Na Mezinárodní vesmírnou stanici dnes poletí turisté. Za deset dní každý zaplatí přes miliardu korun

Na misi se podílí společnosti SpaceX a Axiom Space. Druhá jmenovaná chce dokonce v budoucnu na ISS přidat hotelový modul.

Jiří SvobodaJiří Svoboda

axiom-1_1

Foto: Axiom Space

Posádka Axiom-1: Larry Connor, Mark Pathy, Michael López-Alegría, Eytan Stibbe

0Zobrazit komentáře

Vesmírné lety společnosti SpaceX se za několik málo posledních let staly poměrně rutinní záležitostí. Do kosmu pravidelně dopravují například satelity Starlink anebo zásobují Mezinárodní vesmírnou stanici. Nyní po čase na vrchol rakety Falcon 9 opět usedne lidská posádka, jež by měla odstartovat už dnes odpoledne. Profesionální astronauty ale tentokrát na palubě z většiny vystřídají turisté.

Misi pořádá soukromá společnost Axiom Space, která dříve deklarovala cíl vybudovat vesmírný hotel. Do té doby ale chce k turistickým účelům využít právě Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a k dopravě na ni loď Crew Dragon od společnosti SpaceX.

V rámci své vůbec první mise Axiom-1 tak vyšle do vesmíru na deset dní mezinárodní posádku ve složení Larry Connor (USA), Mark Pathy (Kanada) a Eytan Stibbe (Izrael). Všichni tři jsou podnikatelé a investoři v různých oborech. Jak Axiom Space zveřejnil, každý za svou cestu zaplatí 55 milionů dolarů, tedy v přepočtu zhruba 1,2 miliardy korun.

Čtvrtým členem posádky a jediným profesionálem na palubě bude Michael López-Alegría, americký astronaut španělského původu. Má za sebou pět misí v NASA a drží rekord v počtu takzvaných vesmírných vycházek – provedl jich celkem deset. V roce 2012 z NASA odešel a k Axiom Space se připojil jako šéf byznys developmentu v roce 2017.

spacex_1

Foto: SpaceX

Raketa Falcon 9

Čtyři astronauti tak doplní na ISS aktuální sedmičlennou rusko-americkou posádku. Ačkoliv letí primárně jako turisté, zástupci Axiomu kladli důraz na fakt, že se rozhodně nejedná pouze o pohodu, pozorování vesmíru a zeměkoule. Posádku čeká nabitý program plný experimentů a vědecké práce.

Jak uvádí server Space.com, například Connor bude pokračovat ve výzkumu, který pomohl v minulosti financovat. Bude tak zkoumat vliv vesmírné cesty na zdraví srdce a na buňky, které se přestaly rozmnožovat a jsou spojeny s mnoha nemocemi souvisejícími s věkem. Stibbe uskuteční experimenty z oblastí astrofyziky, optiky, biologie a neurologie, které byly vybrány ve spolupráci s Izraelskou kosmickou agenturou.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Mise Axiom-1 by dle aktuálních plánů měla odstartovat z floridského mysu Canaveral v pátek 8. dubna v 17.17 SELČ. Konkrétní načasování se však ještě může změnit, ostatně naposledy ji o dva dny posunula NASA s odkazem na časový konflikt s testem její rakety Space Launch System.

Složení své první mise Axiom Space několikrát měnil. Původně se na ni chtěl podívat šéf společnosti Michael T. Suffredini, ve hře byla i varianta, že by se prvního letu mohl účastnit herec herec Tom Cruise, který chtěl ve vesmíru natočit film. Jeho projekt byl ale o dva roky odložen.

Axiom chce na Mezinárodní vesmírnou stanici přidat vlastní – turistický – modul v roce 2024, avšak samotná ISS skončí svůj provoz v roce 2031. Modul by se proto posléze měl oddělit a stát se samostatně fungující jednotkou.

Každé všední ráno posíláme nejzásadnější zprávy dne.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Český systém na výrobu vody ze vzduchu je nejlepší inovací Expa. Prosadil se mezi tisíci konkurenty

Během jediného dne umí vyrobit i tisíc litrů vody. Zařízení na to potřebuje vzduch a solární energii.

Iva BrejlováIva Brejlová

sawer_1

Foto: UCEEB ČVUT

Zařízení S.A.W.E.R. z dílny ČVUT

0Zobrazit komentáře

Vyrobit vodu ze vzduchu a změnit poušť v oázu. Systém S.A.W.E.R. pražského ČVUT nemá zrovna malé ambice. Verze, kterou odborníci představili v českém pavilonu na výstavě Expo v Dubaji, dokáže vyrobit přes tisíc litrů vody denně. Stačí mu přesně to, čeho je v poušti dostatek – hodně slunce a vzduch, klidně i velmi suchý. Za to teď technologie získala na právě skončeném Expu ocenění přímo od dubajského šejka jako vůbec nejlepší inovace, která má potenciál vytvářet další příležitosti.

S.A.W.E.R. se prosadil mezi několika tisíci dalších nápadů, které v Dubaji prezentovalo na 200 národů. „Jedná se o inovaci, která bez nadsázky může pomoci lidem z celého světa,“ věří rektor ČVUT Vojtěch Petráček. Projekt byl zároveň hlavním exponátem českého pavilonu, který představoval vizi pokročilého udržitelného systému, jenž vodu z atmosféry používá k závlaze rostlin. Češi ukazovali i to, že třeba řasy a sinice by mohly být stejně výživné jako losos nebo hovězí – a dokázali, že je možné je pěstovat i v poušti.

S.A.W.E.R. je zkratkou pro Solar Air Water Earth Resource. V realitě jde o poněkud nevzhledné zařízení, které dokáže vázat vodní páru a zadržet ji, a to i ve velmi suchém pouštním vzduchu. Teplým vzduchem tuto páru uvolní a ochlazením z ní vytvoří vodu.

sawer

Foto: UCEEB ČVUT

Voda s řasami ze systému S.A.W.E.R.

Systém navrhl pro první Expo v arabském světě generální komisař účasti Česka Jiří F. Potužník v roce 2017 a díky týmu Univerzitního centra energeticky efektivních budov se z něj v následujících letech stala skutečná a funkční technologie. Když v srpnu 2019 oslovovali vědci novináře, aby ukázali své úspěchy, říkali, že zatímco běžný chladič umí v poušti získat deset litrů vody denně, jejich zařízení jich vyprodukuje kolem stovky. Teď už je to desetkrát tolik.

Systém se nicméně má dál zlepšovat. Odborníci teď pracují na tom, aby odolával chladu a byl díky tomu použitelný i pro armádní účely. Z velkého kontejneru se jednou má stát malé zařízení – tak, aby „bylo v budoucnu možné použít předmět o velikosti například obyčejné lahve,“ zmiňuje ČVUT.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Je vidět, že i malé výzkumné centrum v České republice umí zazářit na světové úrovni. Česká věda – a nemyslím tím rozhodně jen S.A.W.E.R. – se opět dostává mezi nejlepší,“ myslí si Jakub Dytrich z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT.

Na podobných systémech nicméně pracují i další týmy v různých částech světa. Například právě ve Spojených arabských emirátech už loni v srpnu rozmístila několik svých zařízení izraelská společnost Watergen, princip chlazení zkoumá mimo jiné i americký projekt Waterseer.

sawer2_

Foto: UCEEB ČVUT

Zařízení S.A.W.E.R. z dílny ČVUT

Každé všední ráno posíláme nejzásadnější zprávy dne.