Muž, který dostal modifikované srdce z prasete, zemřel. Život mu zvíře prodloužilo o dva měsíce

Lékařům se podařilo transplantovat muži srdce z prasete. Ten po dvou měsících zemřel

Na začátku roku umírajícímu muži transplantovali lékaři v americkém Marylandu srdce – nikoliv však lidské. David Bennett se stal vůbec prvním člověkem, jemuž dali modifikovaný orgán z prasete. Žil s ním dva měsíce. Před několika dny se ovšem jeho stav začal zhoršovat – a 8. března nakonec Bennett zemřel. Jaká byla přesná příčina smrti, ukáže až další vyšetřování.

Podle britského serveru BBC pacient neprojevoval měsíc po operaci žádné známky toho, že by tělo srdce odmítalo. A zatímco orgán byl silný jako zvon, sám Bennett byl stále příliš slabý. Důvod smrti bude každopádně velmi důležitý, abychom věděli, jak blízko (nebo naopak daleko) na tom jsme s použitím zvířecích orgánů.

Hned po zákroku se začalo o operaci hovořit jako o ohromném úspěchu. Bylo to vůbec poprvé, kdy člověk získal srdce z prasete a přežil. To samo o sobě byl zázrak bez ohledu na další vývoj. Nakonec však příběh skončil smrtí. Ta už šlapala Bennettovi na paty předtím. Než dostal prasečí srdce, byl několik týdnů upoutaný na lůžko s rozhodně nijak optimistickými vyhlídkami.

Jeho zdravotní stav byl natolik špatný, že na darování lidského orgánu prostě neměl nárok. Nemocnice v Marylandu mu pak nabídla poněkud netradiční možnost. A on kývl. Vzhledem k tomu, že šlo o možnost poslední, dostali doktoři pro transplantaci prasečího srdce speciální povolení od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv.

Využívat zvířecí orgány chtějí lékaři především proto, že panuje nedostatek těch vhodných k transplantaci a lidských. Ve Spojených státech je na čekací listině 100 tisíc lidí, v Česku přes tisícovku. Řešením by mohly být právě upravené orgány zvířat. Srdce prasete bylo modifikováno celkem desetkrát.

Čtyři geny byly prakticky vypnuty – včetně toho, který způsobuje v lidském těle rychlou odmítavou reakci. Stejně tak růstový gen, aby srdce po implantaci dále nerostlo. Šest genů bylo naopak do prasečího srdce vloženo. Šlo o geny lidské, které zařídí, že se imunitní systém s prasečím orgánem lépe vypořádá. Výzkum se provádí už více než třicet let a Bennettův případ byl zatím nejúspěšnější. To ale neznamená, že by to nefungovalo vůbec.

Například použití prasečí srdeční chlopně je celkem běžné, před lety ji ostatně voperovali i samotnému Bennettovi. Loni lékaři zaznamenali také dílčí úspěch s geneticky modifikovanou prasečí ledvinou. Tu připojili k mrtvému lidskému tělu a pozorovali, jak začíná fungovat. I přes tyto dílčí úspěchy odborníci varovali, že transplantace orgánů ze zvířete na člověka mají před sebou ještě několik let výzkumu.

Ještě jeden efekt však provedená operace měla. Začalo se diskutovat o etických otázkách, protože se ukázalo, že před několika lety Bennett pobodal v baru Edwarda Shumakera, protože mu Bennettova manželka seděla na klíně. Muž si za to vysloužil sedm ran, a byť přežil, skončil paralyzovaný na invalidním vozíku. Zemřel o pár let později. Bennett skončil na deset let ve vězení. Podle sestry pobodaného muže si však čin neodpykal a prasečí srdce si nezasloužil.

Eliška Nová

Obdivovatelka měst i přírody. Obojímu se věnuje i ve svých článcích jako redaktorka CzechCrunche.

Obdivovatelka měst i přírody. Obojímu se věnuje i ve svých článcích jako redaktorka CzechCrunche.