Nabídl kolegům možnost investovat do firmy, kde pracují. Zájem mě překvapil, říká Jan Sláma z FaceUpu

Česká platforma pro whistleblowery získala nové finance na další růst od vlastních zaměstnanců. Vybrala tak pět milionů korun.

Jiří SvobodaJiří Svoboda

faceup1

Foto: FaceUp.com

Zakladatelé FaceUpu David Špunar, Jan Sláma a Pavel Ihm

0Zobrazit komentáře

Když startup potřebuje peníze, typicky míří do banky, k andělským investorům nebo fondům s rizikovým kapitálem. Startup FaceUp.com pod vedením Jana Slámy se ale další nabírání kapitálu rozhodl vyřešit trochu netypicky – peníze totiž do firmy dali sami členové týmu a připojili se k nim dosavadní investoři. Investovali od dvaceti tisíc do 1,5 milionu korun v celkové výši pěti milionů.

FaceUp.com, v Česku fungující pod značkou NNTB (Nenech to být), vstoupilo do povědomí díky své platformě, která staví na digitální schránce důvěry – ta nejdříve primárně pomáhala potírat šikanu na školách, ale později se rozšířila i do firemního prostředí. Využít ji tak mohou whistlebloweři třeba na to, aby uvnitř firmy upozornili na nekalé jednání. Na základě evropské směrnice a její transpozice, kterou již schválila Sněmovna, budou muset brzy mít i české firmy právě takový bezpečný oznamovací kanál, čímž se firmě otevírá další potenciál k růstu na domácím trhu.

Startup, který založil Sláma s Pavlem Ihmem a Davidem Špunarem, již dříve vybral od vzdělávací společnosti Scio a investora Jiřího Hlavenky přes milion dolarů. Loni na podzim začala firma pracovat na přípravě dalšího investičního kola, objížděla konference a podařilo se získat několik desítek potenciálních zájemců ze strany fondů s rizikovým kapitálem.

„Zdálo se, že vybrat plánovaný jeden až dva miliony eur nebude problém. V prosinci jsme pak měli meeting vedení a stávajících investorů a jeden z kolegů z marketingu se Jirky Hlavenky zeptal, do čeho má investovat, když mu na konci měsíce zbyde pár tisíc. Odpověď zněla, že do startupů, ideálně do FaceUpu, protože zhodnocení takové investice může svojí prací ovlivnit,“ popisuje Sláma genezi nápadu. Slovo dalo slovo a Sláma s nápadem na investování uvnitř firmy předstoupil před tým. A nestačil se divit.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Zájem projevila většina kolegů – od vedení firmy po externí freelancery. Firma se proto rozhodla odložit připravované investiční kolo zvenčí. Zároveň vše zapadlo dohromady se Slámovým plánem na vytvoření ESOP, tedy schématu na zaměstnanecké akcie. Jedná se o způsob, jak startupy odměňují a motivují klíčové zaměstnance, protože sami pak mohou získat finance při prodeji firmy. Zatímco tradiční ESOP schémata jsou podle Slámy už nyní poměrně standardní záležitostí, nabídky pro kolegy podílet se na investičním kole nejsou úplně běžné. Historicky je však dělal například online supermarket Rohlík nebo startup Roivenue Pavla Šímy.

Důkaz, že tým věří společnému růstu

„Když se naskytla možnost investovat do FaceUpu, tedy do něčeho, čím žijete, co dobře znáte, čemu věříte a na co máte přímý vliv, tak jsem neváhal. Firma generuje velmi slušná čísla a analýzy naznačují další velký potenciál. A to jsme teprve na začátku. Vnímám to tedy jako podporu firmy pro její další růst,“ říká Zbyněk Pechr, ředitel obchodu ve FaceUpu.

Po právní stránce provedl FaceUp investici konvertibilní půjčkou skrze takzvanou special purpose vehicle, neboli zvláštní firmu FaceUp Team Investments, v níž získají zaměstnanci podíly, ta následně získá podíl v samotném FaceUp Technology. Kromě spolupracovníků se touto formou do firmy přidali i dosavadní investoři, sám Sláma vložil v tomto kole do společnosti část peněz, které získal nedávno prodejem svého podílu ve startupu Twigsee.

