Na začátku byl špatný polský dabing. Dnes je to raketa, na níž může české Credo vydělat miliardy

Naše ambice jsou hodně velké, hlásí v rozhovoru miliardový jednorožec ElevenLabs. Díky AI tvoří zvukové nahrávky nerozeznatelné od lidského hlasu.

Peter BrejčákPeter Brejčák

mati-1Story

Foto: ElevenLabs

Spoluzakladatel startupu ElevenLabs Mati Staniszewski

1Zobrazit komentáře

Českému fondu Credo Ventures se již před lety podařilo najít startup, z něhož vyrostl takový obr, až to překvapilo i samotného partnera fondu Ondřeje Bartoše. Osobně stál u investice do rumunského UiPath, do kterého fond postupně vložil necelých 200 milionů korun. Když před třemi lety firma vstupovala na newyorskou burzu cenných papírů, hodnota podílu Creda bezpečně přesáhla deset miliard. Zhodnocení tak dosáhlo tisíců procent. „Bylo takřka nemožné, že by byl UiPath takový úspěch,“ komentoval tehdy Bartoš. Ve svém portfoliu teď Credo opět drží eso, ze kterého se časem může vyklubat další podobná raketa.

Oficiálně londýnský startup ElevenLabs dvou polských zakladatelů Matiho Staniszewského a Piotra Dabkowského svůj produkt představil teprve v lednu 2023. Jde o nástroj, který pomocí umělé inteligence vytváří hlasy k nerozeznání od lidských. Metu bájného jednorožce, tedy startupu s hodnotou přesahující jednu miliardu dolarů, překonal o rok později.

Credo u příběhu stojí téměř od začátku – v ElevenLabs vedlo již úvodní, takzvané pre-seed investiční kolo ve výši 44 milionů korun na přelomu let 2022 a 2023. Již v červnu pak startup oznámil uzavření kola série A o hodnotě 413 milionů, kterého se kromě Čechů účastnily i prestižní zahraniční fondy v čele s Andreessen Horowitz a Sequoia. Letos v lednu ElevenLabs získal dalších 1,8 miliardy korun a stal se zmiňovaným miliardovým jednorožcem s valuací 1,1 miliardy dolarů, přibližně 25 miliard korun. Pro kontext: v Česku se tuto metu podařilo podařit Rohlíku, Productboardu a Mews.

„Pořád jsme jen na začátku,“ říká skromně Mati Staniszewski, když spolu mluvíme nad šálkem kávy během jeho návštěvy Prahy. „Že budeme úspěšní jako UiPath, si zatím můžeme jen přát. Ale rozhodně jsou i naše ambice hodně velké,“ pokračuje startupista, jenž letos slaví třicet let.

Od polského dabingu…

Staniszewski i Dabkowski vyrůstali na předměstí Varšavy, seznámili se na střední škole a stali se z nich nejlepší kamarádi. „Možná jsme spolu trávili až příliš moc času,“ směje se Staniszewski, jenž pak studoval obor matematiky na Imperial College v Londýně a následně působil například ve finanční společnosti BlackRock nebo Palantiru se zaměřením na oblast tzv. big data. Dabkowski se rozhodl pro víc výzkumnou dráhu, kdy po studiu počítačových věd na prestižních univerzitách v Oxfordu a Cambridge například pracoval na jazykových modelech v Googlu.

Oba se pořád setkávali a ve volném čase chodili na hackerské víkendy, kde testovali pokroky v různých technologiích. V roce 2021 takovým způsobem vytvořili model umělé inteligence, který zkoumal, jak člověk mluví, a dokázal mu nabídnout doporučení, jak zlepšit svou intonaci a výslovnost. „Tím jsme si otevřeli dveře do světa zvuku. Opravdová inspirace ale nastala o pár měsíců později,“ vypráví Staniszewski.

Dabkowski tehdy se svou přítelkyní, která neuměla anglicky, koukali na film s polským dabingem. Určitě tamní dabing znáte: jeden (mužský) hlas téměř bez emocí čte dialogy všech postav a v pozadí je slyšet originální zvuk. Sám byl překvapen, že se tato praxe, kterou znali ze sledování televize v dětství, pořád využívá i v roce 2021.

