Michal Mička z INCOMMING Ventures: Do konce roku chceme do startupů proinvestovat dalších 50 milionů

Jiří SvobodaJiří Svoboda

0Zobrazit komentáře

Investorům v současné době přeje ekonomická situace a tak zejména ti, kteří mají v oblibě podporovat začínající projekty, jsou na svých aktivitách schopni postavit fungující byznys. Jednou z mladších investičních firem na českém trhu je INCOMMING Ventures, která vznikla před rokem a čtvrt pod vedením Michala Mičky. Právě s ním jsme se sešli, abychom získali náhled do aktivit jeho firmy i investic do ecommerce a startupů obecně.

Proč jste vlastně odešel z DRFG?

Z DRFG jsem odešel proto, že finanční distribuce, kterou jsem měl na starosti nabyla takové velikosti, že ji nebylo potřeba nijak zvlášť rozvíjet, nabírat další lidi a zvětšovat přítok peněz do skupiny. Už jsem tedy věděl, že moje přidaná hodnota není taková, jako byla v předchozích třech letech a chtěl jsem se posunout dál. Prodej podílu v DRFG mi umožnil dělat investice na vlastní triko, což bylo vlastně od začátku mým cílem.

jakub-havrlant

Přečtěte si takéMall Group Jakuba Havrlanta koupí za přibližně 150 milionů 75 % v e-shopu Kosik.czMall Group Jakuba Havrlanta koupí za přibližně 150 milionů 75 % v e-shopu Kosik.cz

Proč jste se tedy pustil zrovna do oboru e-commerce?

Vždy je to o lidech, takže i v tomto případě jsem potkal ty, kteří této oblasti rozumí a mají v ní zkušenosti. Jedním z nich byl Adam Kurzok a právě s ním jsem se začal intenzivně bavit o tom, jak to v e-commerce funguje. Později jsem zjistil, že je to nejdynamičtěji rostoucí oblast v ekonomice nejen se zajímavými lidmi, ale také příležitostmi k investování.

INCOMMING ventures nakonec vznikla na základě toho, že mi Adam nabízel investici do Expanda, jeho projektu. Já mu říkal, že do jednoho projektu investovat nebudu, protože tomu nerozumím. Navrhl jsem mu, abychom jich společně zainvestovali více, rozložili tak riziko a trochu se v tom zorientovali.

Podařilo se tedy to riziko rozložit?      

Určitě, tak minimálně tím, že jsme dneska ve čtyřech projektech a celkově jsme investovali do pěti. Za ten rok a čtvrt jsme tedy přišli pouze o jeden. (Jednalo se o projekt Carzada, marketplace s ojetými vozy v Německu, pozn. red.) U těch ostatních čtyř to vidím pozitivně, všechny rostou. Situace je dobrá. Spoustu projektů ve startupovém světě neuspěje, ale všechny naše se zatím zdají být úspěšné. Ale je před námi samozřejmě dlouhá cesta.

incomming4

Jakými zásadami se v INCOMMING Ventures řídíte? Čím jste třeba odlišní od jiných investičních firem?

Odlišní jsme v tom, že máme užší focus. Říkáme, že nás zajímá především e-commerce. To tady v Česku nikdo jiný netvrdí. Ale samozřejmě je to více o tom, co člověk dělá, než co člověk říká. A my se snažíme být aktivní a hledat zajímavé příležitosti.

Je to tedy o tom být s lidmi v kontaktu, znát tu komunitu a přesvědčit je, že vy jste ten správný investor. Lepší projekty dnes nehledají jen peníze, ale hlavně partnera, který jim pomůže s rozvojem.

Jaké přesně jsou tedy vztahy s projekty do kterých investujete?

To je individuální a záleží na potřebách projektu. Tím, že máme ve všech minoritní podíly, to není o tom jim říkat, co mají dělat, to by měli vědět sami. Stejně jako to, s čím se na nás mohou obrátit. Někdy tak řešíme expanzi a go-to-market strategii, někdy hledáme někoho přes sales, někdy byznys analytika. Ale hodně je ta potřeba cítit v HR a expanzi.