„Ochota managementu i zakladatelů FaceUpu spoluúčastnit se vlastními prostředky v tomto menším investičním kole je neobvyklá a obdivuhodná – ukazuje, jak moc současný tým věří dalšímu růstu firmy a rychlému zvyšování její hodnoty. Pro investora je to nejlepší signál: když vy dáte, nezůstanu pozadu,“ pochvaluje si Hlavenka.

Důvěra samotného týmu v budoucí úspěch dělá podle Slámy dobrý dojem i na zájemce o další investice do firmy. Ta přitom nestojí na vodě – necelé tři roky od vzniku firemní verze FaceUp.com má společnost měsíční opakované tržby (na základě předplatného) v řádech milionů korun od pěti stovek klientů v třiceti dvou státech světa. Provozně je firma v plusu a mezi nové zákazníky řadí i taková jména jako Česká televize, Dr. Max nebo Kiwi.com.

„Investice do FaceUpu je pro mě spojená s dlouhodobou spoluprací mladého dynamického kolektivu. Pevně věřím, že týmová investice podpoří i tak již skvělou firemní kulturu. Vážím si také transparentního přístupu Honzy směrem k investici a trpělivosti, se kterou nám to celé vysvětloval,“ říká Thomas Nesensohn, obchodník FaceUpu, který investoval nejvíce z týmu.

Klíčový zákon, který nakopne růst

Ještě větší nakopnutí růstu může způsobit již zmíněný a právě připravovaný zákon o ochraně oznamovatelů, který vznikl na základě evropské směrnice a Česko jej podle regulí EU mělo přijmout už do konce roku 2021. To se ale nestalo – jeho návrh Poslanecká sněmovna schválila až na konci letošního dubna, ve čtvrtek pak byl schválen Senátem a nyní čeká už jen na podpis prezidenta.

Aktuální verze zákona by již od 1. srpna udělila všem firmám nad 250 zaměstnanců povinnost mít bezpečný oznamovací kanál, od prosince se pak limit sníží na firmy od padesáti pracovníků. Zároveň má zákon zajistit, že neunikne identita oznamovatele, a určí ve firmě osobu, která se bude oznámeními zabývat.

Robot, který zvládne nahradit partu dělníků při stavbě zdí, se ukázal v akci. Na podzim má jít do terénu

Základy pro dům dnes taky nekopete lopatou. Nasazení robota bude jednou stejně samozřejmé jako u dalších strojů, věří tvůrci projektu.

Iva BrejlováIva Brejlová

zdící robot

Foto: CzechCrunch

Na zdícím robotu pracují KM Robotics a Wienerberger

0Zobrazit komentáře

Chvílemi se zdá, jako by se na malý okamžik zastavil a přemýšlel. Ve skutečnosti nic takového nedělá a přemýšlení ani není schopen, během malých chvilek ve skutečnosti vyměřuje vzdálenosti a rozměry. Robot si sám všimne, kde je paleta s cihlami, vypočítá, jaký pohyb musí udělat, aby se pro jednu z nich natáhl, uchopil ji, očistil od prachu, nanesl pojicí materiál a naprosto přesně ji umístil vedle té předchozí. Během hodiny postaví deset metrů čtverečních, pracovat může bez přestávky – a když nedosáhne tam, kde má stavět, prostě se sám zvedne a přemístí.

Právě je ve finální fázi testování, než ho převezou na stavbu, kde v běžných podmínkách nahradí zedníky. Aktuálně staví v uzavřené hale a protentokrát bez zdicí pěny. „Mělo to jednu velkou nevýhodu. Nedařilo se nám ty zdi rozebírat, stále jsme tu chodili se sbíječkou,“ usmívá se Jiří Dobiáš, který řídí produkty a obchodní spolupráci ve společnosti Wienerberger.

S robotem přišla mladá česká společnost KM Robotics Štěpána Kočího a Jakuba Maršíka, kteří se pro jeho vývoj právě s firmou Wienerberger spojili. Spolu taky dali vzniknout speciálním cihlám, které stroj používá. Musí je totiž mít za co uchopit, takže každá z nich má na sobě drážky, které přesně padnou do úchopu „hlavy“ robota. Ta je mimochodem v Česku patentovaná a tvůrci se aktuálně snaží o patent i pro Evropu.

