Mladá návrhářka kritizuje stejnokroje českých olympioniků. Zaslouží si lepší, říká a ukazuje vlastní kolekci pro Tokio

Filip HouskaFilip Houska

rebeka-olympiada2

Foto: Eliška Hauserová

Olympijská kolekce pro české sportovce od Rebeky Hankové

0Zobrazit komentáře

Olympijské hry nikdy nebyly pouze o sportu. Jedna z nejtradičnějších událostí světa si od znovuobnovení v roce 1896, respektive 1924 v případě zimní olympiády, zakládá především na respektu, porozumění a správné prezentaci země, kam se řadí i tradiční módní kolekce pro olympioniky, jež se pro každé letní i zimní hry uvádějí.

Olympijské kolekce jsou vidět zejména během slavnostního zahájení Her, které sledují miliony lidí po celé planetě, ale také v jejich průběhu a kupují si je pochopitelně i fanoušci. Ať už ti, co přímo míří do olympijských sportovišť, nebo ti, co je hrdě nosí v dalších letech.

Navrhování těchto kolekcí je tak často úkolem pro ambiciózní světové návrháře, kteří mohou zužitkovat roky své práce pro akci, jež si jejich přesný designový cit zaslouží. Nelze se tedy divit, že pro americký olympijský výběr navrhuje oblečení Ralph Lauren, Francie dlouho těží ze spolupráce s Lacoste a například Britové experimentují s Adidasem a návrhářkou Stellou McCartney.

sweden-olympics-hm

Foto: H&M

Švédské olympioniky obléká H&M

Co se týče České republiky, její olympionici už dlouhé roky nosí vybavení od Alpine Pro, tuzemské značky zaměřující se především na funkční oblečení pro outdoorové aktivity. A byť se s každým ročníkem letních nebo zimních her snaží přinášet nové, neotřelé nápady, někteří tyto návrhářské kroky kritizují za nedostatek designových inovací.

Na poslední kolekci od Alpine Pro pro zimní olympiádu v Koreji se můžete podívat na videu níže. Mezi těmi, kteří návrhy od tuzemské značky kritizují, je i Rebeka Hanková, studentka Technické univerzity v Liberci a začínající návrhářka.

„Olympijská kolekce funguje jako poznávací znamení. Je to prestižní záležitost a vizitka každé země. Proto mě vždy mrzelo, že se ani nesnažíme přiblížit se ke kvalitě kolekcí ostatních zemí, od návrhu Christiana Louboutina pro Kubu po švédskou kolekci od H&M,“ říká studentka fakulty textilní na TUL.

Snahou Rebeky Hankové je přinést do oděvních kolekcí pro český olympijský výběr atletů výraznější aspekt designu, respektive něčeho, co by lépe symbolizovalo Českou republiku a poukazovalo na řadu velkých úspěchů, které se zemi v minulosti podařily.

Tuto vizi představuje ve své bakalářské práci Můj olympijský sen, kde navrhuje přesné modely, které by v jejím ideálním světě nosili Češi během Letních olympijských her v Tokiu, jež jsou na pořadu už v příštím roce.

rebeka-olympiada

Foto: Eliška Hauserová

Olympijská kolekce pro české sportovce od Rebeky Hankové

Inspirace od legendární Věry Čáslavské

Ve své práci se Hanková odkazuje na úspěšné sportovce a historickou tradici, která by navrhování olympijských stejnokrojů měla doprovázet. A protože jde o Tokio, šlo o poměrně jednoduchý výběr: Věra Čáslavská.

Jedna z nejslavnějších gymnastek Československa totiž v hlavním městě Japonska získala během letní olympiády v roce 1964 čtyři medaile, z toho tři ty nejcennější.

bill-gates-netflix

Přečtěte si takéV hlavě zakladatele Microsoftu. Netflix natočil dokument o životě Billa GateseV hlavě zakladatele Microsoftu. Netflix natočil dokument o životě Billa Gatese

„Čáslavskou dodnes obdivují i v Japonsku, proto bude její odkaz fungovat jako propojení obou kultur,“ vysvětluje studentka textilní fakulty.

Hanková tak vzala v potaz prakticky tři symboly: V (jako Věra, výkon a vítězství), české retro a japonskou kulturu. Pro propojení těchto prvků pak vznikly modely, které snoubí sport a eleganci v ikonickém kabátku čerpajícího z rostoucí popularity oblečení ve stylu 60. let.

olympic-1

Foto: Eliška Hauserová

Převládá bílá s jednoduchými barevnými linkami

Celou kolekci pak ještě decentně dokreslují motivy skládaného papíru origami, který se promítá do skladů v různých částech oděvu (a často vytváří písmeno V).

