Samsung má už mnoho let status výrobce, který se nebojí experimentovat jak s hardwarem, tak se softwarem. Jeho někdy překvapivé funkce nejsou vždy úspěšné, nový 32palcový 4K chytrý monitor ale jako první na trhu vlastně představuje už ověřený koncept. Přebírá totiž většinu vlastností chytrých televizí značky a reaguje tak na mnohá volání po inovaci počítačových zobrazovačů.

Na Smart Monitoru M7 je nejzajímavější právě fakt, že pro většinu svých zvláštních funkcí připojený počítač vůbec nepotřebuje. Má vlastní operační systém Tizen OS a Wi-Fi konektivitu, takže sám zvládne (se dvěma pětiwattovými reproduktory) přehrávat obsah z mnoha streamovacích služeb jako Netflix, HBO, YouTube nebo Apple TV+. Stejně tak na něj jde nainstalovat všechny aplikace, které podporují televize Samsungu.

Tím ale potenciál chytrého monitoru teprve začíná. Jako zcela přirozená extenze obrazovky se například jeví možnost k ní přímo připojit myš a klávesnici a pracovat s kancelářskými aplikacemi nebo vzdáleným desktopem. Když se tedy Smart Monitor zapne, můžeme začít vytvářet dokument ve Wordu, Excelu nebo dalších nástrojích Office 365. Vše se přitom ukládá do cloudu a odezva, byť nevhodná pro hraní, kancelářskou práci zcela uspokojí.

Pokud potřebujeme trochu širší okruh možností, nastupuje zase funkce Tap View neboli snadné zrcadlení displeje telefonu na monitor. Po prvním nastavení stačí telefonem od Samsungu do obrazovky ťuknout, načež se na displeji zobrazí možnost připojení. Velice zajímavé je přitom myšlení, jaké korejský výrobce od uživatelů očekává.

Při testování Tap View jsem totiž telefon opakovaně k monitoru přikládal, opatrně ťukal a nic se nedělo. Nakonec jsem připojení dosáhl způsobem, jakým bývají lidé zvyklí zacházet s elektronikou, když se vyskytne jakýkoliv problém – když něco nefunguje, zkuste to znova a silněji. Najednou se Smart Monitor zachoval přesně tak, jak měl. Jelikož se takový scénář opakoval znovu a znovu, nejde jinak než z toho vyvodit, že je to opravdu záměrem. Nebojte se tedy být trochu důraznější.

Každopádně jakmile se zařízení spojí, vše funguje skvěle a bez zádrhelů. Zvlášť užitečná může taková funkce být například pro rychlé prohlížení fotografií nebo videa, což jsem v minulosti sám mnohokrát postrádal. Přepínání zdrojů u aplikací typu YouTube nebo Netflix se naopak bez Tap View obejde, jelikož využívá vlastní systém, popřípadě Chromecast Googlu.

Pokud náhodou máme Smart Monitor, ale ne telefon Samsungu, zrcadlení displeje je takřka stejně snadné s jiným Androidem přes aplikaci Smart View nebo s iPhonem díky podpoře AirPlay. Klepnutí do monitoru jen nahradí aktivace přenosu v ovládacím centru, případně v aplikaci. Pak už nic nebrání v procházení Instagramu nebo TikToku na větší obrazovce, aniž bychom se museli přihlašovat na počítači.

V souvislosti s tím by možná pro budoucí verzi Smart Monitoru dávalo smysl vzít si příklad ze Samsungu The Sero, televize s otáčecí obrazovkou. Když už je tak snadné do něj bezdrátově zrcadlit displej telefonu, celý systém by mohla ještě zlepšit možnost si monitor přetočit do vertikální polohy k prohlížení sociálních sítí nebo práci. U jiných počítačových obrazovek je to navíc normální funkce už dlouho. Smart Monitor naopak umožňuje měnit pouze sklon.

