Konflikt na Ukrajině si vybírá krutou daň mezi civilním obyvatelstvem, ruská invaze ale pustoší i infrastrukturu východního státu. Jedním z nejvýznamnějších symbolů válečného ničení byl hned v úvodních dnech bojů letoun Antonov An-225 zvaný Mrija. Největší letadlo světa zničil koncem loňského února ruský raketový úder na letiště Hostomel nedaleko Kyjeva. Výrobce už dříve oznámil plány na postavení nového stroje, nyní mu k tomu přispěje i letoun virtuální. Ten vzlétne v populární hře Microsoft Flight Simulator.

Mrija znamená v překladu sen. Symbolikou ověnčený název mohl před rokem působit hořce. Jenže zakrátko po zničení snového letounu už vláda Ukrajiny ujišťovala, že nový model An-225 dřív nebo později opět vznikne. To následně potvrdil i jeho výrobce. „Práce na novém stroji pokračují v utajeném objektu. Díly z rozstříleného letounu a nové součástky budou přidány k druhému exempláři An-225, který nikdy nebyl dokončen,“ uvedl na podzim Jevhen Havrylov, ředitel společnosti Antonov.

Jenže kvůli unikátním součástkám bude výroba nejen komplikovaná, ale i nákladná. Podle odborníků z leteckého průmyslu dokončení nového letadla vyjde minimálně na dvanáct miliard korun, podle nejpesimičtějších odhadů klidně i na pětkrát vyšší částku. Alespoň částečně nyní k obnově Mriji pomohou i hráči videoher. V novém rozšíření pro oblíbený Microsoft Flight Simulator spojili síly vývojáři hry, externí designéři i společnost Antonov – a do hry přidají virtuální kopii největšího letounu historie.

Ukrajinského leteckého konstruktéra oslovil s nápadem obohatit svou hru o ikonické letadlo sám Microsoft. Začátkem února obě firmy podepsaly licenční smlouvu o jeho použití v simulátoru. „Letadlo do hry přidáme na výročí jeho zničení 27. února společně s novou aktualizací hry,“ prohlásil šéf vývoje MSFS Jorg Neumann. „Už loni jsme prohlásili, že nás zničení letadla zasáhlo. A pamatuji si, jak jsem už tehdy říkal, že ho digitálně zrekonstruujeme,“ zmínil v nedávném vývojářském streamu.

„Ale na to jsme potřebovali pomoc. Neměli jsme referenční materiály, nemohli jsme ho naskenovat a tak podobně. V tom všem nám neuvěřitelně pomohla společnost Antonov,“ dodal Neumann. Zároveň prozradil, že na tvorbě digitální podoby An-225 herní autoři spolupracují i s pilotem skutečného letadla. Dmytro Antonov (ano, opravdu) si prý připravovanou virtuální verzi jím řízeného letounu dokonce i vyzkoušel.

„Jsme vděční všem, kteří nám pomáhají s výrobou tohoto úžasného obra. Přeji vám, abyste si užili ten nádherný a jedinečný pocit z pilotování unikátního stroje. Mrija se vrací! Společně ji obnovíme,“ cituje ho příspěvek na Facebooku společnosti. Slova o spolupráci na oživování leteckého snu jsou na místě, rozšíření Microsoft Flight Simulatoru totiž rekonstrukci pomůže i finančně.

Simulovaná Mrija vznikla ve studiu iniBuilds, jež se specializuje právě na tvorbu trojrozměrných modelů letišť i letadel pro použití například právě v simulátoru od Microsoftu. Designéři vytvořili nejen externí podobu letounu, ale vymodelovali i autentický interiér včetně přístrojové desky v kokpitu. Digitální konstruktéři na Twitteru potvrdili, že veškeré tržby z přídavku s cenovkou 19,99 dolaru poputují na pomoc „Ukrajině a Antonovu“.

Antonov An-225 poprvé vzlétl v roce 1988, kdy do vzduchu vynesl svých rekordních 640 tun. V tehdejším Sovětském svazu byl vyroben pro účely kosmického průmyslu, letecký obr byl určený k přepravě raketoplánu Buran. Tuto službu nicméně vykonával velmi omezeně na leteckých přehlídkách a jeho další osud jej spíš než do nebes zamykal v hangárech. Až později byl proměněn na dopravní letoun a od roku 2001 byl využíván ke komerční přepravě.

Mrija navíc zanechala i historickou stopu v Česku. Stroj s rozpětím křídel 88 metrů a rekordní hmotností převážel v roce 2004 taktéž rekordně těžký náklad z Prahy do uzbeckého Taškentu. Pražské letiště ale navštívil několikrát, vůbec poprvé ještě v červnu roku 1989. Za pár dní bude An-225 svou cestu moci zopakovat alespoň virtuálně v Microsoft Flight Simulatoru. A i díky tomu se třeba o něco uspíší jeho návrat na nebe skutečná.