Na obrech z Tchaj-wanu a Nizozemska je závislý celý svět. Čipovému byznysu vládnou TSMC a ASML

Není příliš velkou nadsázkou říct, že bez čipů by začala celá planeta kolabovat. Vydělávají na tom dvě firmy se čtyřmi písmeny v názvu.

tsmc

Foto: TSMC

Jedna z budov tchajwanské společnosti TSMC

3Zobrazit komentáře

Znáte tchajwanskou společnost TSMC? Podle názvu možná ne, ale věřte, že je to jedna z klíčových firem pro moderní globalizovaný svět. TSMC je totiž nejpokročilejším výrobcem logických čipů, které se používají v chytrých telefonech, počítačích, autech nebo domácnostech. Mezi jeho největší zákazníky patří Apple, pro který vyrábí čipy pro iPhony, iPady i Macy, ale také společnosti jako Qualcomm, AMD nebo Nvidia. Odhaduje se, že TSMC vyrábí přes 90 procent nejvýkonnějších čipů na světě. Není tedy přehnané říci, že bez této společnosti by se svět zastavil. A dokazují to její poslední výsledky, díky nimž je jednou z nejhodnotnějších firem na světě.

Zajímavé také je, že téměř všechny své výrobky, zejména ty nejvyspělejší, vyrábí TSMC na Tchaj-wanu. Geopoliticky je totiž tento ostrov velmi napjatou oblastí, protože Tchaj-wan se považuje za nezávislý stát, což ovšem Čína neuznává a nárokuje si jej jako součást svého území. V posledních letech provádí Čína v okolí ostrova stále provokativnější vojenská cvičení a není vyloučeno, že se jednoho dne rozhodne ostrov blokovat nebo na něj rovnou zaútočí.

Agentura Bloomberg nedávno zveřejnila výpočet, podle kterého by v případě útoku na Tchaj-wan klesl světový hrubý domácí produkt (HDP) v prvním roce o deset procent. Pro srovnání, dopad pandemie covidu nebo velké finanční krize v roce 2008 činil přibližně pět procent. Útok na Tchaj-wan by tedy měl na světovou ekonomiku stejný dopad jako jejich kombinace.

Nejvíce by to samozřejmě zasáhlo samotný Tchaj-wan, jehož ekonomika by se podle odhadů propadla asi o čtyřicet procent, ale značné dopady by pocítila také Čína, jejíž HDP by se snížil přibližně o dvacet procent. Čína je navíc významným zákazníkem TSMC, takže by si útokem způsobila problémy i sama sobě. A téměř jistě by západní svět, který stojí za Tchaj-wanem, na Čínu uvalil sankce, jež by narušily světový obchod. Taková událost by měla obrovský geopolitický a ekonomický dopad na nás všechny. Ale vraťme se od hypotetických scénářů zpět do reality.

TSMC bylo založeno s vizí oddělit vývoj čipů od jejich výroby. Do té doby bylo běžné, že výrobci navrhovali i vyráběli své vlastní čipy, jak to dodnes dělá například Intel. Zakladatel TSMC Morris Chang začal obcházet společnosti vyrábějící čipy s nabídkou, že jejich produkt bude vyrábět lépe a levněji a umožní jim soustředit se pouze na návrh. Každý by tak dělal to, v čem je nejlepší. Můžete si představit TSMC jako pekaře, který peče chléb, zatímco firmy jako Apple, AMD nebo Nvidia přinášejí recepty.

Tento model se v posledních desetiletích velmi osvědčil a TSMC se stala absolutní špičkou ve svém oboru. Poslední hospodářské výsledky TSMC byly fenomenální a vynesly její tržní kapitalizaci zpět nad jeden bilion amerických dolarů. Většími společnostmi podle hodnoty jsou už jen Apple, Microsoft, Nvidia, Amazon, Alphabet, Saudi Aramco a Meta. TSMC je tak větší než třeba Berkshire Hathaway, Tesla, Walmart nebo Visa.

Čistá marže společnosti TSMC činila v minulém čtvrtletí 43 procent, což znamená, že z každého utrženého dolaru vydělá 43 centů. S výjimkou Nvidie se tím nemohou pochlubit ani velké americké technologické firmy. A díky tomu, že TSMC vydělává tolik peněz, může i významně investovat, což by mělo její náskok ještě zvýšit. V letošním a příštím roce má tchajwanská firma tímto směrem poslat více než 60 miliard dolarů.

Na světě jsou pouze dvě společnosti, které mají ambice konkurovat TSMC – Intel a Samsung Electronics. Poslední roky však ukazují, že jde spíše o zbožné přání. Intel má technologické problémy a propadl se do ztráty, zatímco Samsung vyrábí kromě nejpokročilejších čipů i řadu dalších produktů, takže za TSMC také zaostává. Proč se těmto firmám nedaří TSMC dohnat?

Jedním z důvodů je, že minimálně Intel technologicky zaostal a přecenil své postavení. Dalším důvodem je vyšší pracovní morálka na Tchaj-wanu a množství kvalifikovaných pracovníků, kteří se léta přizpůsobují místním podmínkám, spolu s rozsáhlou sítí dodavatelů. TSMC buduje tento ekosystém už desítky let a napodobit jej je velmi obtížné.

