Co jednou vzlétne, musí zákonitě dříve či později také přistát. Společnost Skydweller Aero se však chce z této zákonitosti vymanit a stvořit autonomní letoun, který se odlepí od země, a pokud mu nebude přikázáno jinak, bude oblohu díky své solární technologii brázdit nekonečně dlouho.

Perpetuum mobile je latinský výraz pro stroj, který je po prvotním energetickém impulzu schopen věčného pohybu bez napájení. Ambice vyvinout stroj s podobnými schopnostmi má i španělsko-americký startup Skydweller Aero. Jeho solární letoun sice bude vyžadovat víc energie než pouhé prvotní pošťouchnutí, díky solárním panelům ve křídlech se však má udržet ve vzduchu nekonečně dlouho.

Celá myšlenka vychází z původně švýcarského projektu Solar Impulse, v jehož čele stála dvojice Bertrand Piccard a André Borschberg. Druhý jmenovaný má na svém kontě například i elektrické letadlo Bristell Energic, vyráběné v České republice. Solar Impulse fungoval 14 let a celkem do něj byly investovány přes čtyři miliardy korun.

V roce 2019 ovšem bylo veškeré duševní vlastnictví předáno do rukou společnosti Skydweller Aero. Zatímco cílem Solar Impulse bylo vyvinout solární letouny s pilotem, jeho nástupce se rozhodl tuto koncepci změnit a vytvořit letoun plně autonomní. Ten by měl na svých křídlech nést celkem 204 metrů čtverečních solárních panelů zásobujících energií baterii o hmotnosti 600 kilogramů. Součástí pohonu je také záložní napájecí systém využívající technologii vodíkových článků.

K vývoji takového stroje již Skydweller Aero od investorů nabral 40 milionů dolarů, tedy přibližně 860 milionů korun. Mezi partnerskými společnostmi zaujme například jméno Palantir Technologies. Mnoha tajemstvími opředený startup Petera Thiela se specializuje na vývoj nástrojů pro bezpečnostní účely a analýzu informací, své produkty dodává i americké vládě.

S jeho platformou Foundry má při vývoji svého letounu v plánu pracovat i Skydweller Aero. Spoluzakladatel leteckého startupu John Parkes pro TechCrunch uvedl, že tuto technologii od Palantiru bude letoun využívat jak pro účely strojového učení, tak i při zpracování informací, které bude jeho provoz generovat.

Foundry bude zákazníkům sloužit jako tlumočník získaných dat a zároveň bude letounu pomáhat při plánování tras jednotlivých misí. Bude například shromažďovat a vyhodnocovat environmentální informace a na základě toho rozhodovat, jak naloží s energií získanou ze slunečních paprsků.

Jejich kolekce by měla probíhat ve vyšších nadmořských výškách, kvůli čemuž bude letoun pracovat s daty o stavu atmosféry. Naopak informace o počasí bude využívat při misích, během kterých se bude kvůli monitoringu dostávat do nižších letových výšek.

Nekonečný let s přestávkami

„Jde o vytvoření trvalého leteckého pokrytí či pseudosatelitu. Cílem je vytvořit letadlo, které bude létat věčně, tedy tak dlouho, dokud bude vycházet slunce,“ představil Parkes vizi společnosti Skydweller Aero. Nabízí se ovšem otázka, jak dlouhý časový úsek si máme pod slovem věčnost představit.

Musíme totiž brát v potaz otázku opotřebení materiálu, jehož životnost je přeci jen omezená. Skydweller navíc nepracuje s žádnými materiály budoucnosti, ale s tím, co je pro současný letecký průmysl zcela běžné. Je tedy jasné, že onen nekonečný let bude muset být čas od času minimálně z důvodu nezbytné údržby přerušen.

První testy společnost zahájila v minulém roce a nyní se soustředí na implementaci autonomních technologií. Zároveň musí pro letoun získat potřebné certifikace, než jej začne nabízet zákazníkům. I přesto firma tvrdí, že by měla mít k dispozici plně autonomní verzi schopnou autonomně nejen letět, ale také vzlétnout i přistát přibližně za rok až 18 měsíců.