_jan0172

Foto: Credo Ventures

Spoluzakladatel startupu ElevenLabs Mati Staniszewski

„Uvědomili jsme si, že je to problém, který řeší hodně lidí, a když jsme si myšlenku rozpracovali, viděli jsme potenciál využití v mnoha oborech,“ popisuje Staniszewski. Rozhodli se tak naplnit jeden ze svých snů – budovat společně vlastní byznys. Oba dali na dobře placených pozicích výpověď a díky našetřeným vlastním penězům založili ElevenLabs.

Dabkowski do startupu přinesl technické znalosti s prací se strojovým učením i velkými jazykovými modely, Staniszewski zkušenosti s tvorbou go-to-market strategie i budováním a škálováním produktů. V roce 2022 začali s vývojem vlastní umělé inteligence, která se v první fázi zaměřovala na transformaci textu do zvukových nahrávek.

Produkt veřejně spustili v lednu 2023 a rychle se ujal mezi tvůrci obsahu na sociálních sítích či u autorů knih, kteří je chtěli publikovat i v audio formě, avšak na profesionální provedení neměli prostředky. Po šesti měsících hlásili jeden milion registrovaných uživatelů, kteří vytvořili zvukové nahrávky v celkové délce deset let. Po dalším půlroce to již bylo celkově sto let.

Postupem času dvojice společně se svým týmem přidávala další nástroje na konverzi audio nahrávek na jiné hlasy, konverzi textu na zvuky, na klonování hlasů, redukci rušivého šumu v pozadí nahrávek a podobně. To vše na základě vlastního výzkumu a modelů. „V oboru jsme s tímto fungováním jedni z mála. Většina firem se zaměřuje buď na výzkum, nebo na produkty, my jsme spíš výjimkou,“ říká Staniszewski.

…do americké politiky

V základní verzi jsou tyto nástroje pro uživatele zdarma. Výši tržeb za zpoplatněné služby ElevenLabs nekomentuje, dle odhadu CzechCrunche se již ale mohou pohybovat ve stovkách milionů korun. Kromě tvorby audioknih, čtení článků v médiích nebo dabingu nacházejí širokou škálu uplatnění. Staniszewski jako příklad zmiňuje členku americké Sněmovny reprezentantů Jennifer Wexton, která kvůli onemocnění postupně ztrácí svůj hlas, ale díky ElevenLabs dokáže se svým vlastním hlasem stále veřejně vystupovat.

„V Kongresu Spojených států poprvé zazněl hlas tvořený umělou inteligencí. Je to hodně inspirující příběh, navzdory zdravotním překážkám dokáže bojovat,“ doplňuje Staniszewski. S tímto příkladem souvisí i samotná dlouhodobá vize ElevenLabs: zbourat jakékoliv jazykové bariéry a umožnit lidem tvořit obsah i komunikovat. „Řešíme, jak můžeme udělat audio naprosto přístupné komukoliv a kdekoliv bez ohledu na jejich znalosti. V budoucnu to vytvoří nové zážitky a možnosti, jak sdílet svou kulturu, vzdělání i zábavu.“

Využití těchto technologií má však také své stinné stránky. V lednu například tisíce obyvatel amerického státu New Hampshire obdrželi nahrávku hlasu podobného prezidentovi Joeu Bidenovi s výzvou, aby se v den primárek zdrželi hlasování. Dle některých expertů tato nahrávka vznikla právě využitím ElevenLabs, samotný startup ale konkrétní případy nikdy nekomentuje.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Při otázkách na bezpečnost a možné zneužití Staniszewski vyjmenovává kroky, které v rámci prevence dělají: sledují úplně všechny nahrávky, které vznikly s jejich softwarem. Mají také seznam zakázaných hlasů například politiků, jež nejde klonovat, a uživatelům umožňují zjistit, zda byl jejich hlas naklonován. Startup navíc omezil bezplatné využívání nástroje a pro tvoru nahrávek s vysokou kvalitou vyžaduje speciální verifikaci.

