Leckdo se bojí toho, jak mu rodičovství změní život. Jana Podroužková měla před mateřskou taky obavy, ale jiného rázu – že nebude mít doma s dítětem co dělat. Jelikož byla vždycky činorodá a zrovna končila magisterské studium filozofie, zapsala se rovnou i na doktorát. A aby toho nebylo málo, začala učit jógu, když zjistila, jak dětem prospívá. Jenže pak nemohla sehnat vhodnou podložku… A tak vymyslela vlastní. Na konci tohoto řetězu je dnes brněnská značka Dhaara s designovými jogamatkami a oblečením a ve výhledu možná i víkendový retreat.

Doktorát z teorie a dějin vědy na brněnské Masarykově univerzitě má Jana Podroužková nakonec taky, živobytím se pro ni ale stala jednoznačně jóga. „Myslela jsem si, že se budu na mateřské nudit, tak jsem se přihlásila na doktorát,“ směje se brněnská podnikatelka, která jógu cvičí už od svých patnácti. „Dlouho jsem to dělala jen pro sebe. Pak jsem ale začala chodit na tu pro miminka, a když jsem viděla, jak rychle se díky ní posouvá jejich psychomotorický vývoj, začala jsem ji učit taky,“ dodává. Nejdříve se vrhla na kurzy pro těhotné, později přidala i ty pro matky s dětmi a postupně, kolem roku 2016, zavětřila byznysovou příležitost.

„Spousta klientů nebyla spokojená s tím, na čem se tehdy běžně cvičilo. Byly to takové hnusné plastové koberečky, co se po měsíci začaly rozpadat a strašně smrděly,“ vzpomíná Podroužková. Sama to měla podobně, svou vytouženou podložku od značky Lululemon si ale přivezla z výletu do Kalifornie a cvičila na ní. „Klienti mi říkali, ať jim nějakou takovou doporučím. Tak mě napadlo, že bych je mohla dovážet a prodávat,“ dodává jogínka.

Při zkoumání, jaké by byly v tomto směru možnosti, ale narazila na ještě jinou variantu než klasický dovoz – dílny, které stejně jako u oblečení nabízejí, že vám vyrobí jogamatku podle vašeho návrhu a zadání. A to Janu Podroužkovou nadchlo. Několik si jich nakonfigurovala, odjela je s manželem otestovat na Sicílii a cestou zpátky už byla rozhodnutá, že do toho půjde.

Foto: Dhaara

Dhaara sídlí v Brně, kde má i nejsilnější zákaznickou komunitu, v závěsu je ale Praha

„Na cestě jsme také vymysleli název Dhaara, měla jsem v hlavě jiné, ale ty už byly zabrané, a tak vzal manžel slovník sanskrtu a první, co řekl, byla dhaara. A mně se to líbilo.“ Dhaara znamená plynutí a kromě toho, že se hodí k e-shopu s jógovým vybavením, sedí i k jeho majitelce a jejímu přístupu k podnikání a životu vůbec.

Jana Podroužková sice pro svůj byznys dýchá, důrazně však říká, že nechce velkou firmu, která bude hodně vydělávat, ale ona nad ní nebude mít plnou kontrolu. Chce takovou, která jí bude dělat radost. A taky nemá ráda dlouhodobé plánování. „Protože poslední roky mi jen potvrdily, že dlouhodobé plány jsou těžko realizovatelné,“ míní. Dhaara si totiž prošla obvyklou spirálou onlinových projektů, které nejdřív zcela nečekaně nakopl covid, aby je o pár let později srazila nejistota po začátku války na Ukrajině a energetická krize.

„Ani na začátku jsem si ale nekreslila, kam to všechno povede,“ doplňuje Podroužková. Při startu podnikání tak radši rovnou naskočila i do zaměstnání. „To bylo úplně jasné, tehdy by mě to ani náhodou neuživilo,“ říká. Práci si našla v agentuře, kde vytvářela weby, SEO a nejrůznější kampaně, což jí samozřejmě pomáhalo i s vlastním podnikáním. Když jí tak jednou e-shop kvůli špatnému zabezpečení spadl, zvládla si sama za víkend postavit nový. A když se začalo Dhaaře dařit, agenturu opustila.

Loni měl obrat brněnského projektu dosáhnout na šest milionů korun, o rok dřív na 3,5 milionu, a pokud prý všechno půjde jako dosud, letos to bude už milionů deset. Kromě jogamatek má e-shop v nabídce už i vlastní oblečení, a to nejen na jógu, ale třeba taky na tanec, běh nebo lezení, a další jógové vybavení. „Ale tím končíme, nechci prodávat sportovní vybavení a být jako Decathlon,“ říká majitelka, která část svého zisku pravidelně posílá do Člověka v tísni.

Tahounem prodejů jsou prý legíny, kromě nich ale Dhaara dělá trička, sportovní podprsenky, zmíněné kraťasy nebo třeba mikiny. Design, stejně jako ten u jogamatek, navrhuje Jana Podroužková sama se svým týmem a je to prý to, co ji na Dhaaře baví nejvíc. „Zalézt si někam s tabletem a vymýšlet, to je prostě krása,“ popisuje. K podložkám ale i tak čas od času přizve ke spolupráci některého z lokálních brněnských umělců. Naposledy Lindu Kalasovou z Rozpito.

Výroba jogamatek probíhá v zahraničí, konkrétně v Hongkongu a zejména na Tchaj-wanu, kde Dhaara našla materiál podle svých představ. „Děláme jogamatky z kaučuku, který není u nás dostupný, a jelikož ho kupujeme právě na těchto místech, tak rovnou spolupracujeme s tamními firmami i na výrobě,“ vysvětluje Podroužková.

Foto: Dhaara

Jana Podroužková při focení kampaně pro svůj e-shop Dhaara

Recyklovatelné látky – což je další věc, na které si dává záležet – na legíny a další oblečení nakupuje také hlavně na Tchaj-wanu. Většina svršků ale vzniká v Brně, kde má Dhaara šicí dílnu, menší část opět na asijském ostrově. Vychylovat by se to mělo ale stále víc ve prospěch Brna, protože Podroužková se svým týmem pracuje na rozšíření místních šicích kapacit.

A i když nerada plánuje víc dopředu, nápady na budoucnost Dhaary přece jen má. „Ráda bych měla buď jógové studio, nebo retreatové centrum, takže teď s kolegyněmi řešíme, jestli bychom to zvládly,“ říká. Sama totiž už jógu neučí, s dětmi, které dorostly do věku, kdy je potřeba je rozvážet na kroužky a pomáhat jim s úkoly, na to není čas ani nálada.

Na stole je ale ještě jedna varianta: rozšířit Dhaaru, která zatím funguje v Česku a na Slovensku, dál za hranice. „To už by ale obnášelo zvětšit tým a někomu předat řízení, mě to baví, když jsme takhle malinkatí,“ přemítá Podroužková. „Uvidíme, kam se to vyvine, necháme to plynout. Ráda se řídím citátem ‚Když to není hell yes, je to no’, ušetří to spoustu rozhodování.“