Náhražky masa z obilovin nebo luštěnin od Opavy chutnají v Itálii i Izraeli. Za jejich úspěch může i klíčení

semix pluso

Foto: Semix Pluso

Michal Čižmár, Kamil Lisal a Pavel Kratochvíl, majitelé firmy Semix Pluso

Vlastní výzkum tady má velký prostor. Zdejší laboratoř zaměstnává deset lidí a je součástí speciálního patra vybaveného jednotlivými složkami pro výrobu nových produktů. Než se přes vývoj každý z nich dostane ke konečným zákazníkům, trvá to měsíce, ale někdy i roky. Většina ze zdejších nápadů svou cestu přitom během vývoje prostě ukončí. To, co tu tak pečlivě zkoumají, jsou pekařské výrobky, cereálie, mléčné i nemléčné produkty – oblasti, na kterých společnost Semix Pluso vyrostla ve firmu s obratem, který aktuálně odhaduje na 600 milionů korun.

Podmínky uvnitř této haly jsou specifické. Nechat zrna naklíčit znamená spustit biochemické reakce, které ale také můžou vést k jejich rychlé zkáze. Jenže bez naklíčení semen se ke kýženým energetickým hodnotám výrobce nedostane. Hala tu tak má řadu sekcí, kde se musí udržovat správná teplota i vlhkost vzduchu. Než se sem zrna dostanou, stroje je pečlivě několikrát vyperou a následně namáčí do pitné vody. Jeden až dva dny jim tu pak nechávají na to, aby ožily. V tu správnou chvíli zaměstnanci proces klíčení zastaví a zrna zasuší.

Zdejší prostory vyšly na 100 milionů korun a fungují druhým rokem. Klíčí a suší se tu několik druhů obilovin, pseudoobilovin a luštěnin. Je to realizovaný výsledek zmíněného výzkumného oddělení. Možná trochu podivně znějící názvy sledují jasný trend – pokud tu semena správně naklíčí a zase rychle zasuší, mají delší trvanlivost a poněkud jiné výživové hodnoty, než na jaké jsou zákazníci u podobných produktů zvyklí.

„V segmentu klíčených semen vidíme potravinářskou budoucnost,“ říká Kamil Lisal, jednatel Semix Pluso. Hlavně kvůli proteinům, které tak do sebe lidé můžou dostat jinak než konzumací masa. Výsledkem je třeba chléb s vysokým podílem proteinů. Směs na přípravu veganského burgeru. Nebo zakysaný nemléčný výrobek vzniklý fermentací předem naklíčeného bezlepkového ovsa. Firma Semix Pluso se věnuje alternativám živočišného proteinu po všech představitelných stránkách.

Řídí se trendem takzvaného flexitariánství. Přístupu, kdy lidé maso záměrně a často nahrazují rostlinnými produkty. Řeší přitom, aby jejich výživové hodnoty byly podobné. A výrobky co nejvíc ekologické. Působí to snad jako okrajová záležitost pro pár zájemců? Omyl.

Chceme odklon od masa. A lidi také

V Rakousku, Německu nebo třeba v Portugalsku se k flexitariánství hlásí až 31 procent lidí. Vědomě omezuje spotřebu masa jedna ze tří evropských domácností, alespoň tak to udává výzkum GfK Health & Wellbeing Report Europe. Pro Česko jde zatím alespoň říct, že se takovým trendem zabývají hlavně mladí. „I v Česku ale trend rostlinných náhražek masa roste,“ dodává Michal Čižmár, generální ředitel a jednatel společnosti.

„Hlavním motivem vstupu do kategorie veganských výrobků nebyly pro Semix Pluso tržby, ale snaha nabídnout spotřebitelům kvalitní rostlinné proteiny, které mohou poskytnout alternativu živočišných bílkovin a pomoci k odklonu od časté konzumace masa,“ říká Lisal.

Semix Pluso

Foto: Semix Pluso

Naklíčená zrna se při výrobě tepelně ošetřují

Přesto jsou tržby i ostatní obchodní čísla společnosti zajímavé. Výsledky za loňský rok ještě firma nemá ověřené, ale odhaduje, že jí obrat narostl skoro o 100 milionů korun na celkových zhruba 600 milionů. Za předchozí rok, tedy 2020, se její tržby dostaly na necelých 500 milionů korun a čistý zisk téměř na 21 milionů. Svými výrobky zásobuje nejen Česko, ale dohromady 35 zemí světa – vyváží do Japonska, Austrálie, Jižní Koreje či Izraele.

Obě čísla roku 2020 znamenají meziroční pokles. Podle firmy jde ale o pandemickou výjimku. Pokud jde o tržby, Semix říká, že roste každoročně. „Pouze rok 2020 byl nižší a specifický, což zaznamenal nejen Semix, ale i ostatní podnikatelé. Očekáváme návrat k normálu,“ dodává Čižmár.

Škodou 120 po republice

Svůj normál si tady budovali mnoho let. Psal se rok 1995, když si pronajali výrobní prostory, koupili starou míchačku a začali s výrobou pekařských a cukrářských směsí. Peníze na zaměstnance neměli, tak je míchali a balili sami. A pak naložili do Škody 120 a rozváželi po pekařích v celé republice. Z Otic, nedaleko Opavy, kde sídlí doteď.

Semix Pluso začínal jako malá firma, kterou založil Kamil Lisal se dvěma kamarády. S jedním z nich, Pavlem Kratochvílem, v ní působí dodnes. Po dvou letech se k nim přidal dnešní CEO Michal Čižmár, a tak se počet zdejších nejvyšších šéfů zvýšil zase na tři.

Semix Pluso

Foto: Semix Pluso

„Maso“ do burgeru vyrobené z naklíčených fazolí mungo

Mnoho let bodovali se směsí na klasickou třenou bábovku. Úspěch měli s přípravky, které nechávaly líp nakynout těsto nebo třeba stabilizovaly tvaroh, surovinu, která je pekařsky problematická. Tento výrobek se mimochodem později ukázal jako hlavní tahoun rozvoje firmy.

Směr ale udal zahraniční veletrh v roce 1998, kde se majitelé nadchli pro cereální lupínky – něco, co v tuzemsku do té doby neexistovalo. Když Semix Pluso rozjel jejich výrobu, dokázal se dostat i ke koncovým zákazníkům.

Další výrobky? Další hala

Dnes má firma pro pekaře celkem 159 produktů a pro koncové zákazníky přes osmdesát. Pokud je nenajdete označené jménem firmy, pak je možná konzumujete v podobě privátních značek velkých řetězců.

Firma zaměstnává celkem 210 lidí. Kromě Česka má pobočky na Slovensku, v Polsku a Maďarsku. Semix je mimo jiné také největším zpracovatelem máku v České republice. Kdysi firma zkoušela zabrouzdat i do segmentu gastronomie, ten ale posléze opustila a zaměřila se na zdravé potraviny.

Nabídka výrobků s rostlinnými proteiny se má dál rozšiřovat. Aby to tak mohlo být, firma staví ještě jednu úplně novou halu. Tu hodlá otevřít ještě letos v létě.

Iva Brejlová

Osoba, které se technologie a startupy vetřely do soukromého i pracovního života. Od té doby jimi žije.

Osoba, které se technologie a startupy vetřely do soukromého i pracovního života. Od té doby jimi žije.