KM Robotics už na vývoj stroje získalo desítky milionů korun – především právě od Wienerbergeru, která si ve společnosti zároveň koupila jednoprocentní podíl. Věří totiž, že s robotem může změnit proces stavebnictví. „Zdicí robot bude prvním krokem k tomu, aby mohla digitalizace plně proniknout i na stavební trh,“ myslí si Petr Magda, jednatel a komerční ředitel Wienerbergeru, který je především výrobcem pálených cihel a střešních tašek. Jednou by firma nicméně chtěla roboty posílat na stavby. Nikoliv však prodávat, ale tak, aby si zákazníci platili „za každou položenou cihlu“.

km robotics

Štěpán Kočí a Jakub Maršík, autoři projektu zdicího robota

Pokud vše půjde podle plánu, na podzim vyrazí robot na první opravdovou zakázku a do roku 2025 budou prý firmy schopné převzít český trh. Tou dobou by k dispozici chtěly mít 42 robotů. A pak se projekt, interně přezdívaný R.U.R., má vydat na sever Německa. Tam je totiž trh orientovaný na stejné materiály a stejný typ cihel. To ve světovém stavebnictví vůbec není obvyklé, vysvětlují tvůrci.

Dělník s lidarem

Původní myšlenka vznikla v hlavě Štěpána Kočího už v roce 2012, první stroj bez softwarového vybavení pak o čtyři roky později. Se softwarem pomohl Jakub Maršík, který se ve firmě oficiálně stal vrchním softwarovým vývojářem, oba jsou teď hlavními spolumajiteli KM Robotics

Z prvotního 5,5 tuny vážícího stroje se stalo 2,4tunové zařízení s lidarem, ultrazvukovým senzorem a dalšími senzory, které jsou schopné vnímat stavební laser. Robot se umí zastavit, kdykoliv někdo vejde do dráhy, v níž pracuje. Pozná, kde a jak jsou uspořádané cihly, i určí, jestli je nějaká z nich prasklá, úplně chybí nebo se poškodila, když s ní pracuje.

Unese i dvě cihly najednou, což je 35 kilogramů. Nemůže to být jakýkoliv stavební materiál, ale právě ty s drážkami, za které je může uchopit. „Je dvakrát rychlejší než konvenční parta zedníků, nepotřebuje pauzy a zvládne pracovat 24/7,“ popisuje Dobiáš s tím, že robot splňuje i zvukové normy, aby to vůbec bylo možné.

zdící robot

Foto: CzechCrunch

Zdicí robot má nahradit minimálně partu dělníků

Loni si vyzkoušel podmínky na stavbě, kde může pršet, kvůli vlhkosti se měnit kvalita cihel, ale je taky možné, že tam narazí na zapomenuté nástroje. I proto s jeho vývojem pomáhají vědci z ČVUT.

„Projekt zdicího robota vyšel přímo z potřeb stavebnictví,“ popisuje Štěpán Kočí a naráží přitom na nedostatek dělníků na stavbách, který je na západ od Česka navíc ještě výraznější. „Využívá přitom to, na co jsou pracovníci stavaři zvyklí,“ doplňuje ho Maršík s tím, že až na drážky na cihlách jsou materiály zcela obvyklé, stejně jako zmíněný stavební laser.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Svojí velikostí a výkonem se robot hodí zejména na velké stavby s dlouhými zdmi, třeba bytové domy, školy nebo průmyslové haly. Není přitom potřeba ho složitě přesouvat. Když je třeba dosáhnout dál, robot zastaví práci, zvedne se na výsuvných nohou a po vlastní konstrukci, která funguje jako pás, popojede o kousek dál.

Wienerberger už do vývoje investoval desítky milionů korun. Další peníze poskytla Technologická agentura ČR, která projekt podpořila sumou 35,6 milionu. Kromě toho se na něm podílí i inovační společnost IdeaSense, která spadá pod Creative Dock.

Pokud budou zmíněné organizace dost rychlé, stane se tento projekt prvním českým zdicím robotem. Jeho tvůrci mají ovšem konkurenci. Podobné plány má firma DEK, jež vyvíjí vlastního robota. I té pomáhá Technologická agentura ČR ve spolupráci s ČVUT.