Najde o půlku víc nádorů. Umělá inteligence jako pomoc lékařům v mamografii se má v Česku rozšiřovat

Pilotní projekt umělé inteligence, která pomáhá lékařům hledat nádory prsu, podle dosavadních čísel ukázal svůj přínos. EUC ho hodlá rozšiřovat.

Iva BrejlováIva Brejlová

mamograf

Foto: EUC

Program pro AI v mamografii označí podezřelá místa

0Zobrazit komentáře

Specialisté v mamografii potřebují hodně dobré oči a klid. Když hledají na monitoru náznaky útvarů, které můžou odkazovat na rakovinu, dívají se do změti bílých čar a ploch, které pro netrénované oko splývají jedna v druhou. I odborníci ale důležité útvary snadno přehlédnou. I proto se snímky takzvaně čtou dvakrát, dvěma nezávislými lékaři. A v pražském screeningovém centru Waltrovka spadajícím pod skupinu EUC rovnou třikrát. Těma třetíma „očima“ je umělá inteligence a projekt ukázal první výsledky.

Od června do konce září 2023 prošlo vyšetřením s AI zhruba 1 870 pacientek a nebyly to všechny z centra, k využití umělé inteligence se totiž musejí přihlásit. A ty, které nejsou pojištěnky OZP, si ho také musejí zaplatit. Přesto o něj projevily obrovský zájem: ze zmíněného čísla bylo přes 1 100 žen, které za vyšetření vydaly peníze a některé si na něj do Prahy dojely i z moravských regionů.

Ve čtyřech případech zachytil systém u klientek OZP nádor, který by zůstal s vysokou pravděpodobností i dvěma hodnotícím lékařům skrytý. Umělá inteligence tak podle odborníků zvýšila citlivost vyhodnocení a detekční míru pro karcinom o polovinu. U 25 případů naopak AI přispěla k tomu, že se i zkušení lékaři rozhodli neprovádět doplňkové sonografické vyšetření.

„Hodnoty uváděné ve velkých studiích v rámci pilotního projektu výrazně překračujeme, uvádí se zvýšení detekční míry maximálně o dvacet procent. V našich podmínkách jde ale zatím o velmi nízké počty vyšetření bez možnosti validního statistického zpracování,“ upozorňuje Jan Daneš, lékař, odborný ředitel v mamodiagnostickém centru ve Waltrovce a v Berouně a předseda komise pro mamografický screening v Česku.

michal bednář

Přečtěte si takéEUC kupuje největšího poskytovatele domácí zdravotní péčeSkupina EUC vstupuje do domácí zdravotní péče. Kupuje jejího největšího poskytovatele

„Tomuto společnému projektu jsme věřili od prvních okamžiků,“ popisuje generální ředitel OZP Radovan Kouřil. „Dosavadní diagnostické i ekonomické výsledky nás utvrzují v rozhodnutí pokračovat i v příštím roce,“ doplňuje. Pozitivní ohlas přináší využití AI také u radiologů. Prakticky všichni nyní tvrdí, že jim dává větší klid a jistotu a cítí se komfortněji, i když živého lékaře zatím umělá inteligence plně nenahradí. A na to, jestli bude nadále umělá inteligence dostupná, se ptají i vyšetřované ženy.

Lidské lékaře přitom nemá nahradit. „Jde o podporu jejich rozhodovacích schopností,“ přibližuje Jitka Vojtová, zdravotní ředitelka OZP. I podle ní však technologie ukazuje, že má její použití velký smysl, a to nejen v mamografii. „Chceme se zcela určitě zabývat tím, jestli ji lze využívat v kožním lékařství,“ uvádí jeden z příkladů.

„V Česku je kontrola takových technologií ve zdravotnictví extrémně přísná a obor je v tomto ohledu velmi konzervativní,“ dodává Daneš. „Je ale jasné, že budoucnost v umělé inteligenci jednoznačně je,“ říká.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Waltrovka nebyla prvním pokusem v Česku zapojit umělou inteligenci do lékařského oboru, ani konkrétně v mamografii. Ale dokud nezačala pracovat tam, vždy AI znamenala spíš zkoušku, trénování systému a pozorování, jak vyhodnotí snímky, které ukazují i jen malý a pro lidi třeba nejasný náznak onemocnění.

