Místo z polyesteru šijí sportovní oblečení a boty z řas. Teď Češi hlásí investici i od rodiny Baťových

Startup Winqs dvou Čechů z Berlína má od investorů 24 milionů. Vlákna z řas či eukalyptu prý dokážou napodobit polyester i nylon.

Iva BrejlováIva Brejlová

winqs

Foto: Winqs

Jan Kratochvíl a Marek Břinčil, zakladatelé Winqs

Pokud byste měli vyjmenovat materiály, ze kterých se vyrábějí boty, ty, které zakomponovali ve startupu Winqs, byste hádali hodně dlouho. Jan Kratochvíl a Marek Břinčil totiž pojali udržitelnost ve sportovním oblečení a obuvi ve velkém. A tak se jejich výrobky šijí z vláken z mořských řas nebo třeba z odpadu ze sklizně cukrové třtiny. Vyvolali tím značnou pozornost nejen mezi lidmi, kteří řeší výhradně udržitelnost. Investoři jim aktuálně posílají kolem 24 mililonů korun. A to i fond rodiny Baťových.

„Bioplasty již nejsou experimentálním materiálem, ale plnohodnotnou alternativou ke konvenčním plastům. Látky, které používáme, dokážou perfektně napodobit konvenční a bohužel problematické funkční materiály jako polyester a nylon,“ říká Jan Kratochvíl, jeden ze zakladatelů a CEO Winqs.

Dodává, že jde o naprosté nahrazování, ne jen o symbolickou kombinaci s plasty – a naráží tak na to, že některé velké značky, jak uvádí, takový úkrok používají jako greenwashing.

Ve Winqs se používá odpad z kukuřice nebo cukrové třtiny. Nebo třeba lyocell (tedy přírodní vlákno) z eukalyptu. Některé materiály pro šití zakomponovávají nitky z recyklovaného polyesteru, protože jen tak se dá materiál molekulárně recyklovat.

thomas archer baťa

Thomas Archer Baťa, dědic Tomáše Bati

Ve Winqs tím vším prý zajišťují takzvanou true circularity. „To znamená, že všechny výrobky na konci života mohou být rozložené do původní struktury materiálu a v dalším kroku zpracovány do plnohodnotných nových produktů, což neplatí například pro polyester, jehož struktura se procesem klasické recyklace časem láme,“ vysvětluje jeden ze strůjců značky.

To znamená, že z PET lahví se sice stane tričko, pak už ale hadr na utírání, pak možná ještě tlumení. „Poté se materiál ale musí spálit,“ říká Kratochvíl. Označuje tak klasickou recyklaci spíš za prodloužený lineární proces. Ta molekulární má ale zajistit, že materiál zůstane trvale v oběhu.

Winqs oznamují investici už podruhé. Na té aktuální, v částce přesahující jeden milion eur, se podílelo celkem šest investorů. Vedle rodiny Baťových, tedy TripleB, to byl z Česka taky fond N1 (čerstvě přejmenovaný z Nation 1). „Vizi společnosti Winqs vnímáme v kontextu současných globálních problémů jako velice důležitou,“ popisuje za family office globálního lídra v oblasti obuvnictví Thomas Archer Baťa, dědic Tomáše Bati.

Žádné natírání nazeleno

Sport provází Kratochvíla a Břinčila od dětství a během něj se taky poznali. Jako malí se v Praze, kde vyrůstali, věnovali několika disciplínám, později je spojil florbal. Pak oba odjeli studovat do Německa, kde se mimo jiné stali hráči bundesligy.

V zemi si našli i práci, ale k tématu sportovního oblečení je to táhlo. Ještě s jedním kamarádem založili svou první firmu, kterou následně prodali švédské sportovní značce a pak pro ni několik let pracovali.

Kratochvílovi se ale nelíbilo, jak se firmy vypořádávají s přechodem k větší udržitelnosti. Zdálo se mu, že některé se mu přímo aktivně brání a spíš „natírají věci nazeleno“. Přemluvil Břinčila a v roce 2020 přišli se značkou Winqs. V názvu kombinují anglické slovo pro křídla, které má dodávat lehkost a dynamiku, s technickou úrovní, například kvantových teorií – odtud je ve slově písmeno Q.

winqs

Winqs staví na molekulární cirkularitě

Doteď firma působí na německém trhu a sídlí v Berlíně. Její výrobky by se ale brzy měly dostat i do českých prodejen. V Česku Winqs svoji novou kolekci ale vyrábí, a to ve spolupráci s ostravskou firmou NIL Textile. Materiál v nové kolekci má spotřebovávat oproti bavlně o 98 procent méně vody a celkově se chlubí o 59 procent nižší uhlíkovou stopou.

Kromě zmíněných fondů se aktuálního investičního kola účastnily bulharský fond Sofia Angels Ventures, němečtí IKAT a Bigemon a Tomas Sommer, zakladatel coworkingové platformy Deon. IKAT a Bigemon poslaly firmě peníze už dřív.

Investice je za podíl, konkrétní čísla ale Winqs říct nechce. Konstatuje nicméně, že zakladatelé si nechávají většinu. „Vidíme, že udržitelné projekty mají v dnešní době velkou váhu a má smysl je budovat,“ chválí si Kratochvíl. Představuje si, že ukáže trhu se sportovním oblečením benefity cirkulární ekonomiky.

„K projektům, které mají udržitelnost ve svém DNA, máme u nás v N1 vřelý vztah,“ potvrzuje jeho slova z druhé strany Marek Moravec, CEO fondu. Ten už dřív poslal peníze mimo jiné do menstruačních kalhotek Snuggs nebo do online psychoterapie Hedepy.

Než tyto subjekty peníze startupu svěřily, všimlo si firmy Winqs hned několik sdružení. Firma získala cenu pro nejlepší německý sportovní startup, tamní sportovní průmysl ji ocenil pro inovativní produkty. A teď je nominována v největší německé soutěži oceňující udržitelné projekty, kterou spolupořádá tamní vláda.

Rubriku Startupy podporujíjt-retina