Staniszewski ale uznává, že problémům se zneužíváním se nevyhnou: „Bude to celosvětový problém a musíme zůstat ostražití. Vždy budou existovat špatní aktéři. Musíme vyvážit, jak udržet dostupnost k zábavě či vzdělání vedle správného nastavení technologických mechanismů, a edukaci širší veřejnosti.“

Mimo oblast bezpečnosti a zneužívání před ElevenLabs stojí i několik dalších výzev. Udržet vývoj produktu ve správných kolejích a nenechat se rozptylovat zbytečnými odbočkami, zůstat napřed před konkurencí nebo například zvládnout škálování samotného týmu. Aktuálně ve startupu působí asi devadesát lidí včetně několika Čechů a Slováků, své řady ovšem rychle rozšiřuje a hledá nejlepší talenty nejen ve Velké Británii a Spojených státech, ale i napříč celou střední a východní Evropou.

_jan0314

Foto: Credo Ventures

Maciej Gnutek z Credo Ventures a Mati Staniszewski z ElevenLabs

„V našem regionu je mnoho talentovaných lidí se skvělými zkušenostmi, kteří mohou jednoduše konkurovat i těm nejlepším mozkům na západě. Je před námi ještě dlouhá cesta a potřebujeme hodně posil,“ usmívá se Staniszewski, jenž osobně svůj čas aktuálně nejvíc rozděluje mezi působení v New Yorku, Londýně a Varšavě.

Potenciálu startupu věří také investoři. „Hned na prvním meetingu Mati udělal skvělý dojem a já jsem se do jejich produktu zamiloval,“ říká partner Credo Ventures Maciej Gnutek, jenž startupy vhodné k investování pro český fond hledá z domácího Polska i napříč celým regionem. „Existuje konkurence, výzvou je zůstat napřed a neustále inovovat. Věříme však, že tým ElevenLabs má všechno, co potřebuje k tomu, aby to zvládl. Jejich ambicí od úplných začátků bylo dovést startup na burzu. Ne jej prodat další firmě, ale vybudovat společnost, která tady bude na další desetiletí. A v tom se je chystáme naplno podporovat,“ komentuje Gnutek.

„Fungujeme asi dva a půl roku, ale stále si myslíme, že jsme na začátku. Existuje hodně případů využití i množství věcí, které bychom ještě chtěli udělat. Máme obrovské štěstí na načasování a před sebou unikátní příležitost, kterou nechceme promarnit,“ uzavírá Staniszewski.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Akcelerátorem od ČSOB prošlo přes sto startupů. Nechceme zaspat vlak v inovacích, říká jeho šéfka

Do jedné vlny akcelerace v programu Start it @ČSOB se hlásí i sedmdesát projektů, místo je ale jen pro deset.

Peter BrejčákPeter Brejčák

csob_start-it_05_10_22_055

Foto: ČSOB

Markéta Uhrová, šéfka akceleračního programu Start it @ČSOB

Než odešla na mateřskou dovolenou, pracovala Markéta Uhrová v ČSOB v oddělení marketingové komunikace, po jejím ukončení již hledala náplň s větším přesahem. Takovým způsobem se před pěti lety dostala k nabídce do akcelerátoru Start it @ČSOB. „Tehdy jsem ani nevěděla, co to startup je,“ směje se Uhrová, když spolu sedíme v kavárně v sídle banky v pražských Radlicích. Se zakladatelkou programu Zuzanou Paulovics si ale padly do noty.

„Nadchlo mě, že něco tak svižného, pružného a akčního existuje v tak velkém korporátu,“ pokračuje Uhrová. Tehdy akcelerátor fungoval necelý rok a připravovala se třetí vlna. „Sama jsem tehdy byla takový ‚startup po mateřské‘, šla jsem se s nimi učit,“ usmívá se a doplňuje, že doteď má před zakladateli velkou pokoru: „Oni přináší inovace, my se jim jen snažíme pomoct. U každé z vln se pořád hodně učím, byť se hodně problémů, které řeší, opakuje.“

Aktuálně Start it @ČSOB otevírá již čtrnáctou vlnu (přihlášky sbírá do konce září) a během šesti let fungování pomohl více než stovce nadějných projektů. Jedním z nejznámějších je Resistant AI zakladatele Martina Reháka, který bankám pomáhá odhalovat například podvodné žádosti. „Chtěli si svůj produkt otestovat na datech banky, ale lidé říkali, že to nepotřebují a řešení mají. Nakonec je přesvědčili, aby Resistant AI otestovali na již prověřených datech. A objevili tam nedostatky,“ přibližuje Uhrová.

