Jeho jméno je symbolem čistoty i mnohamiliardového neúspěchu na poli elektromobility. I přes své neuvěřitelné jmění se ale o obchody nikdy příliš nezajímal, jelikož nadevše miluje nezávislost a tvoření. I proto rád věnuje dlouhé hodiny spánku a nadějným vynálezcům značné sumy. James Dyson je jasným důkazem toho, že i řešení zdánlivě malých problémů může vynést šlechtický titul i pozici nejbohatšího muže Velké Británie.

Pět tisíc prototypů a čtyři roky práce – přesně tak dlouho trvalo Jamesi Dysonovi vytvořit zcela inovativní bezsáčkový vysavač, který mu rozvázal ruce a umožnil mu zasvětit život vynalézání a svobodě. Dyson však nikdy nebyl oním geniálním dítětem jako třeba Nikola Tesla, který neustále něco konstruoval už od útlého věku.

Třiasedmdesátiletý Dyson, duší umělec, rád maloval a umění nakonec zasvětil i celé své studium. Jeho nespoutané umělecké já nejlépe vystihují jeho vzpomínky na dětství. „Peníze byly nepodstatné, mnohem větším darem pro mě byla krajina, moře, písečné duny a svoboda,“ řekl pro BBC Dyson.

Studium umění jej nakonec z rodného Norfolku zaválo až do pulzujícího Londýna, kde začal studovat architekturu a design. Dyson nacházel inspiraci především u amerického architekta a matematika Buckminstera Fullera, který se proslavil svými transparentními kopulovitými dómy, připomínající bublinu z bublifuku.

To, co na jeho práci Dysona tak fascinovalo, byla především účelnost, která přinášela i designovou eleganci. V té době měly hlavní slovo beton a hrany, proto Fullerovi stavby působily jako z jiné dimenze. „Elegance nevycházela z jeho stylu, ale z jeho inženýrských schopností, a to bylo to, co mě přitahovalo,“ pronesl o Fullerově díle Dyson.

Lodě místo bublin

Dyson učarovaný Fullerovým uměním chtěl podobnou stavbu vytvořit i na území Velké Británie. Hledání investora však nakonec dopadlo zcela jinak, než si původně představoval. Namísto provzdušněné stavby skončil se svářečkou, kterou nikdy předtím nedržel v ruce, u stavění lodí pro inženýra Jeremyho Frye.

Když Dyson Fryeho požádal o financování, sice jej zaujal, ovšem místo toho, aby mu Frye peníze na stavbu skleněného dómu poskytl, nabídl mu u sebe zaměstnání. Dysonovým úkolem bylo navrhnout plavidlo schopné přistávat přímo na břehu, nikoliv u mola.

Byť Dyson nikdy nic takového nedělal, Frye rád dával příležitost mladým lidem. Tak nakonec vzniklo plavidlo Sea Truck, kterého se prodávaly stovky kusů ročně. Dyson ve společnosti Frye působil sedm let a za tu dobu v něm uzrál jeho vynalézavý duch, který mu přikázal vydat se vlastní cestou.

Spoutání cyklonu

První útok na trh Dyson provedl s pomocí zahradního kolečka, které mělo místo klasického kola kouli, díky které nezapadávalo do bláta. Geniální myšlenka neměla problém prorazit, ovšem Dyson byl nucen hledat investory a ztratil nad svou společností kontrolu.

Proto raději z kolečkového byznysu vyskočil a směřoval svou energii jiným směrem. Tato zahradnická zkušenost jej totiž přivedla ke zcela novému nápadu.

Když si koncem 80. let koupil nový vysavač, zjistil, že stroj nefunguje příliš dobře, protože se jeho sáček neustále ucpává. Stejně jako u kolečka, začal i zde přemýšlet nad tím, jak stroj vylepšit, aby k ucpávání nedocházelo. Inspiraci našel v průmyslové pile, ve které byly piliny odsávány cyklonovým systémem.

Z lepenky a pásky proto sestrojil prototyp a světě div se, ten fungoval. Jenže od funkčního prototypu z lepenky k produktu schopného zaujmout zákazníky vedla dlouhá cesta posetá tisíci prototypy, dny strávenými nad jedinými cílem a zadlužením, které někdy dosahovalo až k milionu liber.

„To byl důvod, proč mi trvalo tak dlouho dostat vysavač do oběhu. Neměl jsem žádné peníze a vždy jsem byl těžce zadlužený,“ vysvětloval Dyson.

První cyklonový vysavač značky Dyson byl uveden na trh až v roce 1993. Jenže ani tehdy nebylo vyhráno a Dysonovi trvalo další dva roky, než našel prodejce, díky kterému by začal prodávat svůj vynález ve velkém. Tím se nakonec stal britský řetězec obchodů s elektronikou Comet. Díky němu se ke jménům Hoover a Electrolux brzy přidalo také jméno Dyson.