A vy dokážete v těchto všech oblastech pomoci?

Ano, díky kontaktům, které máme k dispozici, si troufnu říct, že dokážeme.

Co by naopak měl udělat projekt, aby zaujal vás?

V první řadě by ten projekt měl tvořit dobrý tým lidí, který už má něco za sebou. Měl by být schopný tu myšlenku uchopit a uskutečnit. Pak je také důležité podívat se na čísla, která ukazují nějaké trendy. Vize bez čísel totiž přináší riziko, do kterého se mi osobně nechce.

Takže investujete pouze do startupů v pokročilejší fázi?

Převážně ano. Ale nechci říkat, že pouze, protože může vždycky přijít člověk, který má skvělý track record a nějakou úžasnou myšlenku. Pár takových lidí znám. Ti kdyby za mnou přišli a řekli “Hele jdu něco dělat”, tak bych nepřemýšlel a prostě do toho šel s nimi. Protože vím, že jsou to ti správní lidé, kteří ty peníze vydělají.

Přesto se hodně mluví o tom, že startupy mají problém získat investici právě v té nejranější fázi. Co byste jim tedy poradil?

Měli by shánět peníze spíše kolem sebe, než u cizích lidí. Za těmi bych právě šel až ve chvíli, kdy mám co ukázat.

incomming2

INCOMMING Ventures máte rok a čtvrt. Co jste se za tu dobu naučil?

No, odkud to vzít. Pro mě je to určitě obrovská škola. Předtím jsem působil v úplně jiné oblasti a tento typ investic jsem vůbec neuměl. Takže jsem se vlastně naučil úplně všechno od základů. Ale když už se do něčeho pustím, tak se většinou snažím, aby to šlo rychle. A ono to většinou skutečně rychle jde.

Takže konkrétně jsem se třeba naučil, jaké jsou rozdíly na investičních trzích v Česku a v USA. Potkal jsem se s lidmi, kteří tamějšímu trhu, který je diametrálně odlišný, dobře rozumí a umožnilo mi to pochopit, jaké tady bude investiční prostředí, až se tomu přiblížíme. Protože Amerika je před námi. Stejně tak jsem se potkal s lidmi, kteří mají dobře zmapované prostředí v Izraeli, kde je to taky zajímavé.

Také jsem se naučil v jednotlivých investicích hledat stejné vzorce a dávat si pozor na opakující se chyby, což může při vyhodnocení ušetřit nějaké peníze.

Plánujete se v těchto zemích angažovat v rámci INCOOMING Ventures?

Spíš se chceme naučit něco z toho, co tam funguje a začít to implementovat tady. Objem kapitálu, se kterým aktuálně pracujeme, není tak velký, abychom ho nedokázali efektivně umístit tady v Česku. Samozřejmě, pokud začneme investovat stovky milionů nebo miliardy korun, tak už na to český trh bude malý. Tedy za předpokladu, že budeme chtít zůstat ve stejné fázi investování. Můžete sice mít miliardy a kupovat firmy v Česku, ale to už není seed investice, ale private equity a to je úplně o něčem jiném.

Kolik jste tedy doposud proinvestovali?

V tuto chvíli máme celkově proinvestováno přibližně 25 milionů korun. Dalších 50 milionů, které bych rád proinvestoval v rámci e-commerce v průběhu tohoto roku, máme připraveno. To odpovídá třem investicím o velikosti přibližně 500-700 tisíc eur, takže to už nejsou úplně investice na začátku. V tomto případě už by ty projekty měly mít nějaké příjmy, i když jsou startupy, které raisují podobné peníze a nemají vůbec nic.

carzada

Dnes již neexistující služba Carzada

Co se vám za ten rok a čtvrt nepovedlo? Spálili jste se na něčem?

Všechny projekty rostou, každý jiným tempem a jsou příjmově vždy někde mezi 100 až 500 tisíci korunami měsíčně. To považuji doposud za úspěch. Samozřejmě objektivní neúspěch je, když dojde ke konci projektu, což se stalo v případě Carzady.

