Vývoj autonomních aut si prošel zajímavou cestou. Od přehnaných očekávání před deseti lety přes strmý pád zájmu až po dnešní realitu, kdy robotaxíky přestaly být jen výstředností ze Silicon Valley. Ve Spojených státech se z nich stala každodenní realita, a nyní se stejná vlna blíží i do Evropy.

Že jde o téma, které proniklo i do mainstreamu, ukazuje třeba letošní předávání Oscarů, kde si z nich v úvodním monologu dělal legraci komik Conan O’Brien. „Je mi ctí být posledním lidským moderátorem udílení Oscarů. Příští rok už to bude Waymo ve smokingu,“ žertoval s odkazem na technologickou firmu z holdingu Alphabet, mateřské společnosti Googlu, která právě skrze divizi Waymo vyvíjí a provozuje flotily autonomních vozidel.

Zatímco Amerika už tato auta přijala za běžnou součást svého fungování, Evropa donedávna zůstávala v roli pasivního diváka. To by se však v nejbližších letech mělo změnit. Starý kontinent se stává novým polem, kde o podíl na trhu začínají tvrdě bojovat giganti jako výše zmiňované Waymo, Uber či Bolt.

A právě pro tuto evropskou expanzi je jedním z klíčových bodů nedávno oznámené partnerství Uberu a automobilky Rivian. Uber totiž plánuje svou platformu pro objednávání jízd v autonomním taxi rozšířit i na evropské trhy a k tomu potřebuje vlastní flotilu autonomních vozidel. Právě tu mu má Rivian dodat. Do tohoto partnerství chce Uber do roku 2031 investovat až 1,25 miliardy dolarů, tedy zhruba 30 miliard korun.

Masivní finanční injekce jde ruku v ruce s ostrými technologickými milníky: prvním velkým testem bude nasazení 10 tisíc plně autonomních vozů modelu R2 do flotily Uberu do roku 2028. Pokud se ambiciózní plán podaří naplnit, mohl by se vozový park firmy do konce dekády rozrůst až na 50 tisíc vozidel brázdících silnice v Severní Americe i Evropě.

Že už dávno nejde jen o experiment, ale o tvrdý byznys, ukazuje i Alphabet. Ten udělal rázné gesto, na nějž mimo jiné upozornil deník The Wall Street Journal. Odměny svého nejvyššího šéfa Sundara Pichaie natvrdo svázal s tím, jak úspěšná bude jejich divize samořídicích aut Waymo. Vzkaz světu tu tak má být jasný – robotaxíky už pro společnost nejsou drahou hračkou, ale prioritou, na které stojí i výplata nejvyššího vedení.

Londýn jako zatěžkávací zkouška

Expanze do Evropy ale představuje pro autonomní systémy mnohem větší výzvu než přehledné, mřížkovité sítě amerických metropolí. Například v Londýně se už od února testují autonomní taxíky Waymo, zatím však stále s takzvanými bezpečnostními řidiči za volantem. Ti sice aktivně neřídí, ale při jízdě jsou připraveni v případě potřeby okamžitě převzít kontrolu, zatímco stroje intenzivně prověřují své senzory, kamery i radary, aby se brzy mohly orientovat v rušných ulicích bez pojistky v podobě člověka.

Právě britská metropole je pro vývojáře umělé inteligence, která má pomoci bezpečně přepravovat cestující z bodu A do bodu B, mimořádně náročným testovacím prostředím. Místní silniční síť, jejíž kořeny sahají hluboko do doby před vynálezem automobilu, je tvořena úzkými, klikatými uličkami, složitými křižovatkami a hustou sítí kruhových objezdů.

AI se zde musí vyrovnat s extrémním provozem. Denně se po městě pohybuje přibližně 9 tisíc autobusů a 1,5 milionu cyklistů. K tomu se přidává i britská zvyklost přecházet silnici mimo vyznačené přechody nebo nepředvídatelné situace, jako jsou například armádní koně v ulicích. Výsledkem je prostředí, které klade na AI výrazně vyšší nároky na predikci a rozhodování, než jaké vyžadují relativně strukturované a pravidelné podmínky amerických předměstí.