Nejbohatší z britských lordů

Společnosti se začalo dařit, Dyson bodoval doma i ve Spojených státech a postupně se vyhrabal ze všech dluhů. K oblíbeným vysavačům se začaly přidávat supersonické fény, antivirové a antibakteriální vysoušeče, zvlhčovače, osvětlení a další produkty.

Britský vynálezce nikdy nepřišel se svým zcela osobitým a jedinečným produktem, který by neexistoval v určité podobě již předtím. To ale nedělal ani sám Edison, a přesto je dnes považován za jednoho z největších vynálezců všech dob.

Dysonovy produkty jsou vždy vylepšením stávající techniky. V mnoha případech jsou praktičtější, přináší jiná konstrukční řešení a také osobitý Dysonův design. Jeho píle byla brzy oceněna i samotnou královnou, z jejíž rukou přijal šlechtický titul, a odměněna byla samozřejmě i po finanční stránce. Dysonovo jmění dnes činí 16,2 miliardy liber, v přepočtu tedy bezmála 500 miliard korun, díky čemuž aktuálně ovládá žebříček nejbohatších lidí Británie, jak informoval The Guardian.

Fiasko jménem N526

Hodnota Dysonova jmění mohla být ještě o něco vyšší, pokud by se nepustil do projektů, které skončily nezdarem. Jedním z nich byla například dvoububnová automatická pračka. Její neúspěch je však jen malé zaškobrtnutí oproti projektu, který měl z Dysona udělat britského Elona Muska.

Elektromobil z dílny Dyson Ltd. měl být přelomové čistě elektrické SUV s dojezdem téměř tisíc kilometrů. Jeho vývoj začal již v roce 2014 a Dyson utrácel obrovské částky nejen za samotný vývoj vozu, ale především za infrastrukturu, která k němu byla zapotřebí.

Masivní investice probíhaly ve Velké Británii i dalších částech světa. Kupovaly se patenty a technologie, dokonce se přestavovala celá letiště, a to vše jen proto, aby Dyson po pěti letech oznámil, že projekt končí. „Je to obrovský smutek a zklamání. Náš život je plný rizik a selhání. Věci zkoušíme a ony selhávají. Život není snadný,“ povzdechl si Dyson.

Důvod? Podle vynálezce nebyl projekt životaschopný, což prozrazují i nejnovější informace, které poskytl pro The Times. Nejenže ukázal vyvíjený prototyp pojmenovaný N526, ale zároveň prozradil, že by každý kus musel vydělat 150 tisíc liber (4,5 milionu korun), aby se náklady vrátily zpět. A to je částka, která je zcela enormní. Dyson by totiž nebyl schopen kompenzovat ztráty na prodeji elektromobilů prodejem konvenčních vozů tak, jako to dělají jiné automobilky.

Je to obrovská škoda, protože vůz Dyson se nesl přesně v duchu celé filozofie značky. Jeho baterie měla poskytovat dojezd, o kterém si mohou všechny doposud nabízené elektromobily nechat jen zdát. Inovativní byla také sedadla v interiéru, která působí spíše jako moderní kancelářské křeslo než jako sedadlo ve voze. Vůz toho měl v záloze daleko víc, od hologramové navigace až po chytře řešené úložné prostory.

Dyson se ovšem nehodlá ze sektoru automobilového průmyslu vytratit úplně. Chce se dále věnovat vývoji bateriových článků s technologií pevného elektrolytu a ty dodávat ostatním výrobcům. Elektromobil však prozatím přikrývá plachtou, kterou několik příštích let jistě nebude sundávat.

„Elektrické automobily jsou velmi drahé. Baterie, správa baterií, elektronika a chlazení jsou mnohem dražší než spalovací motor,“ poukazoval na hlavní slabiny elektromobilu Dyson.

Kvalitní spánek a chuť dál tvořit

Chuť bádat a přinášet na trh nové produkty Dysona s tímto velkým neúspěchem rozhodně neopustila. Sám o sobě tvrdí, že byznys ho vlastně nikdy nezajímal a vždy mu šlo především o nové a lepší produkty.

A to nejen ty jeho. Po vzoru svého prvního zaměstnavatele Jeremyho Frye dává i Dyson příležitost mladým vynálezcům prostřednictvím James Dyson Award. Ta finančně podporuje ty nejzajímavější studentské projekty, které řeší stanovený problém a zároveň dbají na design.

V minulosti bylo v této soutěži oceněno například samodezinfekční madlo, batoh se solárními panely či speciální postup výroby sáčku z ryb.

Dnes je Dysonovi 73 let. Stále se snaží spát minimálně deset hodin denně a doma nevyřizovat pracovní e-maily, ani telefonáty. Jakou zajímavost tento muž přinese světu příště, neví dost možná ani on sám, jeho jméno je však zárukou, že to bude opět něco zcela převratného a také designově zajímavého.