Dělal oblečení podle toho, co nosí bezdomovci, a generoval miliony. Teď ho k sobě stáhlo Gucci

Demna Gvasalia je člověk, pod kterým Balenciaga ožila a stala se ikonou. Slavný gruzínský návrhář nicméně teď cítí příležitost v Itálii.

Filip HouskaFilip Houska

demna-mvp-x-1

Foto: Treinnale Milano/YouTube / Filip Houska/CzechCrunch

Demna

0Zobrazit komentáře

Narodil se v Gruzii, která byla tehdy ještě součástí sovětského impéria, moc dlouho v ní ale nevydržel. I s rodinou ho vyhnala válka, která mu naprosto změnila pohled na svět. Viděl hrůzy, na které nikdy nezapomene, ovšem nebýt jich, možná by nebyl tam, kde je. Stal se z něj totiž jeden z nejprogresivnějších módních návrhářů, který ve svých kolekcích odráží kreativitu v hodnotě milionů dolarů. A proto není divu, že za pár týdnů nastoupí do největší chlouby Itálie.

Po svém úprku pobýval Demna Gvasalia především v Německu, profesně ho ale začaly formovat až belgické Antverpy, kam nastoupil na prestižní módní vysokou školu. Už tam se začalo projevovat jeho estetické cítění, který bylo ovlivněné válkou a syrovostí Sovětského svazu. Ke skutečné módě ale přičuchl až později, když v roce 2009 začal pracovat pro Maisona Margielu a později pro Louis Vuitton.

V roce 2017 založil streetwearovou značku Vetements a její první kolekce začal s partičkou přátel vystavovat napříč homosexuálními kluby v Paříži. I díky tomu si ho o rok později všimla Balenciaga, prestižní módní dům ze Španělska s bohatou historií, který Demna postupem let změnil k nepoznání. Chopil se totiž role kreativního ředitele, což mu umožnilo naplno vyjádřit svůj netradiční smysl pro módu.

Zatímco do roku 2015 znala Balenciagu vesměs jen módní elita, po nástupu Demny se z ní stala značka, která začala prosakovat do mainstreamu díky nevšednímu mixu luxusní módy a pouličního stylu. Přiblížil ji mladým, kteří milovali nadměrně velké siluety, záměrně ošklivé střihy a nevšední materiály. Zároveň se skrze kampaně pouštěl do celospolečenských problémů, kterým přidával na kontroverznosti.

Dodnes se vzpomíná na jeho kuriózní kampaň, ve které z modelů udělal bezdomovce, aby zpochybnil tradiční představy o luxusu a módě. A předlohou mu byl skutečný pán bez domova, Ukrajinec jménem Slavik. Později vytvořil kampaň s lidmi, kterým dal kousky, jež vypadaly jako pytle na odpadky, čímž chtěl poukázat na plýtvání v módním průmyslu. A silně rezonovalo i jeho reklamní dílo ve spolupráci se seriálem Simpsonovi.

Balenciaga se pod jeho taktovkou stala trnem v oku módního světa. Někteří ji zbožňovali pro neotřelé nápady, jiní ji kritizovali za znevažování luxusní módy. Demnovi se ale podařilo, aby se o brandu mluvilo – a to stačí k úspěchu. Její slávy si všímala i francouzská skupina Kering, která ji vlastní. Před pěti lety byla její nejrychleji rostoucí značkou s tržbami přes miliardu dolarů a překonala tak Gucci, Saint Laurent nebo Alexander McQueen.

Deset let byl Demna hlavní kreativní tváří celé Balenciagy, jeho čas se ale naplnil. V březnu bylo oznámeno, že jeden z nejprogresivnějších návrhářů změní útočiště a přesune se do Itálie, konkrétně do věhlasného domu Gucci, kde nahrazuje Sabata De Sarna. A byť prakticky zůstává pod jedním majitelem, Keringem, jde o změnu, která může mít ve světě módy ještě velké ohlasy. Přece jen je to Gucci, nejvlivnější módní značka na světě.

Má to ale logické odůvodnění: Gucci se chce vrátit na vrchol. Padají mu tržby a vlivem jiných dravých značek (třeba právě Balenciagy) začíná pomalu ztrácet status moderního luxusního módního domu. A právě Demna má být tím člověkem, který se pokusí situaci zvrátit. I když velmi pravděpodobně naštve tradičnější klientelu Gucci, protože si s sebou přinese svůj provokativní a místy kontroverzní rukopis.

