Muž, který dostal modifikované srdce z prasete, zemřel. Život mu zvíře prodloužilo o dva měsíce

Eliška NováEliška Nová

Lékařům se podařilo transplantovat muži srdce z prasete. Ten po dvou měsících zemřel

0Zobrazit komentáře

Na začátku roku umírajícímu muži transplantovali lékaři v americkém Marylandu srdce – nikoliv však lidské. David Bennett se stal vůbec prvním člověkem, jemuž dali modifikovaný orgán z prasete. Žil s ním dva měsíce. Před několika dny se ovšem jeho stav začal zhoršovat – a 8. března nakonec Bennett zemřel. Jaká byla přesná příčina smrti, ukáže až další vyšetřování.

Podle britského serveru BBC pacient neprojevoval měsíc po operaci žádné známky toho, že by tělo srdce odmítalo. A zatímco orgán byl silný jako zvon, sám Bennett byl stále příliš slabý. Důvod smrti bude každopádně velmi důležitý, abychom věděli, jak blízko (nebo naopak daleko) na tom jsme s použitím zvířecích orgánů.

Hned po zákroku se začalo o operaci hovořit jako o ohromném úspěchu. Bylo to vůbec poprvé, kdy člověk získal srdce z prasete a přežil. To samo o sobě byl zázrak bez ohledu na další vývoj. Nakonec však příběh skončil smrtí. Ta už šlapala Bennettovi na paty předtím. Než dostal prasečí srdce, byl několik týdnů upoutaný na lůžko s rozhodně nijak optimistickými vyhlídkami.

Jeho zdravotní stav byl natolik špatný, že na darování lidského orgánu prostě neměl nárok. Nemocnice v Marylandu mu pak nabídla poněkud netradiční možnost. A on kývl. Vzhledem k tomu, že šlo o možnost poslední, dostali doktoři pro transplantaci prasečího srdce speciální povolení od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv.

Využívat zvířecí orgány chtějí lékaři především proto, že panuje nedostatek těch vhodných k transplantaci a lidských. Ve Spojených státech je na čekací listině 100 tisíc lidí, v Česku přes tisícovku. Řešením by mohly být právě upravené orgány zvířat. Srdce prasete bylo modifikováno celkem desetkrát.

Čtyři geny byly prakticky vypnuty – včetně toho, který způsobuje v lidském těle rychlou odmítavou reakci. Stejně tak růstový gen, aby srdce po implantaci dále nerostlo. Šest genů bylo naopak do prasečího srdce vloženo. Šlo o geny lidské, které zařídí, že se imunitní systém s prasečím orgánem lépe vypořádá. Výzkum se provádí už více než třicet let a Bennettův případ byl zatím nejúspěšnější. To ale neznamená, že by to nefungovalo vůbec.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Například použití prasečí srdeční chlopně je celkem běžné, před lety ji ostatně voperovali i samotnému Bennettovi. Loni lékaři zaznamenali také dílčí úspěch s geneticky modifikovanou prasečí ledvinou. Tu připojili k mrtvému lidskému tělu a pozorovali, jak začíná fungovat. I přes tyto dílčí úspěchy odborníci varovali, že transplantace orgánů ze zvířete na člověka mají před sebou ještě několik let výzkumu.

Ještě jeden efekt však provedená operace měla. Začalo se diskutovat o etických otázkách, protože se ukázalo, že před několika lety Bennett pobodal v baru Edwarda Shumakera, protože mu Bennettova manželka seděla na klíně. Muž si za to vysloužil sedm ran, a byť přežil, skončil paralyzovaný na invalidním vozíku. Zemřel o pár let později. Bennett skončil na deset let ve vězení. Podle sestry pobodaného muže si však čin neodpykal a prasečí srdce si nezasloužil.

