Ve Švédsku se snaží o ekologické lety. Absolvovali tam první cestu čistě na udržitelné palivo

Udržitelné palivo je možnou cestu, jak co nejdříve dekarbonizovat leteckou dopravu.

neste_atr_braathens_regional_airlines_press_release-_photo_courtesy_of_atr_-_1-min

Foto: ATR

Letoun ATR poháněný udržitelným palivem

0Zobrazit komentáře

Letecká doprava patří mezi největší producenty emisí na planetě, proto řada leteckých společností hledá cesty, jak uhlíkovou stopu letů pomocí technologií snížit. Mnozí věští slibnou budoucnost letounům poháněným elektřinou či vodíkem, jenže ty mají před sebou ještě dlouhou vývojovou a certifikační cestu. Proto se zatím jako nejlepší řešení jeví udržitelná paliva, což vnímají i Švédové.

Švédská letecká společnost Braathens Regional Airlines měla uskutečnit vůbec první let komerčního letadla poháněného pouze udržitelnými palivy (SAF) na cestě ze švédského města Malmö do obce Bromma, která leží poblíž Stockholmu. A byť let proběhl nad švédským územím, ve skutečnosti měl celoevropský charakter.

Udržitelným palivem byly totiž naplněny nádrže letounu 72-600 od výrobce ATR, který spadá pod francouzský Airbus a italskou společnost Leonardo. Samotné palivo pak pocházelo od finské rafinérky Neste Oyj. Je však nutné podotknout, že nejde o první případ, co se let uskutečnil za využití udržitelného paliva.

V předchozích případech jej ale vždy doplňovalo i konvenční palivo, případně toto palivo pohánělo jen některý z motorů. Teď však byl celý let svěřen pouze do rukou pohonné hmoty, která by mohla znamenat bezemisní budoucnost létání. To potvrzuje i nedávná investice ve výši 200 milionů dolarů (4,7 miliardy korun), kterou do vývoje a výroby tohoto druhu paliva daly australské aerolinky Qantas.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Důležité je připomenout i to, že v případě udržitelných paliv se nejedná o zcela bezemisní řešení. Spalování SAF paliv produkuje přibližně o 80 procent méně emisí než spalování konvenčních pohonných hmot – oněch 20 procent však stále zůstává. Během produkce udržitelných paliv je nicméně využíváno oxidu uhličitého získávaného z ovzduší, čímž je stopa, kterou za sebou spalování udržitelných paliv zanechává, mazána.

V případě letu letounu ATR 72-600 pohánělo udržitelné palivo dva motory výrobce Pratt & Whitney Canada. Právě jeho motory byly nahrazovány alternativními pohonným jednotkami v případě testů elektrických letounů Cessna eCaravan či HyFlyer. Nové typy paliv tak ukazují možnou cestu, jak létat udržitelně, aniž by bylo nutné zasahovat do techniky současných letadel.

Aby však mohly takové letouny létat v komerčním provozu, je nutná jejich certifikace. Proto společnosti ATR a Braathens již pracují na certifikacích letounu, které by chtěly završit v roce 2025.

Každou neděli vám naservírujeme nejdůležitější zprávy týdne.

Newsletter Weekly | Poslední vydání

Budoucnost létání je nafukovací. Nad Španělskem začne pasažéry převážet deset obřích vzducholodí

Letoun je zcela bezemisní, což je však vykoupeno šnečím tempem. Alespoň tak dává víc času na kochání se.

airlander3

Foto: Hybrid Air Vehicle

Hybridní zepelín Airlander 10

0Zobrazit komentáře

Budoucnost létání bude elektrická, vodíková a bezemisní – a ještě navíc nafukovací. Tedy přinejmenším ve Španělsku, kde tamější aerolinky Air Nostrum chtějí v následujících letech přepravovat pasažéry pomocí deseti strojů, které k základu ze vzducholodí přidávají i některé prvky z letadel.

Vzducholodě Airlander by měly doplnit flotilu společnosti v roce 2026. Stroj kombinující konstrukční prvky letounů s pevnými křídly se vzducholodí je nadnášen heliem a poháněný elektřinou. Pojmout dokáže stovku cestujících a doletí na vzdálenost až 400 kilometrů, přičemž maximální rychlost je pouhých 129 kilometrů za hodinu.

Pomalý let je daň za bezemisní provoz tohoto stroje, jehož cena atakuje hranici jedné miliardy korun. Podle britského výrobce Hybrid Air Vehicle (HAV) by však všech deset vzducholodí mělo být schopno snížit emise aerolinek až o devadesát procent

Vzducholoď bude obstarávat vnitrostátní lety nad Španělskem, přičemž podle HAV by s ní nebyl problém létat mezi městy, jako je Liverpool a Belfast, Seattle a Vancouver či Oslo a Stockholm. Ke svému provozu přitom nepotřebuje letištní dráhu, jelikož umí přistávat i vzlétat z jednoho místa.

airlander4

Foto: Hybrid Air Vehicle

Airlander 10 vyžaduje skutečně velký hangár

Mezi další benefity Airlanderu patří zázemí pro pasažéry, které je oproti klasickým letounům daleko prostornější a také umožňuje lépe pracovat s konfigurací sedadel, kdy mohou lidé sedět i čelem k sobě. Celý zážitek podtrhují velké prosklené stěny, které vzducholoď může využívat díky relativně nízkým letovým hladinám, v nichž se bude pohybovat.

Podle představitelů HAV je právě jejich vzducholoď šancí pro Evropu, jak dosáhnout dekarbonizačních závazků. Společnost má v plánu zahájit výrobu vzducholodí v anglickém Yorkshiru už v tomto roce, na místě nabídne 1 800 nových pracovních míst.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Pokud se podaří probudit Airlander 10 k životu, bude se jednat o vůbec nejdelší letoun světa a zároveň skutečně první velký elektrický letoun. Stroj měl přitom původně létat daleko dřív. Dokonce již probíhaly jeho testovací lety, ovšem v roce 2017 se kvůli technickým problémům zřítil k zemi.

exec-final

Přečtěte si takéČupr, Šejdová a Hajduček ukazují, jak budovat byznys s vizíČupr, Šejdová, Hajduček. Navzdory tržním turbulencím ukazují, jak budovat byznys s dlouhodobou vizí

Nyní by však měly být veškeré neduhy odstraněny a vzducholodě tak mohou napodruhé zkusit své štěstí ve světě aviatiky. Poprvé se tak stalo počátkem minulého století, ovšem po tragické havárii Hindenburgu v roce 1937 jejich sláva postupně upadala.

Každé všední ráno posíláme nejzásadnější zprávy dne.