Na Nový rok na mývala, stát povolil myslivcům jejich odstřel. Invazní druhy stojí Česko stovky milionů ročně

Eliška NováEliška Nová

myval

Foto: Vincent Dörig/Unsplash

Mýval severní patří mezi invazní druhy i v Česku

0Zobrazit komentáře

Touha po něčem exotickém způsobuje po celém světě neuvěřitelné škody. Invazní druhy, které si lidé do svých zemí přivezli z nejrůznějších důvodů, stojí ale i obrovské obnosy peněz. Česko nyní umožnilo myslivcům, aby některé invazní živočichy stříleli. Jsou mezi nimi například mýval nebo norek.

Roztomilejšího zloděje si snad nedovede nikdo představit. Jenže i v jeho domovské Americe platí za nevítaného návštěvníka. Zatímco za oceánem mýval severní vybírá popelnice i decimuje úrodu, v Evropě i v Česku působí mnohem významnější škody – ekologické.

I proto dostali myslivci od prvního ledna svolení, aby je mohli střílet. Stanoví to vyhláška, kterou po dohodě s rezortem životního prostředí vydalo ministerstvo zemědělství. Podmínkou je, aby to měli uvedené v povolence, kterou vydávají myslivecké spolky. Zvěř tak nyní bude moci střílet devadesát tisíc lovců a myslivců.

Mýval severní patří k invazním druhům, které decimují přírodu a likvidují původní druhy. To vše má dopad zejména na biodiverzitu. Mýval ale není sám. Na seznamu nepůvodních druhů je nyní v Evropě 36 rostlin a třicítka živočichů. V Česku ještě víc – Agentura ochrany přírody a krajiny za invazní považuje 61 druhů rostlin a 113 druhů živočichů. Levnou záležitost rozhodně nepředstavují.

Přímé náklady na boj s invazními druhy jsou v EU každoročně mezi čtyřiceti a sto miliony eur. V Česku to jsou stovky milionů korun ročně. Nyní si tuzemští myslivci budou moci posvítit na šest druhů. Kromě mývala severního to jsou psík mývalovitý, nutrie říční, norek americký, ondatra pižmová nebo husice nilská, což je pták pocházející z Afriky.

Jednotlivé druhy mají na svém kontě také konkrétní přečiny. „Mýval, norek a psík mývalovitý požírají ptačí vajíčka, mláďata i dospělé drobné živočichy. Norek působí značné škody na populaci raků, obojživelníků, ryb, ptáků i menších savců,“ vyjmenovává mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

„Husice nilská svým agresivním chováním zase znemožňuje hnízdění jiných druhů vodních ptáků. Ondatra a nutrie dokážou zničit polní plodiny a porosty na březích v okolí vod, a tím mohou ohrozit cenná přírodní společenstva,“ dodává Bílý s tím, že poslední dva zmíněné druhy navíc mohou narušit protipovodňové hráze a jiné vodní stavby. Navíc jsou často i přenašeči chorob.

Nepůvodní druhy se do Evropy, potažmo do Česka, dostali zavlečením, ať už úmyslným nebo náhodným. V posledních letech počet invazních živočichů a rostlin přibývá ve všech zemích EU.

Škody podle vědců porostou

Zatímco ekologické škody jdou vyčíslit těžko, ty finanční spočítali vědci letos, a to podle databáze InvaCost, která taková data sdružuje. Výsledek je alarmující. Od roku 1970 do roku 2017 přišly invazní druhy státy na celém světě 1,3 bilionu dolarů. Číslo by navíc v budoucnu mělo podle vědců narůstat.

„Je zajímavé, že většina této sumy připadá na dopady biologických invazí a mnohem menší část na snahy o jejich potlačení. To naznačuje, že invazní druhy mají obrovský negativní dopad, ale my proti nim skoro nic neděláme,“ uvedla pro Český rozhlas Plus Ana Novoa z Botanického ústavu Akademie věd. Skutečné škody navíc podle ní budou mnohem vyšší, odhad totiž pracuje jen se zaznamenanými údaji.

I tento problém je přitom v Evropě politikum. Zatímco Česko velmi stojí o to, aby na seznam invazních druhů EU přibyl i norek, protože v tuzemsku páchá obrovské škody, Dánsko lobbuje proti. Nechce se vzdát jeho chovu na kožešinových farmách.

norek-americky

Foto: Wikimedia Commons

Norek americký je v Evropě invazním druhem

To je přitom paradoxně přesně ten důvod, proč norkové v Česku jsou – ve volné přírodě se rozšířily poté, co jednotlivci utekli z kožešinových farem nebo je vypustili sami provozovatelé farem, když o kožešiny přestal být takový zájem. V současnosti se norek vyskytuje na téměř padesáti procentech území Česka, nejpočetnější populace je na jihu a na části Moravy.

Podobný je i příběh mývala severního, protože i ten byl přivezen jako zvíře na kožešinu. Následně ale pronikl do volné přírody a už zůstal její součástí. V současné době jsou v Evropě odhadem miliony mývalů, v Česku byl mýval po revoluci zaznamenán na čtrnácti procentech území. Z kožešinových farem unikl i psík mývalovitý. A farmy stály i za rozmachem nutrií v Česku, nyní tyto živočichové okupují patnáct procent území. Kromě kožešiny se nutrie chovaly i na maso.

Na neuvěřitelných 96 procentech našeho území je zaznamenán výskyt ondatry pižmové. „Ondatra byla záměrně vysazována jako lovná zvěř či obohacení místní fauny, je to také kožešinové zvíře na farmy. Její kožešina je známá označením bizam,“ uvádí dokument k invazním druhům Agentury ochrany přírody a krajiny.

Husice byla do Evropy zavlečená jako okrasný druh do parků a zoologických zahrad. Vzhledem k tomu, že jí nevadí přeletět i několik stovek kilometrů, se rychle rozšířila. A to prakticky na celé území Česka.

Diskuze (0)

Novinka

Anonym