Miliardář Mukeš Ambani není v očích veřejnosti tak známý jako Jeff Bezos, Elon Musk, Bernard Arnault nebo Bill Gates, respektive nejbohatší muži planety. Přesto ale tento čtyřiašedesátiletý rodák z jemenského města Aden, podle žebříčku magazínu Forbes desátá nejbohatší osoba na světě, dělá věci, o kterých by se mělo mluvit. Teď například investuje astronomických 1,7 bilionu korun do ochrany životního prostředí

Mukeš Ambani, mimo jiné nejbohatší muž v celé Asii, investuje v západoindickém státě Gudžarát šest bilionů rupií do takzvané zelené energie. S odvoláním na jeho konglomerát Reliance Industries, který se zaměřuje na provoz indických telekomunikačních sítí a zároveň je největší indickou společností zpracovávající ropu a zemní plyn, o tom informoval server CNN.

Většina ze zmíněných peněz poputuje na novou elektrárnu a vodíkový systém s tím, že Reliance Industries chce tuto rozsáhlou investici uskutečnit v průběhu deseti až patnácti let. Pro stavbu elektrárny o výkonu 100 gigawattů už začala hledat pozemky a slibuje, že tímto krokem vytvoří až milion nových pracovních míst. Ochranu planety podporuje masivními částkami například i Bill Gates.

Firma také plánuje postavit nové výrobní centrum, jež se zaměří na výrobu solárních panelů, technologie palivových článků a další obnovitelné zdroje energie. Iniciativa vychází z vize indického premiéra Naréndry Módího, uvedl konglomerát – Gudžarát je ostatně premiérův domovský stát. Plán společnosti na vytvoření jednoho milionu pracovních míst zahrnuje přímá i nepřímá místa.

Obnovitelné zdroje energie začínají mít v Indii čím dál větší roli. V loňském roce se předpokládalo, že se počet nových instalací těchto projektů ve srovnání s roky 2015 až 2020 v celé zemi zdvojnásobí. Trend navíc přichází v době, která je pro budoucnost Indie zásadní.

Ještě koncem loňského roku se uhlí podílelo na výrobě elektřiny v zemi téměř 70 procenty, což tuto druhou nejlidnatější zemi světa v poslední době stavělo do zranitelného postavení. Loni v říjnu zásoby uhlí ve většině indických elektráren klesly na kriticky nízkou úroveň a zemi hrozila uhelná krize.

S přispěním ČTK.