Elon Musk versus Sam Altman a OpenAI. Už to není jen fráze, ale opravdový právní boj. Nejbohatší muž planety a šéf Tesly, SpaceX či sociální sítě X se do předního projektu v oblasti umělé inteligence (AI) strefuje poměrně pravidelně. Stál sice u jeho zrodu, poslední dobou ale podle něj firma upustila od svých neziskových kořenů a snahy vyvíjet otevřené programy ve prospěch lidstva. Žaloba OpenAI a Altmana viní z toho, že pro ně prim hraje finanční profit, čímž porušují vlastní právně závazná prohlášení.

Podle Muskovy žaloby OpenAI v čele se Samem Altmanem porušila princip, ke kterému se při založení v roce 2015 písemně zavázala: že bude stavět dobro lidstva nad finanční zisky. Jako spoluzakladatel u toho byli Musk i Altman. Tou dobou hrál v oblasti umělé inteligence prim Google a oba pánové se shodovali, že jestli má někdo pracovat na vývoji tak mocné technologie, jako je AI, neměla by to být jen obří korporace typu Googlu, ale i transparentní nezisková laboratoř. A právě tuto misi měla OpenAI zradit.

„Web OpenAI dodnes uvádí, že jeho cílem je zajistit, aby obecná umělá inteligence přinášela prospěch celému lidstvu. Ve skutečnosti se však změnila v uzavřenou dceřinou společnost de facto největší technologické společnosti na světě: Microsoftu,“ citovala žalobu agentura Bloomberg.

Microsoft do OpenAI poprvé investoval v roce 2019 a minulý rok deseti miliardami dolarů (zhruba 243,3 miliard korun) pouto společností prohloubil. I to hodnotu startupu vyhnalo na 80 miliard dolarů. Technologický kolos také na umělé inteligenci od OpenAI staví vlastní programy, jako je třeba jeho textový generátor Copilot. Startup mimo jiné v současnosti shání další investici, která by jeho valuaci přenesla přes sto miliard dolarů (2,3 bilionu korun).

Podle žaloby Musk OpenAI mezi rokem 2016 a zářím 2020 poslal přes 44 milionů dolarů (asi jednu miliardu korun) a v prvních letech jeho existence byl jeho největším mecenášem. Nabídku mít podíl v byznysové sekci OpenAI Musk podle serveru TechCrunche dříve odmítl. Právě kvůli vzniku křídla zaměřeného na zisk, který vedl Altman, Musk v roce 2018 skončil v pozici jednoho z předsedů dozorčí rady. Pak už do hry vstoupil Microsoft. Psal se rok 2019 a boom generativní AI se pomalu hlásil ke slovu.

Když v listopadu 2022 – hnaný zejména textovým generátorem ChatGPT od OpenAI – naplno propuknul, Musk firmu kritizoval nejen kvůli změně filozofie. Jejímu programu vyčítá, že lže a kvůli odlišným představám o tom, jak by podobný systém měl fungovat, minulý rok založil startup xAI, se kterým představil konkurenčního chatbota Grok. Dvaapadesátiletý miliardář také vloni podepsal otevřený dopis, v němž byznysmeni a odborníci na AI volali po dočasném zastavení vývoje výkonných systémů generativní AI.

Žaloba se dále odvolává na loňský nepovedený „puč“ širšího vedení OpenAI, které Altmana vinilo z neupřímnosti, v půlce listopadu ředitele vyhodilo, ale po pár dnech ho po nevoli zaměstnanců do pozice opět vrátilo. Určitou roli v turbulentním dění sehrál i Microsoft, jehož šéf Satya Nadella Altmanovi po odvolání nabídl místo a naznačil, že je připravený nabrat kohokoli, kdo z OpenAI odejde. S převratem souvisí i aktuální vyšetřování OpenAI americkou Komisí pro cenné papíry kvůli údajnému klamání investorů.

Altman, Microsoft a dnešní předseda správní rady OpenAI Greg Brockman se podle argumentů právního dokumentu chtěli po převratu zbavit většiny firemního představenstva, které mělo dohlížet, že OpenAI opravdu dostává svému neziskovému principu. Nová správní rada se podle žaloby skládala ze členů, jejichž priority byly opačné a šli Altmanovi na ruku.

OpenAI aktuálně čelí ještě dalším žalobám například od některých amerických médií včetně New York Times kvůli zneužití jejich článků k trénování systému umělé inteligence, který stojí za ChatGPT. Americký deník například po startupu chce miliardy dolarů. Jak jsme ale koncem roku psali, víc než o skutečnou žalobu jde v případě NYT o taktiku, jak zahájit vyjednávání o tom, za jakých podmínek bude moci firma využívat jejich obsah.