„Demnův přínos pro průmysl, pro značku Balenciaga a pro úspěch celé skupiny je obrovský. Jeho tvůrčí síla je přesně to, co Gucci potřebuje. Děkuji mu za vše, čeho za posledních deset let dosáhl, a těším se, až bude utvářet nový umělecký směr značky Gucci,“ zmínil François-Henri Pinault, předseda a šéf Keringu. Oficiální nástup by měl proběhnout příští měsíc s tím, že první kolekce by mohla vyjít už na podzim.

Nebyl by to ale Demna, kdyby se s Balenciagou nerozloučil po svém. Před odchodem si totiž připravil ještě poslední kolekci na jaro příštího roku s názvem Exactitudes, do které mimo jiné obsadil Britney Spears. Někdejší popovou superstar umístil nejen na trička, ale také pod hlavičkou značky nechal vydat speciální playlist hitů, které měla skládat přímo ona. Existuje snad lepší zakončení jeho kariéry v Balenciaze?

Přes celé USA za tři hodiny? Trump otevírá nebe nadzvukovým letům, startup je plánuje do konce dekády

Nadzvukové lety se vracejí do hry. USA ruší jejich zákaz a startup Boom chce na trh přivést nové letouny, které by mohly navázat na legendární Concorde.

David ZlomekDavid Zlomek

overture_1-1

Foto: Boom Supersonic

Podoba nadzvukového letadla Overture od startupu Boom Supersonic

0Zobrazit komentáře

Před více než dvaceti lety zmizel z oblohy letoun Concorde – a s ním i poslední možnost, jak se běžný cestující mohl dostat z jednoho kontinentu na druhý nadzvukovou rychlostí. Od té doby se tyto lety staly spíš přáním fanoušků letectví než reálnou možností. Jenže to se nyní začíná měnit. A v popředí je zejména americký startup s příznačným jménem Boom, který veřejně děkuje prezidentovi Spojených států Donaldu Trumpovi.

Boom Supersonic chce nadzvukové cestování – tedy lety, při kterých mají dopravní letadla rychlost vyšší než Mach 1 (přes 1 200 km/h) – vrátit do běžného provozu. To je ve Spojených státech už od roku 1973 nad pevninou zakázané. Mělo to zabránit rušivým sonickým třeskům, tedy hlasitým rázovým vlnám, jež vznikají při překonání zvukové bariéry a jsou slyšitelné na zemi. Kvůli tomuto zákazu mohl v minulosti i legendární Concorde létat vysokou rychlostí pouze nad oceánem.

Donald Trump ale nyní podepsal exekutivní příkaz, který Federálnímu leteckému úřadu (FAA) nařídil do 180 dnů zákaz formálně odstranit a do 18 měsíců představit nové standardy, které by umožnily nadzvukové lety nad pevninou. Ovšem jen pokud letadla nebudou produkovat slyšitelný sonický třesk na zemi. Nad oceánem by tento limit dál neplatil.

overture_1

Přečtěte si takéFuturistický nadzvukový letoun Overture se ukazuje v novém designuZ Londýna do New Yorku za 3,5 hodiny. Futuristický nadzvukový letoun se ukazuje v nové parádě

I právě zmiňovaný Concorde tak mohl nadzvukově létat právě pouze nad oceánem. To mimo jiné zásadně omezilo jeho ekonomický potenciál. Spolu s extrémní spotřebou paliva, vysokými náklady na údržbu a dopadem tragické nehody v roce 2000, kdy zemřelo přes 100 lidí, to nakonec vedlo k tomu, že byl legendární stroj v roce 2003 odstaven. Od té doby se žádná aerolinka o komerční nadzvukové lety vážně nepokusila.

Teď se ale situace mění. Technologie pokročila a ve světě letectví se znovu začíná mluvit o tom, že rychlost je hodnota, kterou jsou někteří cestující ochotni zaplatit. Změna, kterou Trump nařídil, by otevřela cestu k tomu, aby nové generace nadzvukových letadel mohly létat nejen přes oceán, ale i na vnitrostátních linkách v USA. A to by mohlo celý trh zásadně proměnit.

Jedním z nejambicióznějších hráčů na poli nadzvukového létání je zmiňovaný americký startup Boom Supersonic. Firma sídlící v Coloradu vyvíjí letoun Overture, který by měl být prvním komerčním nadzvukovým dopravním letadlem od éry Concordu. Boom ho popisuje jako nástupce Concordu pro 21. století – s tím, že by měl být ekologičtější, tišší, a hlavně provozně udržitelnější. „Děkujeme vám, pane prezidente Trumpe, za otevření budoucnosti rychlejšího a tiššího cestování,“ napsala společnost po Trumpově zásahu.

