Návrat do budoucnosti. Značka Hamilton vytvořila jubilejní edici prvních digitálních hodinek, které nosil i James Bond
Digitální hodinky mají v dějinách horologie poněkud zvláštní status. V době svého uvedení se prezentovaly jako další výrazný vývoj hodinkářství po technologii s křemeny a elektřinou místo pružin a ozubených kol. Netrvalo však dlouho, než jejich estetika zastarala, a dnes snad s výjimkou vysoce komplikovaných modelů vypadají spíše retro. Společnost Hamilton se rozhodla tento vývoj plně přijmout a k 50. výročí prvních „digitálek“ Pulsar Time Computer vydá novou verzi.
Masivní ocelové tělo, tlusté sklíčko vystupující nad povrch těla, tmavé jednolité pozadí a sytě červená čísla po stisku tlačítka přímo zobrazující aktuální počet hodin a minut. Po mnoha staletích složitých mechanismů a odečítání času prostřednictvím ručiček přišel zcela revoluční, extrémně futuristický koncept. Zdůrazňoval ho minimalistický design kombinující broušený kov a hladké sklo, ostré hrany a symetrické křivky.
Elektrický strojek quartz (pojmenovaný podle křemenových krystalů v jeho srdci) na konci 60. let představila japonská společnost Seiko. Plnohodnotného ducha budoucnosti mu ale dodali až Američané ve firmě Hamilton s hodinkami Pulsar Time Computer. Jejich název vychází z pojmenování rotujících neutronových hvězd, které z hlediska pozorovatele pulzují kvůli výronům silného elektromagnetického záření.
Nejdříve byla představena verze s tělem ze zlata dostupná za 2 100 dolarů, což by dnes po započtení inflace odpovídalo 14 tisícům dolarů, tedy přibližně 355 tisícům korun. Později se objevila také verze z oceli, prodávaná za cenu pod 300 dolarů neboli dva tisíce dolarů a padesát tisíc korun dnes. Jednoznačně se tak obě řadily do sféry luxusních hodinek, přinášejících malý kus budoucnosti na zápěstí.
Hlavní atrakcí byl však samotný displej využívající technologii LED. Ta kvůli své energetické náročnosti umožňovala čas zobrazovat jen krátce, po stisknutí tlačítka. Časový údaj pro uživatele vypočetly elektrické obvody, nebylo třeba hledat polohu ručiček na ciferníku – proto „time computer“, doslova počítač času.