Startupu se nakonec podařilo vyhrát i tendr pro celou mateřskou skupinu ČSOB, belgické KBC, které působí i na Slovensku, v Maďarsku a Bulharsku. Resistant AI přitom není jediným z akcelerátoru, jemuž se podařilo integrovat přímo do systémů banky. Dalším z příkladů je software Pointee, který hlídá práci stovek až tisíců algoritmických robotů, jež nahrazují lidskou práci. Nebo loni ČSOB finančně vstoupila do projektu Green0meter na počítání uhlíkové stopy.

Nejde nám jen o byznys. Díváme se na důležitá témata, která pomáháme otevřít a řešit.

I když je Start it akcelerátorem jednoho z největších bankovních domů u nás, nezaměřuje se jen na nápady, které najdou využití přímo v bance. Klienti ČSOB mají například slevy na půjčení oblečení z projektu Fashionteka.cz zaměřeného na pomalou módu. Projektu KváseCZECH, jenž vymyslel, jak sušit kvásek, banka pomohla dostat se na Rohlík či Košík. „Kdyby klepal na dveře sám zakladatel, má to mnohem těžší, než když tam klepe bankéř,“ přibližuje Uhrová.

Prostor dostávají také takzvaně impaktové startupy zaměřené například na pomoc matkám na mateřské či lidem na rodičovské dovolené: Mumdoo pro pracovní příležitosti, síť pro potkávání maminek Mamio či Marter pro pomoc firmám, aby neztrácely kvalitní zaměstnance. „Nejde nám jen o byznys. Díváme se na důležitá témata, která pomáháme otevřít a aktivně řešit, nejen o nich mluvit,“ doplňuje Uhrová.

Zájem o akceleraci od banky je přitom značný. Do jedné vlny (během roku se většinou otevírají dvě) se v průměru hlásí šedesát až sedmdesát projektů, kapacita je ale omezena jen na deset. Uhrová společně s kolegy tak posuzuje, zda je nápad dostatečně inovativní, má byznysový potenciál a zároveň prošel validační fází, tedy že má ideálně funkční takzvaný minimální životaschopný produkt (MVP).

nikola

Přečtěte si takéBývalý šéf automobilky Nikola Trevor Milton musí platit obří pokutuLhal a posílal kamiony dolů z kopce. Bývalý šéf automobilky Nikola teď musí platit obří pokutu

Projekty by se tak měly zaměřovat na go-to-market strategii a podmínkou také je, aby v jejich týmu byly alespoň dvě osoby – nemusí přitom jít přímo o dva a více zakladatelů, stačí spolupracovníci. „Díváme se i na jejich expertizu a snažíme se odhadnout, zda jsou lidé akcelerovatelní, tedy zda mají chuť naslouchat zpětné vazbě. Dohadovat se s někým, kdo neposlouchá, moc nedává smysl,“ doplňuje Uhrová.

Od akcelerace k další podpoře

Program Start it má své kořeny v belgické KBC, kde je v rámci bankovní skupiny nejstarším a oproti českému i násobně větším. Zuzanu Paulovics inovační potenciál před lety zaujal natolik, aby jej nastartovala i u nás. „Sehnala kapacity, peníze, know-how i samotné startupy a postupně jej rozběhla,“ přibližuje Uhrová, která program vede od května.

I když byla inspirací Belgie, akcelerace u nás byla přizpůsobená českým podmínkám. „Zdejší podnikatelé mají trochu jinou mentalitu, což je pochopitelné vzhledem ke kulturním rozdílům,“ říká Uhrová. Nejdůležitější přidanou hodnotu pro startupy přitom vidí v individuálním přístupu.

„Raději jdeme po kvalitě než kvantitě, nechrlíme stovky akcelerovaných startupů ročně, u nás je to maximálně dvacet až pětadvacet. Od A do Z známe jejich problémy počínaje zakladatelskými vztahy až po největší výzvy a úskalí,“ přibližuje s tím, že v programu se kromě tematických workshopů startupům věnují mentoři a experti.