Co přesně se dělo?

No, ta firma vyhlásila insolvenci, takže o peníze, které jsme do ní investovali, přijdeme. Nový investor bohužel na posledních chvíli vycouval a nebyly peníze na další rozvoj. Takže to je neúspěch, ale na druhou stranu velká zkušenost.

Co vaše Flatio? Nemůže přispět ke kolapsu na trhu s nemovitostmi, tak jak se to tvrdí o Airbnb?

Flatio ještě nějaký pátek nebude tak velké, aby k něčemu takovému přispělo, ale když se to podaří, tak budu šťastný investor. Ale obecně vzato ano, Flatio je samozřejmě nástroj, který zvětšuje výnosnost určitého typu bydlení. Ta část trhu je ale stále poměrně malá, protože lidé chtějí bydlet na kratší dobu, takže vyhledávají lokality převážně ve středu města. Další části realitního trhu jsou ovšem kanceláře, skladové prostory. Flatio tedy podle mě k tomu krachu nepřispěje, ale hlavně to co ta služba nabízí, už se dávno děje. Lidé si běžně pronajímají byty na pár měsíců a tato platforma to jen utilizuje.

Existuje podle vás oblast, která se do e-commerce z retailu nikdy nepřesune?

Retail je jen jeden a dneska se dělí na offline a online. Dochází spíš k tomu, že se prodává různými kanály. To můžeme vidět na největším retailerovi v česku – Alze. Ta má showroomy, výdejní místa, AlzaBoxy a výborně jim funguje i dodávka domů. Do budoucna to vidím spíše tak, že lidé budou kupovat úplně všude a bude to hrozně rychlé a jednoduché. Všichni, kteří dneska chtějí něco prodávat, musí dle mého názoru prodávat offline i online.

incomming3

Dobře, tak kdybychom to vztáhli třeba na klasické supermarkety. Dneska tu máme Rohlik.cz, Košík.cz, Kolonial.cz, Tesco… Nehrozí jim zánik?

Já si myslím, že tyhle věci nejsou konfliktní a vzájemně se doplňují. Nicméně mám dojem, že rozvoz je služba, za kterou si zaplatím. Tohle konkrétně je mladé a rychlé odvětví, které je dotováno velkými penězi, ale zatím v tom tu ekonomiku moc nevidím. Bude se to muset nějakým způsobem překlopit do ziskového byznysu, a to především pomocí velkých objemů a úspor z rozsahu, protože marže v potravinovém byznysu nejsou tak velké, aby se udržoval marketing, logistika a podobně.

Co byste doporučil začínajícím investorům? Je na to ostatně dobrá doba…

Já si myslím, že teď je spíše lepší doba pro podnikatele, než investory. Ti jsou totiž schopni získat peníze za lepších podmínek, než kdykoliv v minulosti. Myslím, že až trh nebude tak přehřátý jako dnes a trochu to splaskne, budou se příležitosti hledat mnohem lépe. Jde ale o to reflektovat dobu a hledat je v ní.

Jako investor musíte mít přidanou hodnotu, o tom je to možná více než o čemkoliv jiném. Když ji máte, tak je to super a můžete to dělat kdykoliv. Být investor dnes, oproti době 10-15 let zpátky, neznamená mít peníze. Ti nejlepší jsou takoví, kteří v tom byznysu dokáží poradit a rozumí mu. Mně vždycky, když někdo píše s otázkou na nějaký projekt, zda je zajímavý, víckrát řeknu, že nevím, protože tomu třeba nerozumím. A pak se začnu ptát lidí okolo sebe, kteří tomu rozumí a do toho projektu třeba investuji.

Je tohle hlavní role vašeho advisory boardu? Jak aktivní vlastně je?

Je aktivní dost. Ale je to spíše tak, že já vím, že od nich mohu čekat pomoc, nechodí za mnou s nápady. Jednou za měsíc se scházíme a bavíme se o tom, jak se daří stávajícím projektům a co máme v plánu.

