STRV – tato čtveřice písmen je už dnes na české technologické scéně neznámá jen málokomu. Původně pražské studio se za třináct let existence vyšvihlo na vývojářskou špičku a dnes má za sebou kromě více než dvou stovek vybudovaných aplikací i mezinárodní tým v pobočkách i v Los Angeles či San Franciscu. Jeden z jeho spoluzakladatelů, Lubo Smid, nyní pro CzechCrunch sdílel aktuality z firmy a prozradil i více o budoucích aktivitách mimo tradiční trhy v USA a Evropě.

Můžeš pro začátek říct, jakým zajímavým projektům jste se v poslední době věnovali a jakým se věnujete?

To bych hrozně rád, ale většina těch zajímavých věcí je do jejich spuštění, a dost často i po něm, pod určitým embargem, což chápu, je trochu nezajímavá odpověď. Můžu bohužel mluvit jen o tom, co je dneska vidět na webu. Aktuálně tedy pracujeme na ClassDojo, vzdělávací platformě, kterou aktuálně používá 9 z 10 amerických škol. To znamená miliony unikátních měsíčních uživatelů, už to u nás funguje přes tři roky.

Dalším projektem je třeba Rich Uncles, investiční platforma do fondu s nemovitostmi. U toho vnímáme, že posouváme způsob jak lze do takového fondu investovat – pomocí webové aplikace, kam jen naklikáš svoje údaje, zvaliduje se to a pak jen pošleš své peníze a celá investice se dá udělat v deseti, dvaceti minutách. To už taky děláme třetí rok.

A z těch novějších?

O těch novějších skutečně nemůžu mluvit, ale připravujeme oznámení, že jsme pracovali na jedné globální aplikaci. Není ještě vypuštěná, ale její znalost bude každopádně hodně vysoká.

Jaké vize se obecně vzato v STRV držíte?

Dělat zajímavé věci se super lidmi.

To zní jako dost obecná věc. Čím je tedy STRV tak výjimečné?

Je to něco, co nám vykrystalizovalo postupem času, když jsme si vyzkoušeli spoustu různých modelů spolupráce a nastavení a snažili jsme se nějakým způsobem formalizovat to, co děláme. Je to prostě skutečně o tom, dělat super věci v super kolektivu a to je nejspíš i to, v čem spočívá náš rychlý růst. Když dáš dohromady skupinu šikovných lidí, tak zaprvé když je to vidět z venku, tak s námi firmy chtějí pracovat a stejně tak i ten kolektiv má zájem pracovat s tou firmou. Jakmile se tohle dá dohromady, tak vzniká zájem na obou stranách.

V současnosti jste čtyři spoluzakladatelé, hodně přeléváte mezi USA a ČR. Jak máte rozdělené pravomoce?

Dneska už jsou naše pozice poměrně jasně definované. David je CEO, řídí de facto všechny lidi na C-level pozici, má za úkol to celé propojit a hodně se věnuje strategickým dohodám. Já se pak věnuji našemu největšímu týmu, tedy tomu co vytváří projekty. Martin Šťáva se převážně věnuje našim vlastním projektům a Pavel Zeifart se před pár měsíci posunul nově na pozici CMO.

Není časově náročné pořád přelétavat mezi Českem a USA? Není to na úkor produktivity?

Když to stáhnu na sebe, tak létám převážně o víkendu, abych si tím nenaboural pracovní den. Je to ale něco, co je k našemu typu byznysu nezbytné a tak to beru, jak to je. Kdybychom chtěli dělat na lokálním trhu, tak děláme, ale nechceme. Chceme dělat věci v Americe, to je náš směr, kterým jsme se už v roce 2012 vydali. Druhá možnost by taky byla přesunout celý tým do Ameriky, ale to nám taky nedává smysl.

Proč to nedává smysl?

Protože bychom nebyli schopni tam dát dohromady tak skvělý tým lidí jako tady.

Není v téhle souvislosti nevýhodou, mít týmy relokované po celém světě? Dokáží spolupracovat stejně jako kdyby seděli v kanceláři vedle sebe?

Tak nevýhodou to je, samozřejmě, když jsou lidé spolu, je to super. Ale je třeba si říct, jak moc je to potřeba a jak velká je ta nevýhoda, což jsme zjistili že moc není. Díky technologiím, co máme k dispozici a stylu komunikace, který používáme, se najednou všechno sbližuje a lidi jsou tak schopni pracovat prakticky odkudkoliv. I s tím devítihodinovým časovým posunem jsem schopni poměrně v pohodě pracovat.

