Taras Ostapčuk pracoval posledních deset jako strojní technik na luxusní jachtě Lady Anastacia. Plavidlo v ceně více než sedmi milionů eur, tedy bezmála 200 milionů korun, je ukotveno na Mallorce. A právě v nedalekém hotelu přes víkend Ostapčuk sledoval na zpravodajské televizi TVA události z jeho rodné Ukrajiny. Když viděl záběry, na nichž ruské rakety dopadly na kyjevské sídliště, rozhodl se jednat.

V sobotu dopoledne přišel k jachtě, o kterou se staral s několika dalšími techniky a námořníky ukrajinského původu, jimž řekl, aby opustili palubu. Pak otevřel dva velké ventily, aby loď začala nabírat vodu a následně se potopila na dno přístavu. Celou dobu byl ovšem mimořádně ohleduplný – například zavřel přívody pohonných hmot, aby jeho úniky neznečistily moře. Kolegy varoval, že všechno vezme na sebe.

Důvod takové sabotáže? Majitel plavidla. Tím je totiž ruský manažer Alexander Michejev, šéf ruského zbrojního koncernu Rosoboronexport, který obstarává zbraně mimo jiné pro ruskou armádu a vznikl rozhodnutím Vladimira Putina v roce 2000. Michejev stojí v jeho čele od roku 2017, předtím vedl výrobu ruských vrtulníků ve státní korporaci JSC. Na Mallorce mu patří několik nemovitostí a také dvě jachty.

Michejevem řízená společnost se na válce na Ukrajině podílí tím, že vojákům dodává munici a zbraně. Mimo jiné rakety, které Ostapčuk viděl na televizních záběrech, jak dopadají na kyjevské sídliště. „Bydlím ve velmi podobné budově,“ řekl španělskému webu Última Hora čtyřiapadesátiletý rodák z Kyjeva.

Jeho plán na potopení 48 metrů dlouhé jachty, která před čtyřmi roky prošla komplexní renovací, nakonec vyšel jen částečně – sice se mu ji podařilo poškodit, ale ne zcela potopit, protože se mu postavili jeho ukrajinští kolegové. Začali na něj řvát, že se zbláznil a přivolali pobřežní stráž, která Ostapčuka zatkla. Když ho policie v poutech odváděla k soudu, prohlásil: „Majitel této lodi je zločinec, který se živí prodejem zbraní, které teď zabíjejí Ukrajince.“

Soud sice souhlasil s jeho obviněním, nicméně ho pustil po pár hodinách na svobodu. Ostapčuk měl při výpovědi prohlásit, že svého činu nijak nelituje a že by jej klidně zopakoval. Když ho úřady propustily, dlouho nečekal a španělské ostrovy opustil – ale ne kvůli útěku před spravedlností, nýbrž aby pomohl bránit Ukrajinu před ruskou agresí.

„Teď poletím do Varšavy a pak nejspíš autobusem na Ukrajinu. Najdu prvního armádního velitele a přihlásím se do služby. Říkal jsem si: proč potřebuji práci, když nemám svou zemi? Měl jsem dobrou práci jako hlavní mechanik na lodi a dobrý plat, ale budu bojovat za svou zemi. Nejsem hrdina, jsem starý muž, ale mám mnoho zkušeností v mechanice. Nikdy jsem nezvedl zbraň, ale pokud to bude nutné, zvednu ji,“ řekl Ostapčuk serveru Última Hora.

Zbrojařova reakce na pokus jeho zaměstnance potopit mu jednu ze dvou luxusních lodí, které parkuje na Mallorce, není známá. Sám Ostapčuk, který je ženatý a má dospělého syna, má ovšem jasno: „Prohrál jsem první bitvu, která měla potopit loď ruského náčelníka, ale tu další vyhraji.“