Byly budovány k bydlení. Veškerý další život se měl odehrávat jinde. Sídliště v takovém stavu zůstaly dodnes, přestože se prokázalo, že ve městě nejlépe funguje kombinace bytů, kanceláří a služeb. Přidat na sídliště jakoukoli novou vrstvu je stále složité. Zlínský projekt teď přišel, jak na to. Na sídliště chce dodávat modulární stavby. V zádech má přitom modulárního velikána – vizovickou společnost Koma Modular.

Na sídlišti většinou chybí místa pro společné vyžití. Může jít o kavárny, herny nebo fitness centrum. V zásadě tedy chybí jakýkoli důvod, proč využívat a obývat veřejný prostor. A právě to stálo na počátku projektu Addzone. „Jeden z našich zakladatelů běhával podél řeky, na druhé straně bylo sídliště, na kterém vyrůstal. I když byly krásné slunečné dny a v okolí nově vybavená hřiště, na sídlišti bylo prázdno. Tak jsme se začali ptát. Odpověď byla celkem jednoznačná – na sídlištích není co dělat,“ vypráví jeden ze zakladatelů Jan Vlk.

Zakladatelé Addzone si začali hrát s myšlenkou, že by se na sídliště hodil objekt, který by byl využitelný 365 dní v roce, nehledě na počasí, který by neměl být obrovský a který se postaví rychle, aniž by způsoboval problémy s výstavbou. Měl by také do prostředí sídlišť zapadnout a třeba i měnit svoji funkci. Výsledkem hádanky se stala modulární stavba.

První taková měla vzniknout na sídlišti v Luhačovicích. Prototyp ale nakonec nevznikl kvůli pandemii. „Ekonomika projektu se změnila v důsledku nedostatku železa, jeho dramatického zdražení a volatility cen. Bylo by tak naprosto zbytečné někoho přesvědčovat, aby na sídlišti zahájil komunitní projekt,“ líčí Vlk.

Na spadnutí je ale momentálně dohoda na dvou lokalitách na Moravě. „Zájem je velký, ale chceme nejprve postavit jednu nebo dvě realizace a nechat koncept nějakou chvíli fungovat. Pokud se ověří naše hypotézy, budeme pokračovat dále,“ dodává jeden ze čtyř zakladatelů. Za Addzone stojí kromě něj také architekt Ladislav Semela s kolegy Pavlem Šánkem a Monikou Zvonkovou.

Ti všichni nejdřív absolvovali různé průzkumy a debaty s vedením obcí, se společenstvími vlastníků i se samotnými obyvateli sídlišť. „Projekt má největší odezvu v místech, kde převažují mladé rodiny se zájmem setkávat se a socializovat. Klíčová je dispozice sídliště nebo bytových domů,“ říká Vlk.

Výhodou modulární výstavy je to, že je šetrná, udržitelná a vznikne v rámci dnů. Projekty by měly vznikat na zapůjčených pozemcích na dobu minimálně deseti let s možností prodloužení. „Celá záležitost je díky tomu také velmi liberální, lidé se musí sami dohodnout, jestli něco takového chtějí, nebo ne. Je potřeba si to obhájit. Pro sídliště má projekt přidanou hodnotu v tom, že zvyšuje atraktivitu bydlení a může mít vliv i na cenu bytů,“ míní zakladatel.

Samotná stavba může stát na sídlišti volně, zrovna tak ale může fungovat i jako přístavba některého z domů. Addzone má momentálně v nabídce tři typy. Uvnitř může vzniknout multifunkční prostor, který se bude přizpůsobovat potřebám lidí. Může jít o kavárnu, celoroční hernu pro děti, fitness, nebo dokonce wellness. Může jít ale také o odpočinkový a relaxační prostor či kombinaci vyjmenovaného.

„Současně to může mít i další funkce, na sídlištích třeba chybí veřejné toalety, které se pak staví jako samostatný objekt,“ popisuje Vlk. Nově má navíc Addzone v zádech silného partnera, spojil se totiž se zavedenou firmou Koma Modular, která překračuje hranice klasické modulární výstavby a přišla například s designovými moduly Fashion Line, které se zalíbily i Addzone.

„Koma patří mezi průkopníky. Nám se jako partner postarala o technologické dotažení potřeb projektu. Využili jsme jejich zkušeností, abychom stavěli na ověřených základech a technologiích,“ uzavírá Vlk. Modulární výstavba může být skvělou cestou, jak překonat odpor ke klasické výstavbě, který je na sídlištích celkem běžný. Kromě utužování sousedských vztahů podobné projekty pomáhají také utužovat vztah k lokalitě.

Důležité je to i proto, že v Česku bydlí na sídlištích až třetina obyvatelstva, v Praze dokonce polovina. Sídliště jsou přitom díky řídké zástavbě velmi drahá na údržbu, až sedmdesát procent prostoru je totiž prostor veřejný. V klasické městské zástavbě je to jen třicet až čtyřicet procent.