Můžete prozradit co přesně tedy máte v plánu?

Pohybujeme se pořád v oblasti, ve které jsme byli doposud, což znamená, že půjde o další projekty v B2B e-commerce. Tedy třeba o služby, které budou pomáhat eshopům řešit marketing, práci s daty nebo expanzi. Zároveň se ale samozřejmě neuzavíráme zajímavým přiležitostem.

shopsysfr-2

Michal Mička, Petr Svoboda (ShopSys), Ondřej Fryc (Reflex Capital)

Proč vůbec dneska investovat do technologických startupů? Proč ne třeba do nemovitostí, zaběhnutých značek?

Ta naše oblast vlastně není z finančního pohledu o nic víc zajímavá, než jiné typy investic. Výrazně víc asi nevyděláte, na to je tu velká konkurence a obrovsky vysoké valuace. Je fakt málo projektů, které ty peníze nakonec vydělají. Na druhou stranu jsou tu chytří lidé, velice kompetetivní prostředí a díky nim se hrozně rychle se učíte nové věci, jak jako podnikatel, tak jako investor. A to získané know-how pak lze dobře využít v jiných oblastech.

Michale, díky moc za rozhovor!

Také děkuji.

Lubo Smid z STRV: Na českém trhu jsme se stali známými, je potřeba to zopakovat v USA

Jiří SvobodaJiří Svoboda

0Zobrazit komentáře

STRV – tato čtveřice písmen je už dnes na české technologické scéně neznámá jen málokomu. Původně pražské studio se za třináct let existence vyšvihlo na vývojářskou špičku a dnes má za sebou kromě více než dvou stovek vybudovaných aplikací i mezinárodní tým v pobočkách i v Los Angeles či San Franciscu. Jeden z jeho spoluzakladatelů, Lubo Smid, nyní pro CzechCrunch sdílel aktuality z firmy a prozradil i více o budoucích aktivitách mimo tradiční trhy v USA a Evropě.

Můžeš pro začátek říct, jakým zajímavým projektům jste se v poslední době věnovali a jakým se věnujete?

To bych hrozně rád, ale většina těch zajímavých věcí je do jejich spuštění, a dost často i po něm, pod určitým embargem, což chápu, je trochu nezajímavá odpověď. Můžu bohužel mluvit jen o tom, co je dneska vidět na webu. Aktuálně tedy pracujeme na ClassDojo, vzdělávací platformě, kterou aktuálně používá 9 z 10 amerických škol. To znamená miliony unikátních měsíčních uživatelů, už to u nás funguje přes tři roky.

Dalším projektem je třeba Rich Uncles, investiční platforma do fondu s nemovitostmi. U toho vnímáme, že posouváme způsob jak lze do takového fondu investovat – pomocí webové aplikace, kam jen naklikáš svoje údaje, zvaliduje se to a pak jen pošleš své peníze a celá investice se dá udělat v deseti, dvaceti minutách. To už taky děláme třetí rok.

Processed with VSCO with fp8 preset

Přečtěte si takéSTRV a zakladatelé Kiwi.com investovali do bikesharingu Futupilot, který založil 19letý SlovákSTRV a zakladatelé Kiwi.com investovali do bikesharingu Futupilot, který založil 19letý Slovák

A z těch novějších?

O těch novějších skutečně nemůžu mluvit, ale připravujeme oznámení, že jsme pracovali na jedné globální aplikaci. Není ještě vypuštěná, ale její znalost bude každopádně hodně vysoká.

Jaké vize se obecně vzato v STRV držíte?

Dělat zajímavé věci se super lidmi.

To zní jako dost obecná věc. Čím je tedy STRV tak výjimečné?

