Specialisté v mamografii potřebují hodně dobré oči a klid. Když hledají na monitoru náznaky útvarů, které můžou odkazovat na rakovinu, dívají se do změti bílých čar a ploch, které pro netrénované oko splývají jedna v druhou. I odborníci ale důležité útvary snadno přehlédnou. I proto se snímky takzvaně čtou dvakrát, dvěma nezávislými lékaři. A v pražském screeningovém centru Waltrovka spadajícím pod skupinu EUC rovnou třikrát. Těma třetíma „očima“ je umělá inteligence a projekt ukázal první výsledky.

Od června do konce září 2023 prošlo vyšetřením s AI zhruba 1 870 pacientek a nebyly to všechny z centra, k využití umělé inteligence se totiž musejí přihlásit. A ty, které nejsou pojištěnky OZP, si ho také musejí zaplatit. Přesto o něj projevily obrovský zájem: ze zmíněného čísla bylo přes 1 100 žen, které za vyšetření vydaly peníze a některé si na něj do Prahy dojely i z moravských regionů.

Ve čtyřech případech zachytil systém u klientek OZP nádor, který by zůstal s vysokou pravděpodobností i dvěma hodnotícím lékařům skrytý. Umělá inteligence tak podle odborníků zvýšila citlivost vyhodnocení a detekční míru pro karcinom o polovinu. U 25 případů naopak AI přispěla k tomu, že se i zkušení lékaři rozhodli neprovádět doplňkové sonografické vyšetření.

„Hodnoty uváděné ve velkých studiích v rámci pilotního projektu výrazně překračujeme, uvádí se zvýšení detekční míry maximálně o dvacet procent. V našich podmínkách jde ale zatím o velmi nízké počty vyšetření bez možnosti validního statistického zpracování,“ upozorňuje Jan Daneš, lékař, odborný ředitel v mamodiagnostickém centru ve Waltrovce a v Berouně a předseda komise pro mamografický screening v Česku.

„Tomuto společnému projektu jsme věřili od prvních okamžiků,“ popisuje generální ředitel OZP Radovan Kouřil. „Dosavadní diagnostické i ekonomické výsledky nás utvrzují v rozhodnutí pokračovat i v příštím roce,“ doplňuje. Pozitivní ohlas přináší využití AI také u radiologů. Prakticky všichni nyní tvrdí, že jim dává větší klid a jistotu a cítí se komfortněji, i když živého lékaře zatím umělá inteligence plně nenahradí. A na to, jestli bude nadále umělá inteligence dostupná, se ptají i vyšetřované ženy.

Lidské lékaře přitom nemá nahradit. „Jde o podporu jejich rozhodovacích schopností,“ přibližuje Jitka Vojtová, zdravotní ředitelka OZP. I podle ní však technologie ukazuje, že má její použití velký smysl, a to nejen v mamografii. „Chceme se zcela určitě zabývat tím, jestli ji lze využívat v kožním lékařství,“ uvádí jeden z příkladů.

„V Česku je kontrola takových technologií ve zdravotnictví extrémně přísná a obor je v tomto ohledu velmi konzervativní,“ dodává Daneš. „Je ale jasné, že budoucnost v umělé inteligenci jednoznačně je,“ říká.

Waltrovka nebyla prvním pokusem v Česku zapojit umělou inteligenci do lékařského oboru, ani konkrétně v mamografii. Ale dokud nezačala pracovat tam, vždy AI znamenala spíš zkoušku, trénování systému a pozorování, jak vyhodnotí snímky, které ukazují i jen malý a pro lidi třeba nejasný náznak onemocnění.

Radiolog i software s umělou inteligencí pracují každý sám, přestože stroj je hotový rychleji – téměř ihned po zhotovení snímků – ale zprvu se lidskému pracovníkovi počítačové výsledky neukazují, aby neovlivnily jeho názory. Software se učí na každém dalším případu a tím se diagnostika zkvalitňuje.

Lékař tak může mít během pár minut k dispozici mamografický snímek, kde jsou označena podezřelá místa a vyjádření jejich takzvaného skóre pro jednotlivé změny i celkově pro závěrečný výsledek. Vysoké skóre znamená velké podezření na nádor. Podle toho může jednat. Většina zdravotních pojišťoven zatím nicméně třetí čtení nehradí, s tím začala OZP. Náklady na pilotní projekt pro pojišťovnu zatím představují 109 tisíc korun.