„Soustřeďuje se na přijímání krásy v její jednoduchosti a nedokonalosti a opěvuje asymetrii, simplicitu a neokázalost. Nenápadné odkazy a drobné detaily dodávají oblečení, které si denně bereme na sebe, hlubší význam,“ objasňuje mladá návrhářka.

Celá kolekce, na které se podíleli i lidé z českých výrobních firem Mileta, AB-tex a Hedva, je dostupná na právě probíhajícím Mercedes-Benz Prague Fashion Weeku, kde se to všemožnými návrhářskými kousky a přehlídkami jen hemží. I s pomocí této akce Hanková věří, že jí to otevře brány do designérského týmu pro nadcházející kolekce na olympijské hry.

olympic

Foto: Eliška Hauserová

Olympijská kolekce z hlavy mladé studentky

olympic-2

Foto: Eliška Hauserová

Sázka na staré dobré české retro

olympic-3

Foto: Eliška Hauserová

Linky tvořící písmeno V

Medaile pro letní olympiádu v Tokiu budou vyrobeny ze starých telefonů. Japonci jich nasbírali přes 5 milionů

Filip HouskaFilip Houska

olympic-medal-rio
0Zobrazit komentáře

Zpětný odběr staré a nefunkční elektroniky, takzvaného elektroodpadu, patří mezi jednu z častých forem recyklování, která hraje velkou roli v minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí. Jde o poměrně standardní proces, pomocí něhož se z komponent vyhozených telefonů, televizí, lednic a dalších elektrospotřebičů produkují další výrobky, obvykle součástky pro jinou elektroniku. Využití však může být i mnohem zajímavější a ukázat by se mohlo na příštích olympijských hrách v Tokiu.

Organizační komise letní olympiády v Tokiu, která proběhne v roce 2020, plánuje, že medaile pro vítěze všech olympijských disciplín vyrobí výhradně z elektronického odpadu, zejména pak z mobilních telefonů, digitálních kamer, herních konzolí a počítačů. Japonci na této vizi usilovně pracují již od začátku roku 2017, kdy ve spolupráci s tamními úřady a firmami začali starou elektroniku sbírat.

goldmedal

Podle oficiálních informací již komise prostřednictvím celkem 1 600 sběrných míst na japonských městských úřadech zajistila přes 47 tisíc tun vyřazené elektroniky a do obchodů největšího mobilního operátora NTT DOCOMO zase Japonci jen do loňského října přinesli přes 5 milionů starých telefonů. Ještě zajímavější je však výsledný materiál, který se ze všech nasbíraných produktů podařilo získat.

Tokijská olympijská komise si jasně stanovila, kolik surového bronzu, stříbra a zlata potřebuje mít, aby bylo možné vytvořit stovky potřebných medailí. Pro bronzové varianty potřebuje získat celkem 2 700 kilogramů kovu, pro stříbrné 4 100 kilogramů a pro ty nejcennější ze zlata 30,3 kilogramu materiálu.

gott

Přečtěte si takéPodívejte se na prvních 14 fotografií z nové a zároveň poslední řady seriálu Hra o trůnyPodívejte se na prvních 14 fotografií z nové a zároveň poslední řady seriálu Hra o trůny

Oficiálně je zatím splněn pouze cíl pro výrobu bronzových medailí. Potřebný objem kovů se nasbíral už loni v červenci. Pro výrobu stříbrných a zlatých medailí je potřeba sesbírat ještě přibližně 600 kilogramů, respektive 1,9 kilogramu materiálu. Jedná se však o čísla z loňského podzimu, a tak vše nasvědčuje tomu, že se podaří splnit i tyto mety. Ostatně sama organizační olympijská komise oznámila, že očekává naplnění všech cílů do letošního března. Během léta pak budou oficiálně představeny podoby jednotlivých medailí, které se budou o rok později v hlavním městě Japonska na stupních vítězů rozdávat.

Udržitelnost jako heslo Olympijských her

Vedle toho, že se na desítkách olympijských sportovišť utkají ti nejlepší sportovci z celého světa i v nových disciplínách jako sportovní lezení, karate, surfing a skateboarding (včetně návratu baseballu a softballu), se nejbližší letní olympijské hry zaměří také na udržitelnost životního prostředí. Ostatně je tato zmínka zahrnuta také ve sloganu her v podobě Be better, together – for the planet and the people. Důkazem toho tak budou s největší pravděpodobností nejen zmíněné medaile, ale i například používání obnovitelné energie a teoreticky také výraznější omezení plastů.

tokyo-2020

Ekologičtější by měly být i pochodně, tedy jeden z hlavních symbolů olympijských her. Organizátoři totiž chtějí na jejich výrobu používat recyklovaný hliník (konkrétně přes 10 tisíc dílků), který by se měl získat z dočasných ubytovacích zařízeních v oblasti japonské Fukušimy, jež v posledních letech zažila ničivé zemětřesení spojené s vlnou tsunami a nukleární katastrofu v roce 2011.