TSMC to samo potvrdilo, když v rámci zvýšení bezpečnosti výroby vybudovalo továrny například ve Spojených státech. Už při jejich výstavbě však narazilo na zpoždění, nedostatek kvalifikovaných pracovníků, vyšší ceny energií, vzdálenost dodavatelů a další problémy. Pokud to nezvládá TSMC, bude to pro ostatní společnosti ještě těžší. Navíc moderní továrna na čipy stojí desítky miliard dolarů a samotná výroba čipů bude v USA mnohem dražší, což dává TSMC další konkurenční výhodu. Vypadá to tedy, že svět bude na Tchaj-wanu závislý ještě hodně dlouho.

V tomto řetězci je však jedna firma, která je možná ještě důležitější než samotné TSMC. Jde o nizozemskou společnost ASML, jednu z mála skutečně celosvětově významných technologických firem z Evropy, která mimo jiné vyrábí EUV stroje, jejichž cena se pohybuje mezi 200 a 300 miliony dolarů (4,6 až 7 miliard korun) za kus. Je to přitom právě TSMC, které je jednou z mála společností, jež tyto složité stroje umí provozovat na špičkové úrovni. Jak fungují?

Každou sekundu EUV (extrémní ultrafialová litografie) stroj rozpráší desítky tisíc kapiček cínu, které jsou následně laserem roztaveny do plazmy. Ta vyzařuje UV záření, které se odráží od zrcadel na křemíkové destičky, kde paprsek tohoto záření vyřezává čip. Paprsek je tak přesný, že kdybyste ho zamířili z povrchu Země na Měsíc, mohl by zasáhnout objekt velikosti jablka. Zrcadla, která záření odrážejí, jsou tak hladká, že kdyby měla velikost Německa, jejich nerovnosti by nepřesahovaly jeden milimetr. Některá z těchto zrcadel se leští roky.

Výsledkem tohoto procesu jsou tranzistory na čipech o velikosti pouhých tří nanometrů, což je přibližně délka vlasu, který vám naroste za tři sekundy. Samotný EUV stroj obsahuje 457 329 součástek, což z něj dělá pravděpodobně nejsložitější komerční výrobek, jaký byl kdy vyroben. Výroba strojů trvá měsíce a jsou tak citlivé, že jejich přesnost mohou ovlivnit změny gravitace, vlhkosti, nebo dokonce i zavření dveří desítky metrů daleko. Každý stroj navíc průběžně odesílá data do centrály, kde se na jejich základě optimalizují nastavení ostatních strojů.

ASML má tedy výhodu v ekosystému, který je do značné míry nereplikovatelný. V minulosti mu konkurovaly společnosti jako Canon a Nikon, ale ty přechod na EUV technologii nezvládly. Zatímco ASML se už dávno vydalo cestou širokého dodavatelského řetězce, Canon a Nikon šly cestou vertikální integrace, kdy si chtěly vše vyrábět samy, což je nakonec dohnalo. ASML a TSMC tak dnes tvoří možná nejdůležitější duo v celém čipovém průmyslu.

pat-gelsinger

Přečtěte si takéKdysi slavný Intel se potácí. Zachrání se, nebo bude další Nokií?Dříve dominoval technologickému světu, teď se Intel potácí. Zachrání se, nebo z něj bude další Nokia?

Proč vlastně píšu tyto řádky právě teď? Obě společnosti během tohoto týdne zveřejnily své finanční výsledky. Zajímavé je, že ASML omylem zveřejnila své výsledky o den dříve. Je to docela paradox, když si uvědomíme, jak složité stroje vyrábí, a přesto se jí nepodařilo správně načasovat oznámení. Poslední výsledky ASML byly dobré a překonaly očekávání, jenže nizozemská firma zároveň oznámila, že objem nových zakázek je zhruba poloviční oproti předpokladům, a také snížila svůj výhled tržeb na příští rok.

Původně ASML očekávalo tržby ve výši 30 až 40 miliard eur, nyní hovoří o 30 až 35 miliardách. Vedení navíc uvedlo, že zatímco segment umělé inteligence je silný, ostatní segmenty jsou slabší a zákazníci jsou opatrnější. Na druhé straně stojí společnost TSMC, jejíž výsledky byly fenomenální a překonala veškerá očekávání. Zároveň tchajwanský obr navýšil výhled do budoucna a vyjádřil se velmi optimisticky ohledně nadcházejících let. To je přitom v rozporu s vyjádřeními ASML.

To ovšem v zásadě pouze potvrzuje skutečnost, že TSMC na současném čipovém trhu nemá konkurenci a daří se mu skvěle, zatímco ASML své stroje dodává nejen TSMC, ale také Intelu nebo Samsungu. Výsledkem je, že akcie ASML za posledních pět dní klesly o více než 15 procent, zatímco akcie TSMC rostly až o 11 procent. Od začátku roku ztratilo ASML na hodnotě několik procent, zatímco TSMC rostlo o více než 100 procent. Bude tedy velmi zajímavé sledovat další vývoj v této oblasti, a to jak z investičního, tak technologického hlediska, stejně jako hranice lidské vynalézavosti a schopností.