Je to něco, co nám vykrystalizovalo postupem času, když jsme si vyzkoušeli spoustu různých modelů spolupráce a nastavení a snažili jsme se nějakým způsobem formalizovat to, co děláme. Je to prostě skutečně o tom, dělat super věci v super kolektivu a to je nejspíš i to, v čem spočívá náš rychlý růst. Když dáš dohromady skupinu šikovných lidí, tak zaprvé když je to vidět z venku, tak s námi firmy chtějí pracovat a stejně tak i ten kolektiv má zájem pracovat s tou firmou. Jakmile se tohle dá dohromady, tak vzniká zájem na obou stranách.

V současnosti jste čtyři spoluzakladatelé, hodně přeléváte mezi USA a ČR. Jak máte rozdělené pravomoce?

Dneska už jsou naše pozice poměrně jasně definované. David je CEO, řídí de facto všechny lidi na C-level pozici, má za úkol to celé propojit a hodně se věnuje strategickým dohodám. Já se pak věnuji našemu největšímu týmu, tedy tomu co vytváří projekty. Martin Šťáva se převážně věnuje našim vlastním projektům a Pavel Zeifart se před pár měsíci posunul nově na pozici CMO.

Není časově náročné pořád přelétavat mezi Českem a USA? Není to na úkor produktivity?

Když to stáhnu na sebe, tak létám převážně o víkendu, abych si tím nenaboural pracovní den. Je to ale něco, co je k našemu typu byznysu nezbytné a tak to beru, jak to je. Kdybychom chtěli dělat na lokálním trhu, tak děláme, ale nechceme. Chceme dělat věci v Americe, to je náš směr, kterým jsme se už v roce 2012 vydali. Druhá možnost by taky byla přesunout celý tým do Ameriky, ale to nám taky nedává smysl.

strvfounders

Zakladatelé STRV

Proč to nedává smysl?

Protože bychom nebyli schopni tam dát dohromady tak skvělý tým lidí jako tady.

Není v téhle souvislosti nevýhodou, mít týmy relokované po celém světě? Dokáží spolupracovat stejně jako kdyby seděli v kanceláři vedle sebe?

Tak nevýhodou to je, samozřejmě, když jsou lidé spolu, je to super. Ale je třeba si říct, jak moc je to potřeba a jak velká je ta nevýhoda, což jsme zjistili že moc není. Díky technologiím, co máme k dispozici a stylu komunikace, který používáme, se najednou všechno sbližuje a lidi jsou tak schopni pracovat prakticky odkudkoliv. I s tím devítihodinovým časovým posunem jsem schopni poměrně v pohodě pracovat.

Už jsi se zmínil o tom, že se Pavel Zeifart posunul na pozici CMO, šéfa marketingu. Co si od tohoto kroku slibujete?

Myslím si, že v rámci technologického segmentu jsme na českém trhu vytvořili už poměrně známou značku, nicméně je potřeba tohle zopakovat i v USA. To je asi to, co si od toho slibujeme. Chceme, aby nás americké firmy znaly a věděly, že když potřebují pomoct s vývojem nějakého produktu, mají se obrátit na STRV, protože dělají skvělé věci a rozumí těm nejnovějším technologiím.

Zmínil jsi i vlastní projekty, které děláte. Můžeš přiblížit o co konkrétně jde?

Naše strategie je dělat super zakázkové i super vlastní věci. V tomto segmentu máme datingové aplikace, to už je takový s STRV spojený evergreen. Ale ještě máme i poměrně velký projekt, který už je ve fázi beta testování. Jmenuje se to Rapid.io a jedná se o flexibilní real-timovou databázi pro vývojáře. My jsme totiž za léta práce vyzkoušeli několik způsobů jak dělat real-timovou komunikaci a doručování dat, nemohli jsem najít ideální řešení a tak jsme si ho sami vytvořili. Nejblíž se tomu asi podobá Firebase.

Abychom si mohli představit, jak je vlastně STRV velké – jaké jsou pro tento rok vaše plánované tržby?

Čísla jsou něco, co jsme se rozhodli nekomentovat, a to sice z toho důvodu, že těch firem máme víc a ne všechna data máme v jednu chvíli pohromadě. Podávat nějaké kusové informace nechceme, takže až se budeme jednou cítit, že chceme říct, jaký máme obrat nebo co plánujeme, tak to uděláme.

