Namířít na houbu mobilem a zjistit, zda není jedovatá. S českou aplikací se hojně houbaří u nás i v Německu

na-houby-3

Foto: Vocom/CzechCrunch

Česká aplikace pro přesnější houbaření

0Zobrazit komentáře

Říká se, co Čech, to houbař. V době, kdy kvůli absenci kulturních, sportovních a gastronomických možností zejí města prázdnotou, platí toto upravené přísloví ještě o něco víc. Venkov své kvality neztrácí a lesy přilákaly letos neobvyklý počet houbařů. Jak ale mezi stovkami druhů hub poznat tu jedlou?

Pro houbaře, kteří si nejsou svými nálezy zcela jisti, vyvinuli čeští vývojáři z malého studia Vocom aplikaci Na houby. Tu si pro Android za tři roky stáhlo přes 1,5 milionu lidí a nově je ke stažení také ve verzi pro iOS. Přestože houbařská sezona letos pomalu končí, spousta jedlých hub stále roste a deštivý podzim jim jen přeje, a tak se taková aplikace může hodit.

Udává se, že na území Česka roste okolo pěti tisíc druhů okem rozeznatelných hub. Při tak vysokém počtu může snadno dojít k záměně. Právě proto se dvojice vývojářů z Prahy, Vojtěch Kučera a Vít Čurda, rozhodla spojit zájem o houby a znalosti strojového učení, aby vytvořili aplikaci, která s určením druhu pomůže. Stačí na houbu namířit telefonem a aplikace do pár vteřin nabídne seznam výsledků. A to i v hlubokém lese bez telefonního signálu. Funguje totiž offline.

na-houby-1

Foto: Vocom/CzechCrunch

Mobilní aplikace Na houby vám pomůže s vaším houbařením

Jak sami vývojáři zmiňují, aplikace je jen jednou z doprovodných metod, jak houbu rozpoznat. Na výsledky se rozhodně nedá plně spoléhat. Vždy je třeba zapojit úsudek uživatele, neboť k identifikaci houby neslouží zdaleka jen zrak. Houbaři si plodnice nejen dobře prohlížejí nebo testují hmatem, ale také si k nim čichají, někteří je dokonce ochutnávají, což už nemusí být vždy bezpečné.

Mnoho druhů hub roste v symbióze se stromy či jinými rostlinami, některé po utržení oxidují a mění barvu. To jsou všechno aspekty, které zkušený houbař při identifikaci houby zvažuje. Aplikace tedy může sloužit jen jako jedno z vodítek. „Listování v atlase je zdlouhavý proces, navíc ne všichni atlas vlastní. Byť aplikace nedokáže určit vždy přesný výsledek na první pokus, opakovaným skenováním z více úhlů nabídne úzký okruh možností,“ popisuje čtyřiatřicetiletý Kučera.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Aplikace vyhodnocuje obrázek přes neuronové sítě a uživateli představí několik nejpodobnějších hub včetně fotky, popisu a symbolu označujícího, zda je vhodná k jídlu, či hrozí otrava. V podrobnějším popisu jednotlivých hub uživatel najde i základní charakteristiku vnějších znaků – typ plodnice, tvar i povrch klobouku, barvu a tak dále. Další sekce informuje o výskytu, tedy zda houba roste v jehličnatých, či smíšených lesích, zda se pojí s konkrétní rostlinou a v jakých měsících roste. Poslední část představuje příbuzné houby, se kterými hrozí záměna.

Vše, co houbař potřebuje

Úspěšní houbaři mají svá osvědčená místa, na která se vrací, a ty si zpravidla drží v tajnosti. Aplikace jim umožní vést deník nálezů, do něhož se kromě zvoleného výsledku vyhledávání uloží také čas a lokalita nálezu. Na základě těchto dat dokáže aplikace predikovat výskyt jednotlivých druhů v regionu a tím zpřesnit vyhledávání pro další uživatele. Prémiová verze nabízí možnost vidět nejčastější houby i v jiných regionech a umožňuje prohlížet houby na více fotkách ve vysoké kvalitě na celém displeji.

Součástí aplikace Na houby je také atlas s výběrem 212 význačných hub a klíč k určování druhů hub podle viditelných znaků. Přidávat další druhy vývojáři neplánují. Obsahovou a klasifikační část vytvořili ve spolupráci s mykologem, neboť sami jsou spíš houboví nadšenci než odborníci.

„Nemáme ambice rozpoznávat konkrétní druhy křemenáčů od sebe, liší se jen drobnými nuancemi. Aplikace je spíš pro laiky. Tato množina dobře pokrývá nejčastěji vyskytující se houby pro střední Evropu. Nebudeme přidávat další, bylo by to na úkor přesnosti. Pro většinu houbařů je tato množina dostatečná,“ vysvětluje Kučera.

houba-v-lese-1

Foto: marekkokes/Unsplash

Aplikace pomáhá houbařům v Česku i v Německu

Na novou sezónu plánují zdokonalit rozpoznávací mechanismus, který aktuálně funguje jako video preview. Uživatel tedy nemusí nic fotit, jakmile čočka foťáku zachytí houbu, začne se rámeček na displeji zelenat a algoritmus už loví v databázi vhodné kandidáty. Jako další novinku zvažují přidat originální recepty s houbami.

Aplikaci si zatím stáhlo přes půl milionu Čechů, nečekaný úspěch slaví také v Německu a Rakousku. V podzimním období dokonce patří mezi nejstahovanější desítku aplikací. Na Google Play už má aplikace deset tisíc recenzí, což vývojářům poskytuje solidní zpětnou vazbu i inspiraci na zlepšení.