Už jsi se zmínil o tom, že se Pavel Zeifart posunul na pozici CMO, šéfa marketingu. Co si od tohoto kroku slibujete?

Myslím si, že v rámci technologického segmentu jsme na českém trhu vytvořili už poměrně známou značku, nicméně je potřeba tohle zopakovat i v USA. To je asi to, co si od toho slibujeme. Chceme, aby nás americké firmy znaly a věděly, že když potřebují pomoct s vývojem nějakého produktu, mají se obrátit na STRV, protože dělají skvělé věci a rozumí těm nejnovějším technologiím.

Zmínil jsi i vlastní projekty, které děláte. Můžeš přiblížit o co konkrétně jde?

Naše strategie je dělat super zakázkové i super vlastní věci. V tomto segmentu máme datingové aplikace, to už je takový s STRV spojený evergreen. Ale ještě máme i poměrně velký projekt, který už je ve fázi beta testování. Jmenuje se to Rapid.io a jedná se o flexibilní real-timovou databázi pro vývojáře. My jsme totiž za léta práce vyzkoušeli několik způsobů jak dělat real-timovou komunikaci a doručování dat, nemohli jsem najít ideální řešení a tak jsme si ho sami vytvořili. Nejblíž se tomu asi podobá Firebase.

Abychom si mohli představit, jak je vlastně STRV velké – jaké jsou pro tento rok vaše plánované tržby?

Čísla jsou něco, co jsme se rozhodli nekomentovat, a to sice z toho důvodu, že těch firem máme víc a ne všechna data máme v jednu chvíli pohromadě. Podávat nějaké kusové informace nechceme, takže až se budeme jednou cítit, že chceme říct, jaký máme obrat nebo co plánujeme, tak to uděláme.

Nedávno jste otevřeli také kanceláře v Brně. Jaký je rozdíl ve vedení týmu tam a zde v Praze?

Téměř žádný. Není to už zas tak nedávno, jsme tam rok a půl, ale v Brně je třeba menší výběr kancelářských prostor, cenově je to srovnatelné. I co se týče lidí, je to to samé. Dneska už jsou tam velké firmy jako IBM.

Jaký smysl je tedy mělo z vašeho pohledu vůbec otevřít?

Máme dva důvody. Jeden je, že už předtím jsme tam měli podstatou část týmu, pár klíčových lidí, co byli z Brna, ale dlouze dojížděli do Prahy. Za druhé jsme chtěli oslovit tamější trh, abychom měli možnost obohatit tým o další super talentované lidi. Navíc je to blízko na Slovensko, myslím, že je to pro nás dobrý doplněk k Praze, abychom mohli cílit na celou Českou republiku v rámci lokálního recruitmentnu. Nicméně se koukáme daleko dál.

Kam dál se díváte?

Bylo pro nás super, že s officem v Praze jsme mohli oslovit takřka celou lokální komunitu. Tím, že jsme se rozšířili do Brna, tak se nám tenhle počet rozšířil o ty, co tam bydlí nebo tam chtějí bydlet. S tím, že jsou lidi, co se přestěhovali z Prahy do Brna, z Brna do Prahy, jeden člověk už dokonce stihnul z Prahy do Brna a zpět. Mezi těmito městy máme prostě volný transfer lidí. Furt je to ale dost omezený trh.

Chceme být připravení na to, že se otevřeme celému světu a Prahu vidíme v tomto ohledu jako hodně atraktivní město, protože má velmi dobré jméno. Nicméně nyní už je nějakou dobu jeden z našich kolegů v Kolumbii a tak jsme chvíli uvažovali, jelikož i s USA jde o dost podobnou časovou zónu, že bychom zkusili mít office tam.

V jaké fázi tenhle nápad je?

Nakonec jsme zjistili, že ho nechceme, protože pro nás nedává smysl, ve chvíli kdy už jsme vytvořili to co máme, otevírat další kanceláře. Nicméně když nemůže Mohammed k hoře, musí hora k Mohammedovi. Došlo nám, že to, že bychom udělali office tam, by nic moc nevyřešilo, protože pro tamní lidi je hodně zajímavá možnost se relokovat do Evropy.