Nedávno jste otevřeli také kanceláře v Brně. Jaký je rozdíl ve vedení týmu tam a zde v Praze?

Téměř žádný. Není to už zas tak nedávno, jsme tam rok a půl, ale v Brně je třeba menší výběr kancelářských prostor, cenově je to srovnatelné. I co se týče lidí, je to to samé. Dneska už jsou tam velké firmy jako IBM.

strv-h

Prostory karlínské kanceláře STRV.

Jaký smysl je tedy mělo z vašeho pohledu vůbec otevřít?

Máme dva důvody. Jeden je, že už předtím jsme tam měli podstatou část týmu, pár klíčových lidí, co byli z Brna, ale dlouze dojížděli do Prahy. Za druhé jsme chtěli oslovit tamější trh, abychom měli možnost obohatit tým o další super talentované lidi. Navíc je to blízko na Slovensko, myslím, že je to pro nás dobrý doplněk k Praze, abychom mohli cílit na celou Českou republiku v rámci lokálního recruitmentnu. Nicméně se koukáme daleko dál.

Kam dál se díváte?

Bylo pro nás super, že s officem v Praze jsme mohli oslovit takřka celou lokální komunitu. Tím, že jsme se rozšířili do Brna, tak se nám tenhle počet rozšířil o ty, co tam bydlí nebo tam chtějí bydlet. S tím, že jsou lidi, co se přestěhovali z Prahy do Brna, z Brna do Prahy, jeden člověk už dokonce stihnul z Prahy do Brna a zpět. Mezi těmito městy máme prostě volný transfer lidí. Furt je to ale dost omezený trh.

Chceme být připravení na to, že se otevřeme celému světu a Prahu vidíme v tomto ohledu jako hodně atraktivní město, protože má velmi dobré jméno. Nicméně nyní už je nějakou dobu jeden z našich kolegů v Kolumbii a tak jsme chvíli uvažovali, jelikož i s USA jde o dost podobnou časovou zónu, že bychom zkusili mít office tam.

V jaké fázi tenhle nápad je?

Nakonec jsme zjistili, že ho nechceme, protože pro nás nedává smysl, ve chvíli kdy už jsme vytvořili to co máme, otevírat další kanceláře. Nicméně když nemůže Mohammed k hoře, musí hora k Mohammedovi. Došlo nám, že to, že bychom udělali office tam, by nic moc nevyřešilo, protože pro tamní lidi je hodně zajímavá možnost se relokovat do Evropy.

Nyní jsme tam já a Matěj Matolín (vedoucí recruitment týmu STRV, pozn, red.) na týden byli, zorganizovali jsme dva eventy, jeden v Bogotě a druhý v Medellínu. Cílem bylo si nějakým způsobem osahat lokální komunitu. Byl to pro nás ve své podstatě test, jestli jsme schopni do Prahy získat lidi z různých koutů světa a to, že začínáme s Kolumbií je dáno tím, že tam máme toho lokálního člověka, který nám s tím hodně pomáhá.

Co z téhle cesty vzešlo?

Velká řada kontaktů a desítky vývojářů, kteří mají zájem se přestěhovat do Prahy. Velká část z nich již nyní prochází naším standardním náborovým procesem a věříme, že během několika měsíců první přestěhujeme do Prahy, aby rozšířili nás tým. Než se nám ale podaří získat všechny potřebné papíry, počítáme, že pro nás budou prozatím pracovat z Kolumbie.

Českému čtenáři asi moc kolumbijská tech scéna známá nebude. Mohl bys ji nějak přiblížit?

Část velkých technologických firem už tam má své kanceláře. Jsou tam obrovská města s velký potenciálem, to je důvod proč jsme tam jeli. Musíme nabídnout ale místním něco jiného, než jenom práci – tu jim dávají ty americké firmy, ovšem ty jim nedají možnost vycestovat do US, my jim umožníme dostat se do Evropy, což je pro ně lákavé.

