Na pražském hlavním nádraží se dějí velké věci. Prostor, kterému by se spousta Pražanů raději vyhnula, pokud by měla tu možnost, se postupně mění. Hotová už je rekonstrukce fasády historické Fantovy budovy. Nyní se chystají další úpravy, které by měly postupně z nádraží a jeho okolí udělat atraktivní část města.

„V současné době hlavní město Praha a Správa železnic společně připravují zadávací řízení se soutěžním dialogem na revitalizaci parku Vrchlického sady, rekonstrukci nové odbavovací haly spolu s novou tramvajovou tratí Muzeum–Bolzanova,“ popsal pro CzechCrunch mluvčí pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR) Marek Vácha.

Těžko si dnes lze představit, že v sadech bylo dříve jezírko, na kterém plavaly labutě. Dnes po zemi plavou především prázdné lahve nebo nedopalky, v místě je velká koncentrace bezdomovců i narkomanů. Cílem je změnit špatnou pověst parku v centru města. A také to, co se dnes zdá být prakticky nemyslitelné – docílit toho, aby tu lidé trávili volný čas.

Park má přitom několik zajímavostí, mezi nimi například i památkově chráněný kubistický kiosek u současné tramvajové zastávky. Dřevěná prodejna tabáku a tiskovin vznikla ve dvacátých letech dvacátého století pravděpodobně podle architekta Pavla Janáka. Ten je autorem například pražského Libeňského mostu, Hlávkova mostu, Škodova paláce nebo havlíčkobrodské radnice.

„V průběhu přípravy vedení tramvajové trati přes Vrchlického sady se ukázalo nezbytným řešit tento prostor jako celek, nikoli jako samostatné oddělené projekty. Jednotlivá témata – krajinářská, dopravní, sociální, urbanistická nebo památková – jsou totiž úzce propojená. Proto je vhodné vybrat zpracovatele formou řízení, ve kterém budou účastníci řešit dohromady jak prostor parku, tak i tramvajovou trať,“ přiblížil záměr ředitel IPR Ondřej Boháč.

Příští zastávka Odbavovací hala

Vrchlického sady mají rozlohu 6,1 hektaru a vznikly jako Velký park kolem nového nádraží císaře Františka Josefa I. Velkou část prostoru zabrala hala hlavního nádraží z let 1972 a 1977. Další ukrojila magistrála, metro nebo parkoviště. Výsledkem je současná podoba. Soutěž na úpravy má mít hodnotu bezmála 174 milionů korun. Správa železnic na začátku dubna zveřejnila předběžné oznámení o jejím vypsání, kromě revitalizace parku by mělo dojít i k výstavbě nové tramvajové trati.

Ta povede od Muzea ulicemi Wilsonova, Politických vězňů a Washingtonova až před novou odbavovací halu a dále Opletalovou ulicí. Tady by se měla napojit na existující trať na křižovatce s Bolzanovou, kde je nyní zastávka Hlavní nádraží. Tramvaje přepraví v Praze za den zhruba stejně cestujících jako metro, hlavním nádražím pak denně projdou desetitisíce lidí. To vše vede město k tomu, aby tady nová trať vznikla. Má ulehčit Jindřišské i Vodičkově a propojit hlavní nádraží s tím Masarykovým.

Proměna hlavního nádraží se už ale zároveň děje. Správa železnic třeba dokončila rekonstrukci fasády Fantovy budovy. Má nové omítky, kamenné a štukové prvky nebo nová okna. Dohromady si rekonstrukce vyžádala 348 replik oken a dveří. Opravila se také střecha, krovy a světlíky a nadsvětlíky. To vše byla investice v hodnotě 299 milionů korun.

Od září se rekonstruují rovněž vnitřní prostory budovy. Úpravy proběhnou ve dvou etapách. Stavební práce se nyní týkají velkých historických sálů a zázemí v severní části. „Například v případě velkého sálu je naším cílem vytvořit nový bod na kulturní mapě hlavního města a nejen něj,“ popsala pro CzechCrunch mluvčí státní organizace Nela Friebová.

„V místě by také měla vzniknout Fantova knihovna, která bude sloužit cestujícím i široké veřejnosti. Kniha se v tomto prostoru bude objevovat jako symbol, nepůjde tedy o klasické půjčování,“ dodala Friebová. Správa železnic kvůli tomu oslovila knihovny – Národní technickou, Národní i Městskou. V historické budově by také měla vzniknout kavárna.

Ve druhé etapě se budou řešit zbylé prostory historické budovy. „V co největší míře dojde k obnově a zachování historických prvků a celkové historické budovy a k navrácení původního významu tomuto objektu,“ uvedla Friebová s tím, že proběhl stavebně-historický průzkum. Jde především o vyšší patra budovy a prostory jižní části. Obě etapy by měly stát 779 milionů, ta první by měla být hotová ještě letos. Obě pak v polovině roku 2024. Část prostor by se ale měla zpřístupnit už po první části obnovy.

Park místo parkoviště

Další změna se odehraje na odbavovací hale, která by měla dostat novou střechu. Na ní by místo současného parkoviště měl vzniknout další park, respektive klidová zóna. Změnit by se měly i dispozice nové odbavovací haly. Začít by se mohlo s prací už příští rok, hotovo bude o čtyři roky později.

Letos se také začnou měnit tři podchody, které propojují odbavovací halu s nástupišti. Jejich podoba vzešla z architektonické soutěže. Tu vyhrál ateliér Bod architekti. „Jde o navýsost prestižní prostor, kterým denně projdou tisíce lidí. Pro spoustu z nich, kteří sem přicestují z ciziny, jde vůbec o první setkání s naší zemí,“ popisuje jeden z architektů Jáchym Svoboda.

Všechny tři podchody by měly mít jednotnou podobu a umožnit snazší orientaci v místě. Architekti se inspirovali původním vzhledem z roku 1973. V podchodech tak budou totožné materiály, které jsou použity už v nové hale. K tomu vznikne navíc podsvícená skleněná stěna. Strop bude mít červenou barvu, přitom i tady je inspirace z nové haly, respektive z jejích podhledů.

Loni získalo nádraží také zcela nový podchod, který ho lépe propojuje s Prahou 3. Výstup na Žižkov je bezbariérový, kromě schodiště je možné využít eskalátoru nebo výtahu. Z podchodu vede pěší trasa do Seifertovy ulice. Podchod přitom vznikl jako reakce na to, že pěší si tudy stejně krátili cestu, ovšem poněkud nevhodně přes koleje.

„Cílem toho všeho je vytvořit moderní a přívětivé nádraží nejen pro cestující, propojit prostory Fantovy budovy s odbavovací halou a zpřístupnit je veřejnosti v mnohem větší míře,“ popisuje Friebová. Jak už bylo řečeno, na hlavním nádraží se dějí velké věci. V budoucnu by se mohly dotknout i předprostoru historické Fantovy budovy.