Overture má létat rychlostí Mach 1,7 (cca přes 2 000 km/h), ve výšce až 18 kilometrů. Kabina bude mít 65 až 80 sedadel, konfigurace bude čistě byznysová, tedy žádná ekonomická třída. Letoun má být navržen tak, aby se sonický třesk nad pevninou co nejvíc omezil. Boom totiž vyvíjí tzv. „boomless cruise“ technologii, kdy je rázová vlna řízená tak, aby nedopadala na zem v podobě hlučného třesku. Otázka je, zda to v praxi projde u amerických regulátorů.

Startup už letos úspěšně otestoval model XB-1, který při zkušebních letech dokázal překonat zvukovou bariéru právě v režimu boomless cruise. Jde ale jen o jakýsi předváděcí kus. První skutečný letoun Overture má vzlétnout až v roce 2028. První komerční lety by pak mohly začít o rok později.

Firma má se svým produktem velké plány. Počítá s tím, že Overture by mohl obsluhovat více než 600 výdělečných tras po celém světě. Klíčové by ale bylo právě otevření amerického vnitrostátního trhu. Letoun by tak mohl létat například mezi New Yorkem a Los Angeles za zhruba tři hodiny.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Startup zatím získal předběžné objednávky od United Airlines, American Airlines a Japan Airlines, celkem jde o více než 130 letadel. United například objednaly 15 kusů s opcí na dalších 35. Tyto objednávky ale nejsou závazné a Boom čeká ještě dlouhá cesta, než letoun skutečně dostane do provozu.

Už nyní ale má pro jeho výrobu továrnu, kterou postavil v Severní Karolíně. V areálu Piedmont Triad International Airport vyrostla tzv. Superfactory, výrobní závod za více než 500 milionů dolarů. Má být schopný produkovat až 66 letounů ročně. První montážní linka byla dokončena zhruba před rokem.

Velkou otázkou je také provozní ekonomika. Boom tvrdí, že Overture bude ekologičtější než Concorde a že bude létat výhradně na palivo vyrobené z obnovitelných biomateriálů. Přesto by měl Overture podle odhadů spotřebovat 2–3× více paliva na prémiové sedadlo než běžné dálkové letouny.

Neexistuje žádná garance úspěchu — ale technologie je tu, zájem trhu je tu. Teď je to o realizaci.

Studie Worms University spočítala, že letenka mezi New Yorkem a Londýnem by v Overture musela stát zhruba o 38 % více než dnešní business class – tedy kolem 4 800 dolarů (105 tisíc korun) za jednosměrný let.

Vývoj Overture také nebude levný. Podle odhadů odborníků by Boom potřeboval celkem 12 až 15 miliard dolarů (až 325 miliard korun), aby letoun dotáhl do certifikovaného komerčního provozu, zatímco letoun samotný má podle Boomu stát 200 milionů dolarů (4,3 miliardy korun). Zatím získal kolem 800 milionů (17,4 miliardy korun). Většinu, 700 milionů, vložil do startupu saúdskoarabský Neom Investment Fund, který si tím slibuje přímé spojení právě s nově vznikajícím městem Neom. Další finance pak získal od investorů, jako je například  Sam Altman z OpenAI.

Grandhotel Evropa jako W Prague

Přečtěte si takéPražský hotel láká běžné lidi na snídaně, kuchařku Chili a home officeNa home office do pětihvězdičkového hotelu? Klidně, W Prague láká běžné lidi na snídaně i kuchařku Chili

Firma ale věří, že otevření amerického vnitrostátního trhu by jí mohlo pomoci přesvědčit i další investory. „Neexistuje žádná garance úspěchu — ale technologie je tu, zájem trhu je tu. Teď je to o realizaci,“ říká pro CNN Blake Scholl, zakladatel a CEO Boom Supersonic.

Pokud realizace dopadne, bude to velká věc i pro prezidenta Trumpa, který dlouhodobě bojuje na mnoha frontách s Čínou, tento obor tedy není výjimkou. I asijská velmoc totiž podobný letoun vyvíjí. „Souboj o nadvládu v oblasti nadzvukové technologie mezi USA a Čínou již začal a v sázce je opravdu hodně. Abychom si udrželi globální vedoucí postavení v oblasti inovací v letectví, musíme modernizovat leteckou dopravu zrušením zastaralého zákazu civilních nadzvukových letů,“ řekl například republikánský senátor Ted Budd.

Rubriku Cestování podporujílogo-cedok-modre