Evropskou odpovědí je Bolt i datová suverenita

Londýn je však teprve začátek. V reakci na dominanci amerických technologií se v Evropě formuje vlastní přístup postavený na spolupráci platformy Bolt, společnosti Nvidia a partnerství s firmou Pony.ai.

Jejich cílem je vyvinout „evropské“ autonomní řešení postavené na hardwaru Nvidia Drive Hyperion a výkonných procesorech AGX Thor, doplněné o komplexní senzorickou výbavu, tedy lidary, radary a kamery s vysokým rozlišením. Základem celého systému jsou pak softwarové modely umělé inteligence, Nvidia Cosmos a Alpamayo, které se průběžně učí z dat nasbíraných při reálných jízdách ve více než 850 městech po celém světě. Jinými slovy: čím více vozidla jezdí, tím více dat jejich umělá inteligence získává, a díky tomu se postupně zlepšuje v řešení nečekaných situací na silnici.

Navzdory technologickému pokroku však přetrvávají obavy o bezpečnost. Ve Spojených státech totiž došlo k situacím, kdy autonomní vozy nečekaně zastavovaly například v tunelech. Společnost Waymo pak čelí vyšetřování kvůli nebezpečnému objíždění školních autobusů.

K rostoucí skepsi přispívají i zavádějící prezentace některých výrobců. Například nedávná demonstrace společnosti Tesla v americkém Austinu měla ukázat, jak budou vypadat jízdy samořídicího auta „bez dozoru“. Ve skutečnosti se ale ukázalo, že každé vozidlo bylo doprovázeno dalším autem s lidským dohledem, kvůli čemuž celá prezentace pozbyla svojí věrohodnosti.

Podle průzkumu z letošního února zůstává veřejné mínění v Evropě rozpolcené: podporu robotaxi vyjádřilo 37 procent dotázaných, zatímco 35 procent je proti. Výrazné jsou demografické rozdíly, autonomii fandí spíše muži (43 procent) a mladší generace pod 35 let (47 procent). Zásadní roli hraje technologie pro lidi s fyzickým postižením, kterým autonomní vozy přinášejí novou míru nezávislosti a komfortu. Přesto podpora robotaxi stále zaostává za voláním po lepším financování tradiční hromadné dopravy, kterou preferuje přes 80 % Evropanů.

V českém kontextu působí situace poněkud paradoxně. Od letošního ledna sice platí legislativa umožňující provoz vozidel s třetí úrovní autonomie, tedy takových, která za určitých podmínek řídí sama a řidiče vyzvou k převzetí kontroly jen v případě potřeby, v praxi jde ale zatím spíše o teoretickou možnost. Jak upozornil server Seznam Zprávy, v Česku dosud není registrováno žádné vozidlo, které by tyto podmínky splňovalo. Nedávné ukázkové akce automobilky Tesla v Praze a Brně sice vzbudily pozornost, šlo však pouze o systémy druhé úrovně. Ty řidiči s jízdou pomáhají, ale odpovědnost zůstává plně na něm. Musí neustále sledovat provoz a být připraven kdykoli zasáhnout.

Zatímco tak Česko na samořídicí taxi stále čeká, Slovensko by se jich mělo dočkat velmi brzy. Už letos na jaře dorazí podle článku webu Auto.cz do Bratislavy autonomní taxíky čínské firmy WeRide. Po Francii, Belgii a Švýcarsku se tak naši východní sousedé stanou čtvrtou evropskou zemí, kde se tato auta objeví v běžném provozu. Tamní ministerstvo dopravy navíc připravilo legislativní rámec, který je v evropském kontextu výjimečný: jako jedna z mála zemí kontinentu dovoluje jízdu zcela bez přítomnosti řidiče za volantem.

Posun od otázky „zda“ k otázce „kdy“ je v roce 2026 už jistý. Období let 2027 až 2031 bude pro evropská města klíčové, robotická taxi přestanou být experimentem a stanou se součástí každodenní mobility. Úspěch transformace však nezávisí pouze na dobře nastavené umělé inteligenci, ale především na schopnosti politiků a starostů tyto nové služby efektivně integrovat do stávajícího organismu i českých měst.