Volvo má ambiciózní plán, do roku 2030 chce přejít plně na elektřinu. Jenže skočit hned po hlavě do elektromobilu není pro každého, což automobilky moc dobře vědí. Jako dobrá přestupní, či spíše adaptační stanice pak mohou posloužit plug-in hybridní modely vozů. Zvlášť než se podaří vybudovat i u nás opravdu dobrou a robustní infrastrukturu nabíječek. Jak se takový luxusní hybrid, který umožňuje i čistě elektrickou jízdu, řídí, jsme zjišťovali za volantem nového Volva V90 T8 Recharge.

Volvo u nové generace pluginů přepracovalo baterie, do kterých přidalo třetí vrstvu článků, díky níž se zvedla celková využitelná kapacita akumulátoru na 14,9 kWh. S tím si polepšil i reálný dojezd čistě na elektřinu. U námi testované verze V90 Recharge se pohyboval okolo 80 kilometrů. A to dokonce i v zimě.

Ostatně ověřili jsme si to hned při první cestě z Průhonic do naší karlínské redakce. Po 22 kilometrech jízdy bez využití spalovacího motoru na palubním počítači svítilo 74 procent kapacity baterie. Tu jsme pak do nuly dojeli následující den, kdy jsme čistě na elektřinu urazili dalších 61 kilometrů při převážně městských přesunech.

Osmdesát reálných kilometrů už je dostatečný rádius pro většinu uživatelů tohoto vozu. Důvodem, proč preferovat elektřinu před benzínem, je u tohoto Volva i komfort. Tichost elektrického pohonu, obzvlášť při městské jízdě, je návyková. V90 si nikdo nekoupí kvůli sportovním ambicím, natož kvůli zajímavému zvuku motoru. Tohle auto, i když umí být rychlé, bude primárně sloužit k bezpečným přesunům v co největším pohodlí. A byť je i spalovací motor dostatečně odhlučněný, na tichost elektřiny zkrátka nemá.

Je tu však i otázka ekonomiky provozu. Při cenovce okolo dvou milionů korun bude nejedno V90 patřit lidem, kteří mají vlastní dům a jeho střechu dříve či později osadí fotovoltaikou. A to by pak byla vyloženě škoda nejezdit do práce či na výlety skoro zadarmo, zvlášť v létě či na jaře, kdy sluneční svit zabírá větší část dne.

Při dlouhých cestách pak dostane slovo i benzínový agregát. V situacích, kdy auto přepne do hybridního módu, má velká baterie dvě hlavní funkce: vykrýt hluchá místa výkonu klasického turbomotoru, jako je rozjezd, a reálně snižovat spotřebu. V takovém režimu se dá, samozřejmě s plně nabitou baterií na začátku cesty, ujet 300 kilometrů po dálnici se spotřebou pod šest litrů benzínu na sto kilometrů. A to je na pětimetrového kombíka s váhou 2,5 tuny a celkovým výkonem 455 koní skvělá hodnota.

Kde vás váha přeci jen víc limituje, jsou okresky. Fyziku prostě neošálíte, takže s V90 klikaté cesty spíš proplujete, než že byste si vysloveně zajezdili. Jasně, ve sportovních verzích hlavně konkurence typu BMW či Audi zažijete dynamičtější svezení, to ale nikdy nebyl cíl vozů Volvo. Ovšem když napadne sníh, i v něm se pobavíte jako malí – neodklizená parkoviště a menší cesty se pro vás změní v nekonečné hřiště. I díky pohonu všech kol, kdy zadek pohání elektromotory a předek konvenční motor, vás auto podrží v každé situaci. Dovolit si tak můžete opravdu hodně, včetně ostřejších průjezdů zatáčkami nebo předjíždění.

Co je u nové V90 třeba ještě pochválit, je nový infotaiment. Konečně totiž někoho napadlo vykašlat se na vlastní navigaci a prostě tam dodat Google Mapy a další aplikace postavené na Androidu, které se budou daleko snadněji udržovat aktuální, než tomu bylo u předchozích verzí. Za to má tohle Volvo palec nahoru a s ohledem na to, jaké plány má na propojování svých aut v čele s chystaným elektrokorábem EX90 právě se službami Googlu, je tohle směr, který chce švédská firma dále utužovat. Uživatelsky to je jedině dobře.

Sečteno a podtrženo, s většími bateriemi a reálným dojezdem okolo 80 kilometrů začínají plug-in hybridy dávat najednou o dost větší smysl i pro zákazníky, kteří by o nich ještě nedávno nejspíš ani neuvažovali. Upřímně, těch zhruba 40 kilometrů, které nabízí třeba hybridní Škody Superb, je zkrátka málo. A nejen Volvo pak moc dobře tuší, že jakmile tyto nové duše podlehnou kouzlu a komfortu elektrického pohonu, stesk po fosilních palivech je snáz opustí…