I díky Čechům jde na vývoj léků pomocí umělé inteligence milion eur. Pomůže s léčbou rakoviny i Parkinsona

Iva BrejlováIva Brejlová

novy-projekt10

Foto: i&i Biotech Fund

Jaromír Zahrádka, partner a CEO i&i Biotech Fund

0Zobrazit komentáře

Investiční fond i&i Biotech Fund, na kterém se podílí i čeští zástupci, posílá jeden milion eur, tedy v přepočtu asi 25 milionů korun, do americko-rakouského startupu Celeris Therapeutics. Ten využívá umělou inteligenci k vývoji nových léčiv proti vážným chorobám, například Parkinsonově chorobě nebo různým typům rakoviny. Umělá inteligence, kterou používá, má potenciál zrychlit a zpřesnit vývoj léků.

Fond i&i Biotech vznikl v září loňského roku spoluprací Evropského investičního fondu a společnosti i&i Prague při Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Zaměřuje se na podporu společností postavených na základě univerzitního výzkumu v oblasti léčiv, diagnostiky a lékařských přístrojů. Disponuje víc než 45 miliony eur, tedy asi 1,1 miliardy korun.

Ty plánuje investovat do zhruba 20 společností v rané fázi vývoje a podporovat chce nadějné inovace především ve střední Evropě. Díky právě takové investici se teď stává minoritním podílníkem a získává místo v představenstvu Celerisu. To podle vyjádření fondu umožňuje přímo podporovat rozvoj společnosti a pomáhat jí při hledání nových partnerů.

„Je vzrušující být součástí vývoje špičkových technologií, které mají potenciál přispět k léčbě nejzávažnějších onemocnění,“ říká Karel Kubias, partner fondu i&i Bio a bývalý generální ředitel české pobočky německé společnosti Merck KGaA. Podle něj se může startup dostat až do pozice jednoho ze světových lídrů v oboru.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Společnost používá počítačové metody vývoje léků nazývané degrader drugs. Ty aktivují přirozené mechanismy odstraňující choroboplodné molekuly z buněk. Jenže je hodně možností poskládání a reakcí jednotlivých složek a právě s tím strojové učení pomáhá. „Navrhování nových léčivých přípravků vyžaduje optimalizaci mnoha parametrů, včetně aktivity, rozpustnosti, propustnosti, syntézy, toxicity, stability a mnoha a mnoha dalších,“ popisuje Celeris.

Peníze firma směřuje na vybudování laboratorního pracoviště v rakouském Štýrském Hradci. „A na další podporu našich tří lékových programů, které spadají do oblasti neurologie a onkologie,“ dodává Jakob Hohenberger, spoluzakladatel mladé firmy. Celeris Therapeutics už s několika významnými farmaceutickými subjekty spolupracuje, maposledy na začátku února oznámilo zahájení kooperace zmiňované německé společnosti Merck KGaA.

Vydělat i pomoct pacientům

weekly-052525-mvp

Přečtěte si takéOšklivé panenky vydělávají miliardy a Zaklínač slaví deset letOšklivé panenky vydělávají miliardy, rozchodem k milionovému byznysu a Zaklínač 3 slaví deset let

Kromě i&i Bio se investičního kola účastnily společnosti Pace Ventures Enigma z Německa a Apex Ventures z Rakouska. K nim se přidali i původní investoři, kteří rozvoj společnosti podpořili již v březnu 2021, tedy R42 Group ze Silicon Valley a Longevitytech.fund. Celková investovaná částka dosáhla 4,4 milionu dolarů. „Získané prostředky podpoří urychlení jak výzkumu a vývoje nových léků, tak i rozvoje našeho podnikání,“ doplňuje Christopher Trummer, CEO Celeris a další ze spoluzakladatelů.

Při zahájení působení fondu i&i Biotech uvedl ředitel a spoluzakladatel i&i Prague Jaromír Zahrádka, že chce cílit na takové projekty, u kterých je největší potenciál dostat je s pomocí financí co nejdále. Zároveň však půjde také o potenciální ziskovost daného projektu. „Na konci se naše snažení bude hodnotit včetně toho, kolik peněz jsme s tím vydělali. Ale vedle toho se také bude hodnotit, jak úspěšní jsme byli také v tom, že se mění kvalita péče u pacientů, že přinášíme nové věci společnosti,“ shrnul.