Letná se už dlouho umisťuje v zahraničních bedekrech, láká mladé, kteří tady chtějí bydlet, a platí za jednu z nejvyhledávanějších pražských čtvrtí. To ale neznamená, že má usnout na vavřínech. Pořád je co zlepšovat. Teď přišla řada na Letenský muzejní distrikt a prostor mezi parky. Pražský Institut plánování a rozvoje chystá na místo před Národním technickým a Národním zemědělským muzeem vyhlásit architektonickou soutěž. A to velmi brzo.

Soutěž by měla být vyhlášená během následujících týdnů. Cílem je upravit nehostinné místo, které má přitom větší potenciál než jen jako ulice, kde se dá zaparkovat. Vzniknout by tak mělo jakési nástupní náměstí, odkud se lidé dostanou nejen do obou muzeí, ale i do Letenských sadů.

Změn by ostatně chtěly využít i obě výstavní budovy. Například Národní zemědělské muzeum ve svých plánech počítá s tím, že se zadního vchodu do Letohradské ulice se stane ten přední. Prostoru na novém náměstí, tedy před muzeem, by pak mohly využít například farmářské trhy, ty nyní byly ve dvorku.

„Cílem úpravy lokality nazvané Letenský muzejní distrikt je najít a podpořit jeho kvality. Podobu okolí muzeí, gymnázia a ulice Nad Štolou, včetně tenisových kurtů LTC a prostoru oblíbeného Letenského kolotoče, budou hledat účastníci urbanisticko-architektonické soutěže, kteří budou mít za úkol vytvořit z tohoto zanedbaného a pro pěší nepohodlného prostoru novou atraktivní lokalitu,“ komentoval záměr už loni náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček.

Ostatně jím zmíněné tenisové kurty Sportovního spolku LTC Praha si něco podobného zaslouží. Mohou se totiž pochlubit speciálními návštěvníky a samozřejmě i dlouhou historií. Tenis tady hrály děti prvního československého prezidenta Jan a Olga Masarykovi, pedagog a spisovatel Jiří Stanislav Guth-Jarkovský, nositel Nobelovy ceny Jaroslav Heyrovský, vynálezce kontaktních čoček Otto Wichterle, herečky Nataša Gollová a Adina Mandlová nebo příbuzní prvního prezidenta Česka Václav a Miloš Havlovi.

Kromě místa v okolí muzeí se má ale změnit i celý prostor mezi Letenskými sady a nedalekou Stromovkou. To nebude lehké, v místě je mimo jiného i vytížená dopravní spojnice – Letenský tunel. Denně tu projede až jedenáct tisíc aut. Místo mají zlidštit pomocníci, kteří prokázali, že to umí nejlépe, tedy stromy.

Proměna se má řešit ve dvou částech. Zatímco Letenský muzejní distrikt ještě konkrétní podobu nemá, prostor mezi parky už ano. Ten se bude řešit hlavně skrze Korunovační ulici, na kterou už je hotová koncepční studie. Tu vytvořilo architektonické studio Edit.

V Korunovační dojde k úpravě silničního prostoru. Jízdní pruhy budou zachovány, ale místo by mělo být více bezpečné. Především pak v prostoru před školami, které se v ulici nachází. Změní se tedy přechody. Navýšený bude i počet míst pro parkování, stejně jako místa pro zásobování. Prostor dostanou i cyklisti.

Co se veřejného prostoru týče, studie počítá s deseti metry na každé straně ulice, které budou rozděleny do tří pásem – stromořadí, chodníky a předzahrádky. Právě předzahrádky jsou v této části města typické. Město je chce nyní částečně svěřit lidem, nově se tak o ně budou moci starat i místní. Povolené bude střídání trvalkových záhonů, keřů a okrasných travin.

Mělo by dojít i k doplnění stávajícího stromořadí. A stromy by také měly dostat lepší péči. Po celé délce ulice dojde ke zvětšení prostoru pro kořeny i k rozšíření místa kolem stromu a vymění se substrát. Edit architekti mysleli rovněž na přísun vody. Ten zajistí příčné spádování chodníků i odvádění vody ze silnice.

Korunovační vznikla spolu s vedlejší ulicí Milady Horákové už na začátku devatenáctého století. Tehdy se jí ještě říkalo Silnice k Letné. Až na začátku dvacátého století dostala jméno Korunovační. Od té doby ho změnila jen jednou, během druhé světové války nesla jméno po německém básníkovi Johannu Wolfgangovi Goethem.

Dřív měl název pravděpodobně připomínat korunovace českých králů, navíc je ulice blízko Královské oboře. Pro ty, kdo se příliš nevyznají v pražském místopisu, to ale nejspíš pořád zůstává právě Silnicí k Letné. Proměna Korunovační by měla ulici vrátit důstojnost. A to také zamýšlejí sami architekti.

„Chceme proměnit velkoryse založenou, avšak zanedbanou ulici na reprezentativní obytnou městskou třídu propojující Letenské sady se Stromovkou,“ líčí své záměry ve studiu Edit. Ještě předtím, než návrh vznikl, se mohli do celého procesu zapojit i místní, a to skrze participaci, ve které sdělili, co jim chybí, vadí a co chtějí změnit.