Ještě pořád obklopují usedlost Cibulka v Praze 5 především dělníci. A také kočka, která se sem pravidelně vrací. Ti, co tu pracují, jí dali jméno Cibulka. Do jedné části budovy ale už nyní začnou proudit také lidé. Dokončená je totiž první část velkého projektu budoucího hospice, a to veřejnosti přístupný Domek zahradníka. Bude tu kavárna.

V plánu je udělat z usedlosti, jejíž kořeny sahají až do čtrnáctého století, prospěšnou věc. Když sem v roce 2021 přišel Ondřej Vlček, bývalý šéf Avastu, se svojí ženou Katarínou, našli tu ještě větší ruinu, než čekali. Cibulka prošla naposledy rekonstrukcí v první polovině devatenáctého století, od té doby chátrala. Poslední majitel přislíbil Cibulku opravit, místo toho sem povolal squattery, kteří tu přebývali až do roku 2015, než je policie vyhnala vodními děly.

Vlčkovi přišli s plánem, který se nemohl nezamlouvat, a tak se s pomocí památkářů začal z usedlosti budovat hospic – zařízení, které v Česku akutně chybí, protože až dosud neexistoval zákon, který by ho uměl definovat. Nachází se totiž někde mezi zdravotnickou a sociální péčí.

Foto: archiv Nadace Vlčkových

+6

Vlčkovi do Cibulky zainvestují celkem půl miliardy korun, což je částka, do které se navíc nepočítá vybavení. V tuto chvíli je dokončený právě Domek zahradníka. Před pár lety tu bylo ohniště a po kolena suti. Tomu předcházela oranžerie, skleník exotických rostlin. Pěstovali se tu mandarinky i citrony.

Domek zahradníka se zdál být nejjednodušší částí stavby, i tak byla dokončená později, než se čekalo. „Domeček byl v naprosto dezolátním stavu, byl tu propadlý strop a vypadalo to, že se s ním nebude moct dát nic dělat a že ani nemá cenu volat statika. O čtyři roky později dům stojí a má neuvěřitelnou atmosféru,“ líčí Vlček a ukazuje na zrestaurovanou fresku, kterou se podařilo zachovat.

„Mysleli jsme, že rekonstrukce nebude trvat tak dlouho. Jsou ale věci, na které má smysl si počkat,“ dodává Vlček. Výsledkem onoho čekání je Café Cibulka, které otevře v sobotu. Kromě kávy sem lidé mohou zajít na čerstvé pečivo, sendviče, podávat se tu bude také brunch a zákusky. Večer lze pro změnu zajít na posezení u piva či vína. V horní části domku jsou prozatím školicí prostory, než pro ně bude dokončená samostatná budova.

Spolu s domkem Ondřej Vlček odhalil také sochu, která k němu neodmyslitelně patřila od začátku devatenáctého století až do sedmdesátých let. Šlo o pískovcovou sochu zahradníka, kterou nyní vlastní Muzeum Prahy. Tým pořídil její 3D sken a znovu ji vytvořil z ultrapevného betonu. O tom, proč tu socha vznikla, mluví pověsti. Jedna z nich říká, že zahradník byl líný, a když odešel, majitel Cibulky řekl, že tu může mít jeho sochu a vyjde to na stejno.

Domek zahradníka je ale jen začátek. To důležitější totiž ještě potrvá. Na přelomu letošního a příštího roku se má rekonstruovat také hlavní část usedlosti a stavět se začne rovněž novostavba lůžkového křídla. Na starosti je má architekt František Brychta. Dvě budovy budou představovat základ budoucího provozního centra, které bude mít dvanáct lůžek.

„Někoho zaráží, že tady bude jen dvanáct lůžek, ve srovnání s investicí vyšších stovek milionů korun se to zdá být kapka v moři. Počítá se ale s tím, že hospic bude fungovat ve svém pravém slova smyslu jako odlehčovací péče. To znamená, že děti tu budou jednou za rok na dva nebo tři týdny, a pak se vrací zpátky domů,“ popisuje Vlček. Čas, během kterého tu dítě bude, má pomoci rodině zregenerovat, nadechnout se a načerpat síly pro další péči.

Foto: CzechCrunch/Eliška Nová

„Když vezmete v potaz, že půjde o pár týdnů jednou v roce, pak tu pomoc za rok najde 350 rodin. A to už dává větší smysl,“ dodává bývalý šéf Avastu. Počítá se ale samozřejmě také s prostorem, ve kterém se budou moci rodiče se svým nemocným dítětem rozloučit, ročně by to měly být jednotky rodin.

Pomoc na Cibulce každopádně nestojí jen na vybudování samotného hospicu. Cílem je rozvoj dětské paliativní péče tak, aby zajistila nejen péči kvalitní, ale také dostatek zařízení. Podle Vlčka by jich v Česku mělo být deset. S Cibulkou a Domem pro Julii, který otevřel loni v Brně, jich stále schází osm. Ideální by bylo, aby vznikly v další dekádě. „Úkolem nadace je přispět k systémovým změnám. To znamená, aby na podobná zařízení šly peníze a mohly pracovat s vyváženým rozpočtem, navíc musí být v oboru dostatek profesionálů, což dnes není. Proto spolupracujeme s univerzitami, posíláme lidi na stáže do zahraničí, aby až domy budou, měly i dostatek lidí,“ uvedl Vlček pro CzechCrunch.

Na zákonech, které by rodinám s těžce nemocnými dětmi mohly pomoci, se nyní pracuje. Parlamentním kolečkem už prošla novela zákona o sociálních službách, která upravuje právě zdravotně-sociální prostředí. Ve sněmovně pak leží také zákon o zdravotních službách, který by měl zakotvit takzvané respitní, tedy odlehčovací, služby na lůžkách i v terénu. Zákon už měla schvalovat sněmovna v minulém volebním období, a tak nadace doufá, že se ho podaří schválit ještě během současné vlády.

„Nikdo si neumíme představit, co rodiny zažívají, od stanovení diagnózy po celou dobu, co o dítě pečují. Ve všem, co děláme, je pro nás důležité nejen to, co potřebují pacienti, ale celé rodiny. Ty se potýkají s finanční nejistotou, fyzickou vyčerpaností, sociální izolací, emoční zátěží, nároky na nové dovednosti a časovou vytížeností,“ říká ředitelka nadace Ivana Plechatá.

Rekonstrukce Cibulky – a tedy i nový hospic – by měla být dokončena už příští rok. Letos by měly začít stavební práce jak na historické, tak i nové budově. Ta bude mít zelenou střechu a uvnitř se bude nacházet herna, rehabilitační bazén či denní stacionář. U novostavby bude revitalizovaná také severní zahrada, která je z památkového hlediska nejzajímavějším prostorem, historicky to byly soukromé zahrady hraběte Thun-Hohensteina. V západní stodole vznikne ono vzdělávací centrum.

A v centru toho všeho se bude nacházet dvůr. Bude veřejně přístupný, tak aby tudy lidé mohli projít na tramvaj. Vede tu zatím neosvětlená cesta, o osvětlení aktuálně Vlčkovi jednají s magistrátem. Světla by ale Cibulka po svém dokončení měla přinést do Česka, i do rodin, kterým pomůže, mnohem víc.