Glosa Petra Žabži: Je-li vám mezi 18 a 29 roky, s největší pravděpodobností získáváte informace o světě investování primárně od přátel nebo ze sociálních sítí. Naopak „fyzický“ poradce u vás úplně propadl a obrací se na něj jenom 10 procent z vás. Jaké výhody či naopak rizika přináší stav, kdy mladá generace ohledně investování spoléhá více na příbuzné a neosobní digitální kanály než na fyzického profesionála?

První nespornou výhodou je velmi jednoduchý a současně téměř bezplatný přístup ke znalostem a zkušenostem analytiků, makléřů nebo přímo CEOs jednotlivých firem, kteří svoje názory veřejně publikují na sociálních sítích X nebo LinkedIn.

Druhou výhodou je komfortní přístup k diskusním a znalostním komunitám, které můžou být jak lokální, tak mezinárodní. Uživatelům umožňují získávat (a sdílet) informace a zkušenosti, které by jinak možná zůstaly bez povšimnutí ležet někde v útrobách kyberprostoru.

Na druhé straně spektra je v první řadě „investiční FOMO“. Sociální sítě jsou postavené tak, aby v lidech vzbuzovaly pocit naléhavosti, a nejinak je tomu i v případě investic. Podlehnout tomuto tlaku však jen málokdy vede ke konzistentně dobrým výsledkům.

Na dalším místě je riziko spojené s přehnaným sebevědomím, které může investor mylně získat na základě částečných nebo kusých informací. A na třetím pak takzvané konfirmační zkreslení, kdy člověk dává větší váhu informacím, které podporují jeho vidění světa (nebo finančního trhu).

Co s tím? Sociální sítě mohou být, řečeno pomocí klišé, dobrý sluha, ale zlý pán. Já je osobně používám primárně jako inspiraci pro to, koho sledovat nebo jakým oblastem se věnovat ve větším detailu. Ale investiční rozhodnutí dělám sám a zásadně s chladnou hlavou. Odpovědnost za výsledek je totiž jen a jen moje.

Jedná se o osobní názory Petra Žabži, které neodráží postoj Air Bank a.s. Nejedná se o investiční radu ani o jiné doporučení konkrétní investice.