu. Podařilo se vykoupit zbývajících šedesát procent pozemků, potřeba byl rovněž zákon o automatickém metru. „Kupujeme nejmodernější automatické soupravy a při té příležitosti zmodernizujeme pro automatický provoz i linku C,“ uvedl také radní.