Díky silné tradici pivovarnictví je v České republice množství historických prostor uzpůsobených právě k vaření zlatého moku. V řadě z nich se v posledních letech opět rozvoněl slad a chmel, jinde vznikají restaurace nebo prostory sloužící k ubytování. Na jednom nespecifikovaném místě se však původní prostory pivovarnických sklepů proměnily na lázně s bazénem. Objevujte více příkladů podobně zajímavé architektury v pravidelném newsletteru Arch.

Kde přesně se nová relaxační zóna nachází, není známo. Architekti, kteří o ní informovali, její lokaci neprozradili, nicméně nastínili, že projekt měl být realizován kdesi v České republice, ve sklepích zámku, na jehož úpravách se podílejí od roku 2014. Tyto indicie by mohly ukazovat na sklepení zámku Château Clara Futura, tedy luxusního butikového hotelu v Dolních Břežanech.

Právě na rekonstrukci tohoto zámku se podílela dvě ze tří studií, která pracovala i na projektu lázní, a to studio Mimolimit a také studio AED project. K nim se při tvorbě wellness zóny přidala také projekční společnost Alston.

Dle zveřejněných informací byly sklepy vybudovány v roce 1731, jedná se tak o místo s bohatou historií. „Při návrhu úprav jsme pracovali s velkou úctou ke všemu historickému a hodnotnému. Velmi pečlivě jsme zvažovali použití veškerých materiálů. Řešil se jak jejich vzhled, stáří, opracování i velikost vzhledem k našemu prostoru,“ vysvětlují architekti.

Foto: Filip Šlapal

V prostoru se dříve vařilo pivo

Celá relaxační zóna se rozprostírá na ploše 465,3 metru čtverečních, kdy hlavní hmotu tvoří tři rozdílně velké valené klenby vybudované za použití různých materiálů. „Největším problémem byla vedle necitlivých úprav z 20. století vlhkost třetí lodi, která je 8,96 metru pod zemí a pod silnicí. Bylo nereálné ji izolovat zvenku,“ dodávají architekti.

Staré pískovcové zdivo se doplnilo o křišťál a alabastr a dominantou prostoru se stal černý přelivový bazén, který propojuje a zároveň odděluje jednotlivé lodě sklepení. Díky použité barvě voda v bazénu zrcadlí okolní prostor a návštěvníci se mohou kolem tohoto „zrcadla“ procházet po dřevěných lávkách.

Jelikož si investor přál v bazénu slanou vodu, museli architekti řešit také otázku působení odpařující se soli na další materiály. Kvůli korozi tedy nebylo možné použít standardní ocel, a to ani v takových detailech, jako jsou panty či zipy. Černá barva byla použita i pro vířivku.

Rekonstrukce prostoru přinesla také designová světla v podobě strun. Návštěvníci zde najdou řadu odpočinkových zón, kde se mohou pohodlně usadit nebo se rovnou natáhnout. A příjemným zpestřením je také dřevěný obklad s výraznou patinou a nasvícením.