„Chyby opravujeme za pochodu. Bylo by fajn mít testera, ale nemůžeme si to dovolit. Jsme pětičlenný tým a všichni máme jinou práci. Toto je spíš náš koníček, na kterém pracujeme po nocích,“ popisuje Kučera. Ty bývají v zimě dlouhé a právě zimní období je pro tým vývojovým sprintem. „V létě raději jezdím na kole a na podzim běhám s mobilem po lese a hledám houby,“ uzavírá vývojář.

V Ústí poprvé nasadili český plicní ventilátor CoroVent. Do nemocnic míří další kusy, na které se složila veřejnost

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

corovent

Foto: CoroVent

Český plicní ventilátor CoroVent

0Zobrazit komentáře

Na jaře byl díky skupině expertů kolem profesora Karla Roubíka bleskově vyvinut, ještě rychlejším tempem na jeho výrobu přispěli tisíce lidí a teď se začíná nasazovat do akce. Na unikátní plicní ventilátor CoroVent byl poprvé připojen pacient s onemocněním COVID-19 a postupně se začíná distribuovat do nemocnic, kde již standardní plicní ventilátory chybí.

Jako první v České republice použili přístroj lékaři z Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Plicní ventilátor CoroVent vznikl na jaře kvůli obávám z přetížení zdravotnického systému a nedostatku plicních ventilátorů, které potřebují pacienti s těžkým selháním plicních funkcí v důsledku nemoci COVID-19.

Na jaře nakonec v Česku nouze o ventilátory nebyla, ale druhá vlna koronavirové pandemie zastihla zemi mnohem méně připravenou a některé nemocnice již hlásí, že jim zásoby plicních ventilátorů dochází. Proto byl vyvinut CoroVent, který dostal koncem října od ministerstva zdravotnictví klíčovou blokovou výjimku, což znamená, že ho nyní může pro nouzové použití nasadit jakákoliv tuzemská nemocnice.

Už v říjnu, když se koronavirová situace v Česku začala zhoršovat, hlásily společnost MICo a ČVUT, že je o plicní ventilátory velký zájem. A nyní skutečně začíná docházet k jejich distribuci. První kus dostali ve zmíněné ústecké nemocnici, další jednotky CoroVentů dorazily tento týden do Rychnova nad Kněžnou, Slaného, Valašského Meziříčí, Žatce, Broumova a Liberce, přičemž další dodávky jsou plánovány na příští týden.

corovent-kapim2

Foto: Krajská zdravotní

Tomáš Pařízek, Josef Škola a Lenka Horáková z ústecké KAPIM s CoroVentem

„Jsem rád, že se nám podařilo ve velmi krátké době vyvinout takovýto přístroj, který v krizové situaci zachraňuje lidské životy,“ uvádí profesor Karel Roubík z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze, kde se v jarních měsících během pár týdnů celý projekt zrodil. Češi pak na výrobu CoroVentů poslali zhruba 15 milionů korun, díky čemuž vzniklo 182 kusů, které vyrobila třebíčská firma MICo.

Za 161 dní od začátku vývoje pak získal CoroVent prestižní certifikaci FDA EUA, což mu umožnilo vstoupit na světové trhy, kam mu pomáhá i jihokorejský partner, a již zmíněná výjimka od ministerstva zdravotnicí mu definitivně otevřela cestu i do českých nemocnic. „ČVUT děkuje všem dárcům, kteří přispěli na výrobu plicního ventilátoru CoroVent a pomohli tak zafinancovat našim nemocnicím nezbytné vybavení pro záchranu životů pacientů s koronavirem,“ říká rektor ČVUT v Praze Vojtěch Petráček.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Vůbec poprvé pak připojili na CoroVent pacienta v ústecké Masarykově nemocnici a další budou i v jiných nemocnicích následovat. Přestože jde minimálně zatím jen o nouzové řešení (o další certifikace se usiluje) určené výhradně pro pacienty s COVID-19, při nedostatku standardních plicních ventilátorů jsou kvalitní náhradou.

„Jedná se o nouzový plicní ventilátor určený pro pacienty s onemocněním COVID-19 vyžadující připojení na umělou plicní ventilaci. Ačkoliv je ventilátor CoroVent poměrně jednoduchý přístroj, který se doporučuje používat při nedostatku standardních plicních ventilátorů při léčbě onemocnění způsobeného novým typem koronaviru, poskytuje dostatečně kvalitní ventilaci podle nejnovějších lékařských doporučení,“ potvrzuje Lenka Horáková.

corovent-kapim1

Foto: Krajská zdravotní

Zdravotníci z ústecké KAPIM se seznamují s CoroVentem

lego-nike-dunk

Přečtěte si takéNové tenisky Nike jsou z LEGO kostek. Takhle vypadajíNové tenisky Nike jsou z LEGO kostek. Dvě slavné značky rovnou ukázaly, jak vypadají

Jako lékařka pracuje na ústecké Klinice anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny (KAPIM), kde CoroVent úspěšně otestovali. „Lékaři KAPIM použili nouzový plicní ventilátor CoroVent poprvé o uplynulém víkendu,“ informuje Josef Škola, primář KAPIM. „Cílem bylo získat zkušenosti s jeho použitím. Pacient byl připojen po dobu 24 hodin a vše proběhlo bez problémů.“

CoroVenty do nemocnic distribuují dva odborné týmy, které zároveň proškolují nemocniční personál, a první zkušenosti z praxe jsou pozitivní. „Bezproblémový přechod z klasického ventilátoru na CoroVent a zpět prokázal, že ventilátor byl dobře navržen a umožňuje plnohodnotnou ventilaci pacientů s respiračním selháním, jakou umožňují standardní ventilátory,“ dodává Karel Roubík.