Digitální hodinky mají v dějinách horologie poněkud zvláštní status. V době svého uvedení se prezentovaly jako další výrazný vývoj hodinkářství po technologii s křemeny a elektřinou místo pružin a ozubených kol. Netrvalo však dlouho, než jejich estetika zastarala, a dnes snad s výjimkou vysoce komplikovaných modelů vypadají spíše retro. Společnost Hamilton se rozhodla tento vývoj plně přijmout a k 50. výročí prvních „digitálek“ Pulsar Time Computer vydá novou verzi.

Masivní ocelové tělo, tlusté sklíčko vystupující nad povrch těla, tmavé jednolité pozadí a sytě červená čísla po stisku tlačítka přímo zobrazující aktuální počet hodin a minut. Po mnoha staletích složitých mechanismů a odečítání času prostřednictvím ručiček přišel zcela revoluční, extrémně futuristický koncept. Zdůrazňoval ho minimalistický design kombinující broušený kov a hladké sklo, ostré hrany a symetrické křivky.

Elektrický strojek quartz (pojmenovaný podle křemenových krystalů v jeho srdci) na konci 60. let představila japonská společnost Seiko. Plnohodnotného ducha budoucnosti mu ale dodali až Američané ve firmě Hamilton s hodinkami Pulsar Time Computer. Jejich název vychází z pojmenování rotujících neutronových hvězd, které z hlediska pozorovatele pulzují kvůli výronům silného elektromagnetického záření.

Nejdříve byla představena verze s tělem ze zlata dostupná za 2 100 dolarů, což by dnes po započtení inflace odpovídalo 14 tisícům dolarů, tedy přibližně 355 tisícům korun. Později se objevila také verze z oceli, prodávaná za cenu pod 300 dolarů neboli dva tisíce dolarů a padesát tisíc korun dnes. Jednoznačně se tak obě řadily do sféry luxusních hodinek, přinášejících malý kus budoucnosti na zápěstí.

Hlavní atrakcí byl však samotný displej využívající technologii LED. Ta kvůli své energetické náročnosti umožňovala čas zobrazovat jen krátce, po stisknutí tlačítka. Časový údaj pro uživatele vypočetly elektrické obvody, nebylo třeba hledat polohu ručiček na ciferníku – proto „time computer“, doslova počítač času.

Jako příklad nejnovějších technologií se Pulsar Time Computer přirozeně musely v roce 1973 objevit také na zápěstí Jamese Bonda ve filmu Žít a nechat zemřít. Zatímco astronauti letící na Měsíc v Apollu 11 se v roce 1969 ještě spoléhali na plně mechanické a dodnes ikonické Omega Speedmaster, digitální hodinky snad ještě lépe zosobňují technologický optimismus éry dobývání vesmíru.

Hned v následujících snímcích se ale britský tajný agent vrátil k tradičnějším hodinkám. O pouhé čtyři roky později pak Hamilton produkty spadající pod Pulsar přestal vyrábět a značku prodal Seiku.

Na vině byl nejspíš paradoxně právě futuristický koncept, který digitální hodinky představily. Mezi jeho esenciální aspekty totiž patřila užitečnost a relativní nenáročnost masové výroby při zachování dobré kvality strojků, takže se záhy začaly šířit mnohem levnější obdoby Time Computeru. Jeho technokratická vize tak rychle zastarala, respektive se stala všední a samozřejmou.

Podobný vývoj se objevil například u první verze Apple Watch, která byla dostupná i v luxusní edici s tělem ze zlata. Stejně jako u Pulsaru se však jednalo o čistě technologický produkt, který po vydání nových, vyspělejších modelů ztratil svou hodnotu, spočívající výhradně v technologickém pokroku.

Sféra luxusního hodinářství bezesporu oceňuje technologickou vyspělost. V tomto případě je však nevyhnutelně spojena s tradičními hodnotami vysoké náročnosti výroby a z toho vycházející exkluzivity, řemeslného zpracování na hranici umění a nadčasovosti. Hodinky Pulsar žádné z těchto hodnot nenaplňovaly, po počátečním nadšení tedy rychle ztratily svůj status.

Přesto jsou důležitou součástí historie a detaily jejich designu jsou i dnes v určitém směru atraktivní. Hamilton je tak k padesátiletému výročí od původního představení opět nabízí v mírně aktualizované verzi. Ta v displeji kombinuje technologie LCD a OLED – první s nízkým jasem zobrazuje čas neustále, druhá číslům po stisku tlačítka dodá sytou červenou záři.

Slogan, který americká firma pro vydání hodinek Hamilton PSR vybrala, říká „Probouzení spícího obra“, odkazuje tedy jednak k samotnému fungování zařízení a jednak k připomínání si důležitého milníku moderní doby. Zároveň ho přibližuje současnosti vylepšeným displejem a doplněním vodotěsnosti do hloubky 100 metrů.

Hamilton PSR půjde od května koupit ve dvou verzích. Tradičnější ocelové tělo zájemce přijde na 750 dolarů (19 tisíc korun), pozlacený model v limitované edici 1 970 kusů bude vyžadovat investici 995 dolarů (25 tisíc korun). V obou případech je tak jasné, že se jedná o sběratelské kousky se statusem výjimečnosti, ne o vysoce užitečné nástroje – například typu Apple Watch.