Smart Monitor a DeX neboli bezdrátový desktop z telefonu

Vrátíme-li se však spíše k softwarovým funkcím, po dvou úrovních užívání (zcela samostatně a zrcadlením displeje telefonu) můžeme přejít ještě do další, zase o trochu komplexnější. Samsung do novinky totiž zavedl také svůj systém DeX, a to jak s klasicky kabelovým, tak bezdrátovým připojením. Díky tomu lze monitor použít jako klasický pasivní zobrazovač, avšak počítačem se stává telefon z vyšších řad portfolia výrobce (tedy modely Galaxy S9 a novější a Note 8 a novější).

V praxi to znamená, že po připojení se na monitoru zobrazí prostředí Androidu upravené pro desktopové použití a ovládané buď myší a klávesnicí, nebo displejem telefonu přepnutým do módu touchpadu. Ačkoliv je DeX omezen poměrně malou nabídkou nativních aplikací, které musí být vyvinuty přímo pro něj, pro méně náročnou kancelářskou práci či surfování na webu plně postačí. Aplikace neupravené pro DeX fungují často také, ale s mobilním uživatelským rozhraním.

Jak moc desktopová obecná zkušenost s DeX je? Nejjednodušší je příklad YouTube. To se v prohlížeči na první pohled chová jako mobilní verze, má tedy stejné rozložení a bez předplatného neumožňuje přehrávat v kartě na pozadí. Pokud ovšem video otevřeme v samostatném okně, funguje i po přepnutí na jiné okno a je snadné ho zahrnout do multitaskingové práce.

Podobným stylem se chová celé prostředí. Například práce s okny a multitasking je velice blízký fungování systému Windows, tu a tam se ale objevují jasné náznaky, že máme co do činění s primárně mobilní platformou. Určité nedostatky přitom vyvažují výhody jako přístup ke všem souborům uloženým v telefonu nebo plynulý přechod z práce na telefonu k práci na desktopu a naopak.

Je jednoduché si představit hned několik scénářů, kde podobný systém může dobře fungovat. Například studenti dojíždějící na kolej by s sebou vůbec nemuseli vozit laptop, ale vystačili by si s telefonem připojitelným k velkému monitoru. Totéž platí pro některé zaměstnance kanceláří, zvlášť v post-covidové době hybridní práce z domova.

Obyčejný a zároveň mnohem chytřejší monitor

Pokud se přece jen rozhodneme Smart Monitor použít opravdu jako klasický monitor, na nic neobvyklého samozřejmě nenarazíme, vyjma poslední potenciálně velké výhody. Opět totiž není potřeba kabel. Například MacBook se do pár vteřin k obrazovce připojí přes Wi-Fi a může ji používat jak pro zrcadlení, tak jako rozšíření plochy. U laptopů s Windows je nastavení trochu složitější, ale v důsledku umožňuje to samé, tedy zcela bezdrátové spojení a práci s monitorem.

Co se týče typických technických specifikací, Smart Monitor z většiny odpovídá produktům ve stejné cenové relaci kolem 10 tisíc korun. VA panel se 4K rozlišením na 32 palcích doplní standardní jas do 250 nitů a obnovovací frekvence 60 Hz. Mezi konektory pak monitor nabídne trojici USB-A 2.0, jedno USB-C s 65W napájením a dvě HDMI 2.0. Kromě varianty M7 jsou dostupné i dva modely M5 s rozlišením Full HD na 27 nebo 32 palcích.

Jak je ale zřejmé, tento výčet je zcela nezajímavý a zapadne do široké nabídky monitorů. Smart Monitor z ní jednoznačně vystupuje pojetím blízkým chytré televizi, které – byť působí zjevně – dosud neexistovalo ve skutečném produktu. Samsung tak na jednu stranu činí poměrně nepřekvapivý krok, na druhou ovšem představuje velice zajímavé zařízení s širokým potenciálem využití. Je dost možné, že v horizontu několika let se z něj místo zvláštní výjimky stane nový standard.