Processed with VSCO with fp8 preset

Prý nyní často létáte i do Číny. Chystáte tam nějaký byznys?

Já jsem tam tedy ještě nebyl, poletím ale hned několikrát. O něčem tam jednáme, ale není to náš byznys, pomáháme našim klientům v Číně rozjet jeden projekt.

Jak ty osobně vnímáš tamní technologickou scénu?

Já si myslím, že tam je obrovský potenciál a každému člověku, kterému se podaří napojit na lokální firmy, získat kontakty, to otevírá úplně jiné možnosti. My jsme si prošlapali cestičku do Ameriky, která je extrémně zajímavá, ale furt se bavíme o relativně malém počtu koncových zákazníků, než když se podaří někomu něco velkého vypustit v Číně. Ale ty podmínky tam vůbec nejsou ideální, kvůli zákonům a režimu, který tam panuje.

Takže v tuhle chvíli analyzujeme situaci a sledujeme místní dění. Naši klienti tam mají nějaké aktivity, ale my sami tam ještě nic nepodnikáme. Ale jednou možná budeme.

V nedávném článku jsme se zmiňovali i o tom, že hodně firem kvůli cenové náročnosti relokovalo ze San Francisca do Los Angeles. Vy jste se zachovali stejně?

My jsme nic nerelokovali, já a David jsme se jen přestěhovali a začali dělat trochu větší networking v LA. Focus na San Francisco ale zůstal stejný. Je to jako kdybychom otevřeli nové město.

Hodně se ale mluví o tom, že San Francisco je neúměrně drahé, jinými slovy nafouknutá bublina, co by mohla brzy splasknout.

Tak ona to není úplně bublina, protože firmy co tam působí mají relativně vysokou hodnotu, jsou schopné dobře platit. To je fakt a to, že ty technologické firmy jsou takhle vysoce ohodnocené reflektuje, že technologie v dnešní době “vládnou světu”. Ty podmínky v obou městech jsou podle mého názoru totožné, San Francisco je asi o něco dražší město, ale ten rozdíl není velký. Rozhodně to není tak, že bychom se dívali jak ušetřit a proto se přesouvali. Ten důvod byl, že jsme tam už předtím měli nějaké klienty a chtěli jsme přidat další. Většina našeho sales týmu je v San Franciscu.

Zajímala by mě ještě vaše pobočka v New Yorku. Je tam startupový boom stejně velký jako v Kalifornii?

To se mně hrozně těžko porovnává, protože nemám čísla o tom, kolik je tam startupů. Ale asi je to relativně podobný trh jako San Francisco a Los Angeles. My tam aktuálně nemáme takovou proaktivitu jako na západním pobřeží, ale do budoucna ji plánujeme, přesněji řečeno do konce roku náš dopad na východní pobřeží bude daleko větší. Stejně jako ale nevidím rozdíl ve startupovém potenciálu mezi Prahou a Brnem, nevidím ho moc ani mezi east coast a west coast. Na obou jsou zajímavé příležitosti a je jen na dané firmě, aby si vybrala tu správnou.

Když jsme se tak dotkli těch problémů, jaký je podle tebe největší problém české startupové scény?

Problém je, že se u nás ty firmy strašně málo kupují, méně než by to reálně bylo možné. Na českém trhu oproti Americe probíhá hrozně málo akvizic a je to do jisté míry tím, že se tohoto ty startupy bojí, brání se tomu.

strv-kancelare_1

Myslíš si tedy, že si každý prostě chce budovat to svoje a nechce to nikomu dát?

Ano, myslím si že celkově vzato by se ty týmy měly více spojovat. Ale je to nejvíce o tom mindsetu.

A nemůže to být dáno prostě jen tím, že startupů je tady méně? V USA tvoří startupy 0,4 % HDP, u nás jen 0,16 %.

