„Veřejnoprávní média dělají skvělou službu za poměrně nízké peníze. Jsou to nejsledovanější, nejposlouchanější média na trhu. Chvílemi si ale říkám, že jsme to nekomunikovali dobře,“ říká ministr kultury Martin Baxa (ODS) k debatě o zvyšování poplatků za ČT a ČRo. Celý rozhovor si můžete pustit ve videu výše, na YouTube, Spotify nebo v Apple Podcasts.

Poslanci v červenci začali projednávat novelu mediálního zákona, která má od příštího roku mírně zvýšit koncesionářské poplatky na financování veřejnoprávních médií: rozhlasový poplatek by se měl zvýšit ze současných 45 korun na 55, televizní ze 135 na 150 korun.Větší novinkou je, že by nově měly veřejnoprávní média platit nejen domácnosti, kde je televize nebo rozhlasový přijímač, ale všechny, kde je zařízení s přístupem k internetu, na kterém lze média konzumovat – třeba chytrý mobil nebo tablet. Novela již prošla prvním čtením.

Novinka by se podle Baxy měla týkat až 600 tisíc domácností, které podle Českého statistického úřadu dosud poplatek nehradí. Pokud domácnost nenapíše, že nemá připojení k internetu, tak by se na ni povinnost měla nově vztahovat.

„Dostal jsem hodně kritických a expresivně psaných připomínek v duchu ‚Nikdy jsem nekoukal na televizi, nemám ji, proč to mám teď platit?‘ A já se snažím poctivě vysvětlovat, že tak jsou média veřejné služby v Česku postavená, že jsou pro svobodnou společnost prospěšná. A že třeba ve chvíli, kdy nastane nějaká krizová situace, nakonec většina lidí sleduje nebo poslouchá Českou televizi nebo Český rozhlas. Myslím, že máme ještě velký kus vysvětlování před sebou,“ uznává Baxa. A tvrdí, že i proto zvolil cestu mírnějšího navýšení poplatků. „Trochu se zvyšuje stávajícím poplatníkům, aby to na ně nedopadlo příliš tvrdě, a pro nějakou významně menší část se poplatek zavádí,“ dodává.

Opatření, které například vládní Piráti překřtili na „daň z internetu“, vyvolalo odpor i u opozice. Andrej Babiš využil projednávání novely k útokům na kvalitu zpravodajství veřejnoprávních médií. Šéf hnutí ANO již loni v říjnu oznámil, že do voleb půjde jeho strana s plánem zrušení principu koncese a placení médií ze státního rozpočtu.

„Novelu jsme připravili tak, aby dávala médiím veřejné služby stabilnější pozici, která je ale rámována tím, že v zemi vládnou ti, kteří chtějí, aby byla média veřejné služby funkční. Kdybych měl dělat svou práci v horizontu toho, že ji někdo rozkope v příštím volebním období, tak bych neudělal nic,“ potvrzuje Baxa, že větší pojistky proti ovládnutí ČT a ČRo tak, jak se to stalo na Slovensku, nový mediální zákon neobsahuje.

K zestátnění médií letos po vzoru Orbánova Maďarska přistoupila na Slovensku vláda Roberta Fica. Tamní opozice i zaměstnanci RTVS nový zákon, který veřejnoprávní rozhlas a televizi zrušil a ustanovil místo něj de facto novou státní instituci, označili za prostředek ovládnutí a manipulace vysílání. „V řadě západoevropských zemí běží legitimní debata o tom, jestli koncesionářské poplatky mají nebo nemají pokračovat, typickým příkladem je třeba BBC. Ale nemám zprávu, že v jakékoli zemi, kde se o tom vedla diskuze, ji doprovázelo to, co nejsilnější politická strana v opozici u nás říká. Útočí na samou podstatu médií veřejné služby, říká, že Česká televize je hlásná trouba, lháři – to je nenormální,“ tvrdí Baxa.

Bude první český seriál od Netflixu?

Prvním čtením prošel také zákon o audiovizi, který ukládá streamovacím službám posílat 1,5 procenta celkových příjmů na českém trhu do nového Státního fondu audiovize. Část odvodů ale mohou nahradit přímou investicí do českého obsahu. Baxa si od toho slibuje, že globální hráči typu Netflix, HBO nebo Disney+ nebudou investovat jen do Skandinávie nebo sousedního Polska, ale natočí něco původního i pro české publikum.

„Zatím k tomu neměli žádnou motivaci, to ten zákon mění. HBO tu dříve vytvářelo fantastické seriály Pustina nebo Hořící keř a věřím, že se k tomu vrátí,“ dodává.

Státní fond bude nově podporovat nejen filmy, ale také televizní tvorbu, animaci nebo videohry. Právě videohry byly dosud státem dlouhodobě přehlížené, přitom to je jeden z českých nejviditelnějších a nejúspěšnějších kulturních exportů – v roce 2022 mělo celé odvětví obrat 7,5 miliardy korun.

V novém fondu ale videoherní průmysl nebude mít v představenstvu fondu svého zástupce, takže není jisté, kolik se při porcování audiovizuálního medvěda nakonec k podpoře herních studií a startupů dostane. Zatímco Polsko rozdává na podporu videoher desítky milionů eur, v Česku si studia sáhnou na desítky milionů korun.

A ze strany herních vývojářů zaznívá na adresu nového fondu kromě uznání, že se konečně něco děje, také kritika. Místo finanční podpory by některá studia uvítala spíše jednodušší založení firem, zaměstnanecké akcie, jednodušší zaměstnávání zahraničních specialistů – tedy něco, s čím by Baxova ODS v teorii měla souznít.

„Stát do toho naskakuje pozdě. Česko je například ve filmovém průmyslu díky pobídkám hodně silná a významná oblast, ale s gejmry stát dosud nemluvil. To, co my děláme, je vlastně první krok,“ potvrzuje ministr.

Poslechněte si celý rozhovor. Dozvíte se v něm také:

• Vede se dostatečná diskuze o náplni veřejnoprávní služby?
• Má Česká televize točit Stardance, nebo svého Attenborougha?
• Kdy bude Česko dávat 1 procento rozpočtu na kulturu?
• Budou mít nová stipendia pro umělce skutečný dopad?