Nyní jsme tam já a Matěj Matolín (vedoucí recruitment týmu STRV, pozn, red.) na týden byli, zorganizovali jsme dva eventy, jeden v Bogotě a druhý v Medellínu. Cílem bylo si nějakým způsobem osahat lokální komunitu. Byl to pro nás ve své podstatě test, jestli jsme schopni do Prahy získat lidi z různých koutů světa a to, že začínáme s Kolumbií je dáno tím, že tam máme toho lokálního člověka, který nám s tím hodně pomáhá.

Co z téhle cesty vzešlo?

Velká řada kontaktů a desítky vývojářů, kteří mají zájem se přestěhovat do Prahy. Velká část z nich již nyní prochází naším standardním náborovým procesem a věříme, že během několika měsíců první přestěhujeme do Prahy, aby rozšířili nás tým. Než se nám ale podaří získat všechny potřebné papíry, počítáme, že pro nás budou prozatím pracovat z Kolumbie.

Českému čtenáři asi moc kolumbijská tech scéna známá nebude. Mohl bys ji nějak přiblížit?

Část velkých technologických firem už tam má své kanceláře. Jsou tam obrovská města s velký potenciálem, to je důvod proč jsme tam jeli. Musíme nabídnout ale místním něco jiného, než jenom práci – tu jim dávají ty americké firmy, ovšem ty jim nedají možnost vycestovat do US, my jim umožníme dostat se do Evropy, což je pro ně lákavé.

Prý nyní často létáte i do Číny. Chystáte tam nějaký byznys?

Já jsem tam tedy ještě nebyl, poletím ale hned několikrát. O něčem tam jednáme, ale není to náš byznys, pomáháme našim klientům v Číně rozjet jeden projekt.

Jak ty osobně vnímáš tamní technologickou scénu?

Já si myslím, že tam je obrovský potenciál a každému člověku, kterému se podaří napojit na lokální firmy, získat kontakty, to otevírá úplně jiné možnosti. My jsme si prošlapali cestičku do Ameriky, která je extrémně zajímavá, ale furt se bavíme o relativně malém počtu koncových zákazníků, než když se podaří někomu něco velkého vypustit v Číně. Ale ty podmínky tam vůbec nejsou ideální, kvůli zákonům a režimu, který tam panuje.

Takže v tuhle chvíli analyzujeme situaci a sledujeme místní dění. Naši klienti tam mají nějaké aktivity, ale my sami tam ještě nic nepodnikáme. Ale jednou možná budeme.

V nedávném článku jsme se zmiňovali i o tom, že hodně firem kvůli cenové náročnosti relokovalo ze San Francisca do Los Angeles. Vy jste se zachovali stejně?

My jsme nic nerelokovali, já a David jsme se jen přestěhovali a začali dělat trochu větší networking v LA. Focus na San Francisco ale zůstal stejný. Je to jako kdybychom otevřeli nové město.

Hodně se ale mluví o tom, že San Francisco je neúměrně drahé, jinými slovy nafouknutá bublina, co by mohla brzy splasknout.

Tak ona to není úplně bublina, protože firmy co tam působí mají relativně vysokou hodnotu, jsou schopné dobře platit. To je fakt a to, že ty technologické firmy jsou takhle vysoce ohodnocené reflektuje, že technologie v dnešní době “vládnou světu”. Ty podmínky v obou městech jsou podle mého názoru totožné, San Francisco je asi o něco dražší město, ale ten rozdíl není velký. Rozhodně to není tak, že bychom se dívali jak ušetřit a proto se přesouvali. Ten důvod byl, že jsme tam už předtím měli nějaké klienty a chtěli jsme přidat další. Většina našeho sales týmu je v San Franciscu.

Zajímala by mě ještě vaše pobočka v New Yorku. Je tam startupový boom stejně velký jako v Kalifornii?

To se mně hrozně těžko porovnává, protože nemám čísla o tom, kolik je tam startupů. Ale asi je to relativně podobný trh jako San Francisco a Los Angeles. My tam aktuálně nemáme takovou proaktivitu jako na západním pobřeží, ale do budoucna ji plánujeme, přesněji řečeno do konce roku náš dopad na východní pobřeží bude daleko větší. Stejně jako ale nevidím rozdíl ve startupovém potenciálu mezi Prahou a Brnem, nevidím ho moc ani mezi east coast a west coast. Na obou jsou zajímavé příležitosti a je jen na dané firmě, aby si vybrala tu správnou.

Když jsme se tak dotkli těch problémů, jaký je podle tebe největší problém české startupové scény?