Radiolog i software s umělou inteligencí pracují každý sám, přestože stroj je hotový rychleji – téměř ihned po zhotovení snímků – ale zprvu se lidskému pracovníkovi počítačové výsledky neukazují, aby neovlivnily jeho názory. Software se učí na každém dalším případu a tím se diagnostika zkvalitňuje.

Lékař tak může mít během pár minut k dispozici mamografický snímek, kde jsou označena podezřelá místa a vyjádření jejich takzvaného skóre pro jednotlivé změny i celkově pro závěrečný výsledek. Vysoké skóre znamená velké podezření na nádor. Podle toho může jednat. Většina zdravotních pojišťoven zatím nicméně třetí čtení nehradí, s tím začala OZP. Náklady na pilotní projekt pro pojišťovnu zatím představují 109 tisíc korun.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Alzheimerovou chorobou trpí v Česku 150 tisíc lidí. Nová aplikace má včas odhalit její projevy

Neurodegenerativní onemocnění v současnosti nelze vyléčit, velmi důležitý je tak jejich včasný záchyt. Pomoci s tím chce nová česká aplikace.

cogni-trainee

Foto: Vygenerováno OpenAI DALL·E-3

Nová česká aplikace Cogni Trainee může pomoci odhalit počínající Alzheimerovu chorobu

0Zobrazit komentáře

Alzheimerova choroba je nejrozšířenějším původcem demence. V Česku jí trpí zhruba 150 tisíc lidí a podle predikcí jich bude v roce 2050 téměř 400 tisíc. Nástup prvních příznaků přitom bývá velmi pozvolný a změny jsou tak nenápadné, že je nelze na první pohled rozeznat. Pomoci by mohla nová česká aplikace Cogni Trainee, na jejímž vývoji spolupracovali čeští odborníci v oblasti neurověd. Pomocí strojového učení je schopná rozpoznat příznaky, které mohou být známkou nastupujícího neurodegenerativního onemocnění.

„Už před 10 lety jsme se s Alzheimerovou chorobou setkali v rámci projektu ve Vídni, ve kterém jsme chtěli využít technologie na pomoc v pečovatelském centru pro lidi s demencí. Při vývoji vhodných nástrojů jsme si uvědomili, jak je tato choroba nebezpečná. Přichází totiž náhle, bez varování a nebolí. Zásadním způsobem zasáhne do života nejen pacienta, ale i jeho okolí,“ vysvětluje profesorka Olga Štěpánková z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) na ČVUT, jedna z autorek testovací aplikace.

Společně se svým týmem Štěpánková vybrala jako nejlepší řešení využití digitálního světa k vytvoření diskrétního prostředí, v němž se člověk každý den přirozeně pohybuje. Ne každý si včas uvědomí, že by mohl mít nějaký zdravotní problém, a na potřebné testy k lékaři se vydá až v momentě, kdy je pozdě. Aplikace je v tomto blíže.

Na jejím vývoji pracovali tři roky odborníci z CIIRC, z Pražského inovačního institutu pod záštitou Magistrátu hlavního města Prahy a společnost T-Mobile. Celý vývoj pak probíhal pod dohledem odborného garanta, Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ), který zároveň provedl klinickou studii na 153 subjektech.

„Postupně jsme došli k závěru, že ideální nástroj pro sběr příznaků, které by ukázaly na rozvíjející se nemoc, by byl takový digitální paměťový kouč, který by člověka sledoval a v případě, že by se mu nedařilo, by mu doporučil návštěvu lékaře,“ doplňuje Štěpánková. Díky koučovi v podobě aplikace navíc může výzkumný tým CIIRC ČVUT získat přístup k důležitým datům, jejichž analýza pomůže lépe pochopit, jak se Alzheimerova choroba vyvíjí v čase, kde vzniká a jak ji co nejdříve odhalit.

Nová aplikace má jednoduché rozhraní, které je načrtnuté tak, aby mu porozuměli i senioři. Vybírat si mohou ze sady testů kognitivních schopností, ale také z her, které pomáhají tyto dovednosti tříbit. Aplikace propojuje testování verbálních, logicko-matematických, paměťových a emočních schopností. Testuje přitom i jejich vzájemný vztah a vývoj v čase. Data totiž sbírá dlouhodobě a plně se spouští až při třetím testu, tedy po půl roce.

