Na Zuckerberga padla žaloba v kauze Cambridge Analytica. Měl umožnit únik dat milionů lidí

Stíhání přichází poté, co Meta zaplatila pět miliard dolarů. Americké prokuratuře to však nestačí a žene k zodpovědnosti šéfa společnosti.

Mark Zuckerberg, zakladatel a šéf Facebooku, dnes známého jako Meta

Byla to kauza, díky které se poprvé začalo výrazněji mluvit o vlivu sociálních sítí na politické uspořádání největších světových mocností. Ale až nyní, pět a půl roku po zlomových volbách ve Spojených státech, začínají padat žaloby na nejvyšší místa. Generální prokurátor federálního okrsku District of Columbia Karl Racine v pondělí podal žalobu na šéfa technologické skupiny Meta Marka Zuckerberga,

Aktuálně třináctý nejbohatší muž světa podle prokurátora svými rozhodnutími umožnil společnosti Cambridge Analytica získat osobní informace milionů uživatelů Facebooku a zneužít je pro účely politické reklamy. Informoval o tom list The Washington Post, podle nějž Racine chce Zuckerberga dohnat k odpovědnosti za to, že klamal uživatele největší světové sociální sítě.

„Firemní politika pana Zuckerberga umožnila několikaleté klamání uživatelů ohledně špatného počínání firmy Facebook,“ uvedl Racine v prohlášení. „Tato žaloba je nejen opodstatněná, ale také nutná. Vysílá signál korporátním lídrům, včetně šéfů společností, že budou hnáni k odpovědnosti za svoje činy,“ dodal.

Z investigace britského deníku The Guardian v roce 2018 vyšlo najevo, že společnost Cambridge Analytica se dostala podvodným způsobem k podrobným osobním informacích o asi 87 milionech uživatelů Facebooku, které následně využívala k zacílení velmi přesné politické reklamy. Ta měla hrát roli právě v amerických prezidentských volbách v roce 2016.

Racine tvrdí, že únik dat byl důsledkem Zuckerbergova rozhodnutí otevřít platformu Facebooku cizím vývojářům. Šéf firmy přitom o možných rizicích sdílení dat uživatelů se třetími stranami věděl, ale nepodnikl patřičné kroky, aby je eliminoval.

Absolutní kontrola, absolutní zodpovědnost

Prokurátor se přitom opírá o stovky tisíc dokumentů a řadu svědectví bývalých zaměstnanců, k nimž jeho kancelář získala přístup až v posledních letech díky předchozímu vyšetřování Facebooku. Zároveň uvádí například fakt, že od roku 2012 drží Zuckerberg přibližně 60 procent všech akcií s volebním právem – tím pádem má nad celou Metou absolutní kontrolu.

Prokurátor již v roce 2018 obžaloval firmu Facebook za pochybení při nakládání s daty uživatelů a proces v této věci stále pokračuje. Nyní se však Racine snaží přimět soud, aby udělil pokutu přímo Zuckerbergovi, který má podle něj zásadní vliv na důležitá rozhodnutí firmy.

meta-sign

Foto: Meta

Cedule u sídla společnosti Meta

Samotná Meta již za kauzu Cambridge Analytica však jednou platila. Federální obchodní komise společnosti dala před dvěma lety pokutu pět miliard dolarů (115 miliard korun v dnešním kurzu). Už tehdy však žalobci volali po stíhání Zuckerberga.

Racine se v poslední době opakovaně zaměřuje na velké technologické firmy, připojil se také k žalobě na Google, který čelí obvinění, že klamal uživatele ohledně ochrany soukromí. Prokurátor okrsku kolem metropole Washingtonu v minulosti rovněž podal antimonopolní stížnost na společnost Amazon, kterou nicméně soudy zamítly.

S přispěním ČTK.

Jiří Svoboda

Redaktor CzechCrunch, student politologie a mediálních studií na FSS MU. Píše texty o vesmíru, sociálních sítích a technologiích.

Redaktor CzechCrunch, student politologie a mediálních studií na FSS MU. Píše texty o vesmíru, sociálních sítích a technologiích.