Minulé pondělí překonalo dosud nejvyšší naměřenou průměrnou globální teplotu. Úterní průměr byl ještě vyšší. A ve čtvrtek byl rekord překonán potřetí v jediném týdnu. Podle klimatologů šlo možná o nejteplejší týden za 120 tisíc let a Světová meteorologická organizace varuje, že oteplení planety může do čtyř let přesáhnout 1,5 stupně Celsia. Tedy bod, kterému se podle Pařížské dohody z roku 2016 mělo předejít. Podle vědců i vedení OSN se tím lidstvo vydává do neprobádaných vod a dalšímu zhoršení předejdou jen zásadní změny.

V pondělí 3. července průměrná globální teplota překonala 17 stupňů Celsia poprvé od počátku dostupných dat z konce 19. století. Konkrétní hodnotu 17,01 stupně, nejvyšší od předchozího rekordu 16,92 stupně z roku 2016, zjistila americká národní meteorologická organizace National Centres for Environmental Prediction (NCEP). Odtud pochází také informace o průměrných teplotách následujících dnů. V úterý nový rekord překonala teplota 17,18 stupně Celsia, která se opakovala ve středu, a ve čtvrtek se pak hodnota ještě potřetí vyšplhala na historické maximum 17,23 stupně Celsia

Dříve nepokořenou hranici 17 stupňů překonalo všech pět pracovních dnů v týdnu i víkend. V pátek se průměrná světová teplota vyšplhala na 17,20 stupně, v sobotu na 17,17 stupně, v neděli pak na 17,11. Veškeré záznamy průměrných teplot NCEP si lze prohlédnout v grafu nástroje Climate Reanalyzer americké University of Maine. Zde je také možné porovnat křivky teplot v průběhu jednotlivých let a povšimnout si, že od roku 1979, kdy měření NCEP začíná, je prakticky každý další na ose s teplotami výše a výše.

Foto: Climate Reanalyzer

Graf průměrných globálních teplot. Zvýrazněná linie je letošní rok

Významný podíl na aktuálním počasí má El Niño, cyklický meteorologický jev, který se opakuje každých několik let. Naposledy proběhl v roce 2016, kdy byly zaznamenány minulé teplotní rekordy. V průběhu El Niña se oteplí povrchová teplota Tichého oceánu, a to podle vědecké klasifikace alespoň o půl stupně Celsia po dobu alespoň tří měsíců. Spolu s tím se oproti normálu změní atmosférické podmínky a průběh srážek.

Výsledkem jsou změny v oceánu, jehož fauna se přesouvá hlouběji za potravou, ale hlavně na povrchu a na souši. Vyšší teplota povrchu oceánu sálá vzhůru a otepluje ovzduší, čímž vznikají hurikány či tajfuny rozsévající zkázu. Letošní El Niño podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru přišlo o měsíc až dva dříve než normálně, což může znamenat silnější průběh. Vědci proto očekávají, že celý rok 2023 nebo 2024 se může stát nejteplejším od počátku měření.

Druhým, neméně vlivným aspektem zaznamenaných denních teplotních rekordů, jsou ovšem člověkem způsobené klimatické změny. Od začátku průmyslové éry v první polovině 19. století se průměrná globální teplota zvýšila o 1,2 stupně Celsia. V Česku přitom oteplování probíhá dvakrát rychleji – oproti 60. letům je u nás už o 2 stupně více. Podle Pařížské dohody z roku 2016 by se celosvětové klima nemělo oteplit o 1,5 nebo nanejvýš 2 stupně Celsia, tyto hodnoty totiž představují zlomové body s katastrofálními změnami, které už nelze zvrátit.

Zatím se ovšem stále neděje ani zdaleka dostatek proto, abychom tyto hranice nepřekročili. Při současném tempu globální produkce emisí skleníkových plynů se odhaduje, že do roku 2100 by míra oteplení dosáhla až 4,4 stupně Celsia. Podle modelů z roku 2021 by to mohlo být až 5 stupňů.

Je přitom třeba mít na paměti, že se jedná o celosvětový průměr. Lokálně by teploty mohly růst i o 10 stupňů. V Česku je to těžko představitelné, pro mnoho míst zcela likvidační. Klima se přitom samozřejmě mění průběžně a důsledky jako extrémnější projevy počasí a sucho pociťujeme už nyní. Nejedná se tedy jen o hypotetické události vzdálené desítky let, ale o stávající stav, který by se při aktuálním jednání lidstva zásadním způsobem zhoršil.

Světová meteorologická organizace (WMO), spadající pod OSN, minulý měsíc publikovala analýzu, podle níž bychom globálního oteplení klimatu o 1,5 stupně mohli dosáhnout už v horizontu následujících pěti let. Prozatím by se jednalo pouze o dočasné překročení, stále jde nicméně o silně varovnou předpověď.

„Tato zpráva neznamená, že trvale překročíme hranici 1,5 stupně Celsia stanovenou v Pařížské dohodě, která se týká dlouhodobého oteplování v průběhu mnoha let. WMO však bije na poplach, že tuto hranici budeme dočasně překračovat stále častěji,“ komentoval oznámení generální tajemník WMO Petteri Taalas. Podle zveřejněné zprávy existuje šance 66 procent, že 1,5 stupně překoná alespoň jeden z roků mezi letoškem a rokem 2027.

„V následujících měsících se očekává oteplení El Niña, což v kombinaci se změnami klimatu způsobenými člověkem posune globální teploty do dosud neprobádaných vod. To bude mít dalekosáhlé důsledky pro zdraví, dostupnost potravin, vody a stav životního prostředí,“ řekl Taalas v květnu.

This week, the world broke the daily temperature record.

This is yet another demonstration that climate change is out of control and one reason more for increased #ClimateAction ambition and justice. pic.twitter.com/YLlolsZMEy

— António Guterres (@antonioguterres) July 7, 2023

Podle letošní zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) do fosilních paliv stále proudí větší objem peněz než do klimatických opatření. Pokud se přitom chceme vyhnout oteplení nad spodní hranici stanovenou v Pařížské dohodě, musí globální emise oxidu uhličitého klesnout o 48 procent do roku 2030.

Loni se mezitím prokázalo, že Shell a další ropní giganti lžou o svých ekologických cílech. Letošní studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Science zase demonstrovala, že firma ExxonMobil už od 70. let s vysokou přesností předpovídala oteplování klimatu. Na rozdíl od vědců, kteří svoje zjištění publikují ve snaze motivovat potřebné změny, ExxonMobil dělal vše pro to, aby zjištění skryl nebo v očích veřejnosti znevážil.

„Pokud budeme i nadále odkládat klíčová opatření, která jsou nezbytná, myslím, že se dostáváme do katastrofální situace,“ řekl k rekordním teplotám posledních dnů generální tajemník OSN António Guterres. Podobná vyjádření prezentuje už několik let. Loňská studie Úřadu OSN pro snižování rizika katastrof upozornila na rostoucí risk globálního kolapsu.