Problém je, že se u nás ty firmy strašně málo kupují, méně než by to reálně bylo možné. Na českém trhu oproti Americe probíhá hrozně málo akvizic a je to do jisté míry tím, že se tohoto ty startupy bojí, brání se tomu.

Myslíš si tedy, že si každý prostě chce budovat to svoje a nechce to nikomu dát?

Ano, myslím si že celkově vzato by se ty týmy měly více spojovat. Ale je to nejvíce o tom mindsetu.

A nemůže to být dáno prostě jen tím, že startupů je tady méně? V USA tvoří startupy 0,4 % HDP, u nás jen 0,16 %.

Určitě, je to stále relativně nový způsob, jak přistupovat k tvoření firmy. Podnikání jako takové je tu samozřejmě od pradávna, ale konkrétně tento segment technologických firem je něco, co tu vznikalo posledních několik jednotek až desítek let a tak se to nějakým způsobem vyvíjí. Asi jsme pozadu, ale děje se tu spousta zajímavých startupových akcí, je potřeba do toho ty lidi nalákat. Ale samozřejmě to není pro každého, někdo radši bude pracovat v zaběhlém jobu v korporátu a na tom není nic špatného.

Kooperace startupů a korporací je ostatně také teď velké téma. Vidíš to z vašeho pohledu nějaký potenciál?

Za mě je to tak, že by velké firmy měly kupovat ty malé, protože jim mohou přinést něco, co nemají. Někdy je to dokonce tak, že malá firma aspiruje na to být větší, než ta velká, pak je na místě do toho nalít hodně peněz. Nebo prostě dělat ve velké firmě malé jednotky, které jsou schopné něco řešit za jasného rozpočtu a času.

Za nás konkrétně děláme pro celý technologický segment, takže když nás osloví nějaká větší firma, tak nás to zajímá stejně.

Máte také jedny z nejvíce designových kanceláří v Praze. Můžeš popsat, co bylo motivací pro jejich vytvoření a kolik takové sídlo stojí?

Chtěli jsem mít super kanceláře, protože je pro nás pracovní prostor extrémně důležitý. Snažíme se hodně dbát na dobrou firemní kulturu a ačkoliv to dneska už zní jako klišé, tak tomu dobré kanceláře dost pomáhají. Myslím si, že jsme si s tím dost vyhráli. Dělali jsme brainstorming se všemi našimi lidmi abychom zjistili, co by tam chtěli a nechtěli. Pak jsme relativně dlouho se šikovným týmem Studia Perspektiv všechno realizovali a vzniklo z toho, co vzniklo. Ty náklady se pohybují v řádech desítek milionů korun.

Myslíš, že právě kanceláře mají nějakou zásluhu na tom, že se z STRV stal lovebrand?

Když se na to zpětně koukám, je pěkné od někoho slyšet že STRV je lovebrand, já sám bych si to tak nedovolil označit. Nemyslím si, že je to o kancelářích, ale o přístupu, který se zakládá na několika základních věcech. Zaprvé je třeba i dávat, nejenom brát, druhá věc je dělat věci dobře a ještě líp, a třetí mít u toho prostě kopec zábavy.

V kancelářích se ostatně konají i akce jako Silicon Valley Insights. Proč jste je začali pořádat?

Máme už poměrně dobré kontakty na americkém trhu a také se už dlouhodobě snažíme českou technologickou scénu kultivovat, spojit ji a motivovat ve stylu: “Takhle to udělal on, takhle ona, takhle daleko se dostali“. Chceme tedy lidem pomáhat nahoru, ukázat jim jaké jsou možnosti, protože ani já, než jsem měl tu možnost studovat v USA a Anglii, jsem netušil jaké jsou.

Na jaké další akce se diváci v STRV můžou těšit?

Tento rok už jsme tu už měli Sudheeru, produktovou manažerku z Amazonu. Plánujeme i session s mým kamarádem, který před lety odešel z Facebooku do Oculusu. Pak Facebook koupil Oculus a tak je zase ve Facebooku. Je hodně zaměřen na machine learning, virtuální realitu a aktuálně pracoval i na aplikaci Facebook Spaces, která je super. Dál pak uvidíme, určitě bychom rádi slyšeli, co by veřejnost zajímalo.

Neplánujete třeba s vaší sítí kontaktů celodenní konferenci?

Zatím nic konkrétního, ale uvažovali jsme o tom. Otázkou je, s jakým cílem bychom to dělali, protože věříme že naše jméno už na českém trhu docela známé je.

Lubo, díky moc za rozhovor!

Také děkuji.