Mistrovské dílo o korupci lidství. Scorseseho film Killers of the Flower Moon sbírá nadšené recenze
Tříapůlhodinový historický snímek měl v sobotu premiéru na festivalu v Cannes. Získal devítiminutový potlesk a recenze ho označující za mistrovské dílo.
Ve francouzském Cannes právě probíhá jeden z hlavních filmových festivalů roku, kde se pravidelně konají premiéry menších uměleckých snímků, ale také autorských blockbusterů. Jednou z největších událostí bylo čtvrteční uvedení pátého Indiany Jonese, teď ho ale zastínil snímek režiséra Martina Scorseseho, western Killers of the Flower Moon. Tříapůlhodinový kolos o chamtivosti na pozadí těžby ropy v Severní Americe se dočkal devítiminutového potlesku ve stoje a označení za mistrovské dílo.
Pokud film začíná titulkem „Režie: Martin Scorsese“, automaticky s sebou nese velmi vysoká očekávání. Osmdesátiletý režisér Taxikáře, Zuřícího býka, Mafiánů, Casina, Prokletého ostrova nebo Irčana je považován za jednoho z nejvýznamnějších žijících filmařů, jeho novinka ale i v tomto kontextu vzbuzovala zvláštní pozornost. Killers of the Flower Moon je totiž Scorseseho nejdražším projektem s rozpočtem kolem 200 milionů dolarů, objevuje se v něm Leonardo DiCaprio spolu s Robertem De Nirem a probírá se významná, byť nepříliš známá část americké historie.
Děj filmu vychází ze stejnojmenné knihy Davida Granna, která sleduje události v americké Oklahomě na počátku 20. let minulého století. Nedlouho po tom, co zde byla objevena velká ložiska ropy, proběhla série vražd členů indiánského kmene Osedžů, kteří měli na tekutém zlatě zbohatnout.
Kolik původních Američanů zemřelo, není zřejmé, mezi lety 1921 a 1926 to ale mohlo být minimálně pár desítek, možná ale také několik stovek. Kniha sleduje vznik plánů na jejich eliminaci a vyšetřování ze strany nově vzniklé FBI. Skutečný případ kvůli snahám vrahů vše zakrýt dodnes není zcela vyřešen a širší veřejnost o něm prakticky neví.
Samotná kniha se dočkala nadšeného přijetí kritiky, teď se stejné chvály dočkalo i filmovému zpracování. Jakmile po 206 minutách promítání doběhly závěrečné titulky, sál kina v Cannes se rozezněl bouřlivým potleskem trvajícím devět minut. Prý dosud nejdelším v letošní edici festivalu.
Na internetu se pak objevilo hned několik recenzí s absolutním hodnocením, a naopak jen pár, které nejsou jasně pozitivní. Například magazín Rolling Stone napsal: „Je to snímek překypující úctou ke kultuře, která přežila strašlivé trauma, a zároveň je plný vzrušujících nápadů, odkazů na filmovou historii a zkoumání hranice mezi posvátným a profánním. A ano: je to mistrovské dílo.“
V podobném duchu se vyjadřuje většina dosavadních kritik. Novináři zdůrazňují, že u snímku je jednoznačně cítit jeho rozmáchlá stopáž, ale spíše v dobrém. Má totiž pomáhat zdůraznit tíhu skutečných dějin, které sledujeme, chamtivost a bílý supremacismus zakořeněný v americké minulosti. Server ScreenDaily v tomto směru zmiňuje, že film působí až jako něco biblického a přes otřesné činy, které zobrazuje, je hluboce lidský.