Je škoda, že lidé s podnikáním nezačínají dřív. Chceme startupy omladit a pomáhat jim bojovat s bariérami.

Pro ČSOB je pak motivací podpora inovací v Česku obecně. „Nezaspat vlak a vnímat, kde zajímavé nápady vznikají. Finanční instituce dnes už nejsou jen o penězích, ale i o inovacích a digitalizaci, které přináší svým klientům,“ popisuje Uhrová. Start it se tak nezaměřuje na žádné specifické segmenty.

„Projekty baví i lidi v bance. Díky nim mohou vyjít ze své bubliny, nabídnout konzultace a zpětnou vazbu. Díky tomu se startupy dostanou k pozadí věcí, které by se jinak tak lehce nedozvěděly,“ říká Uhrová.

Kromě klasické akcelerace banka do programu nepravidelně zařazuje i sektorově zaměřené programy – jedním byly zelené technologie v rámci Green Challenge, letos šlo o Fintech Challenge, který ČSOB spoluorganizovala se společností Mastercard. „Tyto speciální programy ale nemůžeme dělat často, rybníček projektů je u nás relativně malý,“ komentuje Uhrová s tím, že konkrétní představa o zaměření dalšího takového segmentu se teprve řeší.

00-cequence-min

Přečtěte si takéSlováci díky AI pomáhají řešit smlouvy v Livesportu či DelluVíce umělé inteligence, méně administrativy. Slováci pomáhají řešit smlouvy v Livesportu či Dellu

V průběhu let se program rozšířil o další zaměření. Před dvěma lety totiž bance v průzkumu vyšlo, že osmdesát procent zakladatelů startupů jsou vysokoškoláci, avšak většině z nich je více než třicet let. „Přišlo nám škoda, že lidé s podnikáním nezačínají již dřív, kdy mají větší svobodu a méně závazků. Chceme tak startupy omladit a pomáhat jim bojovat s různými bariérami,“ říká Uhrová.

O jaké bariéry jde? Strach z rizika, nedostatek financí, neexistence nápadu či nevědomost, jak vůbec začít… Jako sesterský projekt k akceleraci tak ČSOB rozběhla Validační kempy určené zejména pro studenty vysokých škol, kteří během jednoho víkendu pracují na úplných začátcích svých projektů a ověřují si, tedy validují, zda mají potenciál uspět na trhu.

„Chodí k nám lidé, kteří se chtějí něco naučit – mohou, ale nemusí mít nápad, společně se propojí, udělají týmy a tři dny makají,“ přibližuje Uhrová s tím, že cílem je dostávat členy týmu mimo jejich komfortní zónu. Nejhorší podle ní je, když člověk nosí v hlavě nápad na byznys i několik let, ale nic s ním nedělá.

sour-clarkson

Přečtěte si takéClarkson rozjel hospodu, která mu přidělává vrásky na čeleThe Grand Tour končí, co bude dál? Clarkson rozjel netradiční hospodu, má narváno, a přesto prodělává

„Podnikání není o založení s.r.o. a nalezení účetní, ale o tom, zda produkt někdo chce. Takže například během kempů dělají praktické přednášky nebo je i vyženeme ven na ulici. Mají již vymyšlený název, propozici, cenu i cílovou skupinu, ať se ptají lidí, zda by si takový produkt koupili. Na základě zpětné vazby celý projekt mění i několikrát,“ vypráví Uhrová.

Validační kempy organizují ve spolupráci s vysokými školami po celém Česku, nejbližší se bude konat přes víkend 20. až 22. září v Praze, do konce roku proběhne ještě jeden v prosinci v Plzni. Do konce září jsou zároveň otevřené přihlášky do další vlny akcelerace v rámci Start it.

Co pak čeká programy dál? „Již máme program zaměřený na validaci nápadů, v akceleraci pak i na hledání go-to-market strategie. Startupy pak ale rostou i do dalších fází a nastavování procesů například v HR, obchodu či financích, aby jejich byznys nebyl úplný punk. Pomáháme individuálně a přemýšlíme, jak bychom jim dokázali pomoct i tady hromadně,“ načrtává budoucí plány Uhrová.

CC Native

Partnerem článku je akcelerátor Start it @ČSOB.