Cogni Trainee sleduje také projevy, kterých si člověk není vědom, jako je třeba výraz obličeje, plynulost dotykových funkcí nebo různé parametry řeči. Jedno testování přitom trvá 20 minut, během nichž aplikace nasbírá ohromné množství dat. Ta následně vyhodnocuje pomocí pokročilé matematické metody a strojového učení. Za technickým řešením stojí společnost T-Mobile, která data také ukládá v datových centrech a důkladně je zabezpečuje.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Aplikace Cogni Trainee není diagnostickou ani léčebnou metodou,“ upozorňuje pak Martin Brunovský z NÚDZ, expertní garant vědecké a etické validity výzkumu. „Představuje ale expertní alertní systém, který je zaměřen na včasný záchyt příznaků, které by mohly být prvními varovnými signály počátku neurodegenerativních onemocnění. Cílem aplikace je informovat o možném nástupu blížícího se onemocnění ve velmi časném stádiu, kdy je možné zpomalit rychlost rozvoje nemoci a oddálit její progresi, ať již tréninkem, nebo včasnou medikací,“ dodává.

Právě včasné zachycení nemoci a její prevence jsou v případě neurodegenerativních chorob esenciální. Současná medicína je totiž neumí vyléčit a existují jen preparáty, které oddalují, případně zpomalují jejich postup. Když nedojde k včasnému odhalení nástupu takové choroby, projeví se většinou velmi náhle, což má dopad nejen na zdraví jedince, ale také na celou společnost a nakonec i ekonomiku.

„Oddálení pokročilých fází onemocnění je klíčové nejen pro seniory samotné, ale i z hlediska kapacit sociálních služeb. Včasná diagnóza totiž pomůže zachovat člověka co nejdéle v jeho přirozeném domácím prostředí. To je důležité nejen pro společnost, ale i pro veřejné rozpočty. Věříme, že Cogni Trainee také přispěje k úsporám finančních prostředků, a tedy zvýšení kvality sociální péče v Praze a do budoucna i v dalších krajích,“ říká k tématu Viktor Kubát, hlavní řešitel projektu.

neurona-lab

Přečtěte si takéČeši startují projekt, který má o roky dřív odhalit AlzheimeraČeši startují projekt, který chce o roky dřív odhalit Alzheimera. Začali ho testovat v nemocnici

Dopady neurodegenerativních chorob na společnost a ekonomiku budou v nadcházejících letech vzhledem ke stárnutí populace mnohem zásadnější. Podle Českého statistického úřadu může do půlky století počet lidí nad 65 let vzrůst z 2,2 na 3,1 milionu. Jejich podíl se tak dostane z pětiny na 30 procent. Přibýt by mělo hlavně osob nad 85 let. A jelikož stoupá také počet nemocí, které se v pokročilém věku projevují demencí, poroste i počet takových pacientů – podle České alzheimerovské společnosti jeden ze tří seniorů umírá s Alzheimerovou chorobou nebo jinou formou demence.

„Musíme tak počítat s tím, že neurodegenerativní onemocnění ponesou větší finanční zátěž než rakovina, kardiovaskulární choroby a mrtvice dohromady. Čím dříve se tak tyto problémy odhalí a začnou se léčit, tím lépe pro pacienta a celou společnost,“ dodává Brunovský, jehož tým stojí za klinickou studií aplikace na 153 subjektech. Ta prokázala vysokou senzitivitu a velmi dobrou specificitu aplikace, oboje srovnatelné s vyhodnocením, které poskytují jiná běžná lékařská vyšetření, například EKG.

Aplikace bude dostupná přes webové stránky cognitrainee.cz, kde bude nejprve potřeba registrace, na základě níž uživatelům přijde odkaz na její stažení do zařízení. Fungovat bude na Windows i macOS, na mobilech i tabletech se systémy Android či iOS. Odborníci, kteří za ní stojí, doporučují používat ji spíše na tabletu vzhledem k tomu, že jsou její součástí i motorická cvičení, která vyžadují více prostoru. Probíhají ale jednání o tom, jak aplikaci dostat k širší veřejnosti, případně do sociálních služeb zřizovaných hlavním městem.