Určitě, je to stále relativně nový způsob, jak přistupovat k tvoření firmy. Podnikání jako takové je tu samozřejmě od pradávna, ale konkrétně tento segment technologických firem je něco, co tu vznikalo posledních několik jednotek až desítek let a tak se to nějakým způsobem vyvíjí. Asi jsme pozadu, ale děje se tu spousta zajímavých startupových akcí, je potřeba do toho ty lidi nalákat. Ale samozřejmě to není pro každého, někdo radši bude pracovat v zaběhlém jobu v korporátu a na tom není nic špatného.

Kooperace startupů a korporací je ostatně také teď velké téma. Vidíš to z vašeho pohledu nějaký potenciál?

Za mě je to tak, že by velké firmy měly kupovat ty malé, protože jim mohou přinést něco, co nemají. Někdy je to dokonce tak, že malá firma aspiruje na to být větší, než ta velká, pak je na místě do toho nalít hodně peněz. Nebo prostě dělat ve velké firmě malé jednotky, které jsou schopné něco řešit za jasného rozpočtu a času.

Za nás konkrétně děláme pro celý technologický segment, takže když nás osloví nějaká větší firma, tak nás to zajímá stejně.

Máte také jedny z nejvíce designových kanceláří v Praze. Můžeš popsat, co bylo motivací pro jejich vytvoření a kolik takové sídlo stojí?

Chtěli jsem mít super kanceláře, protože je pro nás pracovní prostor extrémně důležitý. Snažíme se hodně dbát na dobrou firemní kulturu a ačkoliv to dneska už zní jako klišé, tak tomu dobré kanceláře dost pomáhají. Myslím si, že jsme si s tím dost vyhráli. Dělali jsme brainstorming se všemi našimi lidmi abychom zjistili, co by tam chtěli a nechtěli. Pak jsme relativně dlouho se šikovným týmem Studia Perspektiv všechno realizovali a vzniklo z toho, co vzniklo. Ty náklady se pohybují v řádech desítek milionů korun.

Myslíš, že právě kanceláře mají nějakou zásluhu na tom, že se z STRV stal lovebrand?

Když se na to zpětně koukám, je pěkné od někoho slyšet že STRV je lovebrand, já sám bych si to tak nedovolil označit. Nemyslím si, že je to o kancelářích, ale o přístupu, který se zakládá na několika základních věcech. Zaprvé je třeba i dávat, nejenom brát, druhá věc je dělat věci dobře a ještě líp, a třetí mít u toho prostě kopec zábavy.

V kancelářích se ostatně konají i akce jako Silicon Valley Insights. Proč jste je začali pořádat?

Máme už poměrně dobré kontakty na americkém trhu a také se už dlouhodobě snažíme českou technologickou scénu kultivovat, spojit ji a motivovat ve stylu: “Takhle to udělal on, takhle ona, takhle daleko se dostali“. Chceme tedy lidem pomáhat nahoru, ukázat jim jaké jsou možnosti, protože ani já, než jsem měl tu možnost studovat v USA a Anglii, jsem netušil jaké jsou.

strv (2)

Sudheera Vanguri a Lubo Smid

Na jaké další akce se diváci v STRV můžou těšit?

Tento rok už jsme tu už měli Sudheeru, produktovou manažerku z Amazonu. Plánujeme i session s mým kamarádem, který před lety odešel z Facebooku do Oculusu. Pak Facebook koupil Oculus a tak je zase ve Facebooku. Je hodně zaměřen na machine learning, virtuální realitu a aktuálně pracoval i na aplikaci Facebook Spaces, která je super. Dál pak uvidíme, určitě bychom rádi slyšeli, co by veřejnost zajímalo.

Neplánujete třeba s vaší sítí kontaktů celodenní konferenci?

Zatím nic konkrétního, ale uvažovali jsme o tom. Otázkou je, s jakým cílem bychom to dělali, protože věříme že naše jméno už na českém trhu docela známé je.

klara-polednikova-1-5

Přečtěte si takéStala se mistryní, překonala rakovinu a učí ženy boxovat pro radostV nouzi utíkej, ví od trenéra. Stala se mistryní, porazila rakovinu a ženy učí boxovat pro radost

Lubo, díky moc za rozhovor!

Také děkuji.