Největší nebezpečí umělé inteligence pro Česko? Že ji nedokážeme využít jako příležitost, říká expert Pěchouček
„Žáci základních škol by měli v první řadě číst, v druhé řadě psát a v třetí řadě promptovat,“ řekl profesor Michal Pěchouček v podcastu Crunch.
„Česko má velké štěstí – v oblasti umělé inteligence máme dobré vědce, zajímavé startupy i relevantní průmysl – ale všeho je hrozně málo. Politici nejsou ochotní zvednout umělou inteligenci jako téma, zatímco Německo už před lety poslalo dvě miliardy do výzkumu,“ řekl profesor Michal Pěchouček během prvního živého natáčení podcastu Crunch.
Michal Pěchouček je v unikátní pozici – jako profesor ČVUT působí coby vedoucí Centra umělé inteligence, v byznysu je aktuálně známý jako technický ředitel antivirové společnosti Gen a je také úspěšným startupistou. Dva AI startupy, které spoluzakládal, totiž putovaly do rukou mezinárodních gigantů Cisco a Adastra. Právě z pozice na průsečíku vědy, byznysu a startupového ekosystému o umělé inteligenci pravidelně přednáší a upozorňuje na její příležitosti i hrozby.
„Je to specifický vhled a jsem za něj rád. Sice jsem se třeba nedostal tak daleko ve vědě, ale umím řešit problémy na hranici mezi akademickým pohledem a aplikací umělé inteligence. Chci být tam, kde umělá inteligence pomáhá lidem, ale kde je také chrání před negativními důsledky svého rozvoje,“ řekl jeden ze tří hostů prvního Crunch Live, který proběhl 29. dubna v pražském CAMPu. Záznam rozhovoru si můžete pustit ve videu výše, na YouTube, Spotify nebo v Apple Podcasts.
Nebezpečí se s AI pojí hned několik. Přesně před rokem Elon Musk, Steve Wozniak a další stovky expertů volali v otevřeném dopise nazvaném Pozastavte obří experimenty s umělou inteligencí po zpomalení vývoje generativní AI s tím, že představuje velké riziko pro společnost i pro lidstvo.
„K té petici jsem se tehdy nepřidal, i když s hrozbou hluboce souhlasím. Já ale volám spíše po tom, abychom měli přímou vazbu mezi tím, kolik se investuje do vývoje a kolik se investuje do studia nebezpečí umělé inteligence a obrany. Také nevěřím v moratorium umělé inteligence. Zákaz trénování nebo vývoje AI by způsobil pouze to, že se posune do nelegální sféry nebo do rukou nepřátelských režimů, kde už nemáte žádnou kontrolu,“ vysvětloval Pěchouček.
Sám se přitom označuje za technologického optimistu. A jako lék na případné negativní důsledky umělé inteligence vidí mimo jiné to, že se lidé nebudou bát brát ji za přímou součást pracovních životů. „Přijetí umělé inteligence nám zachrání práci možná co nejdéle. Asi překvapení pro nás vědce bylo, že AI začala brát práci kreativním lidem. Vždy jsme si mysleli, že lidstvo má patent na kreativitu, ale vývoj v posledních letech ukazuje, že tomu tak není,“ řekl spoluzakladatel inciativy prg.ai k pronikání generativní AI do hudby, grafiky i filmu.
Bakalářky kvůli AI nerušme
Velkým tématem je také zapojení umělé inteligence do školství a vzdělávání. Loni v listopadu děkan Podnikohospodářské fakulty VŠE Jiří Hnilica zrušil bakalářské práce, mimo jiné i s odkazem na rozšířené užívání generativní umělé inteligence typu ChatGPT. A možnost nahrazování písemných prací se diskutuje i na jiných českých univerzitách.
„Přijde mi to jako primitivní reakce, ve vší úctě k učitelům, kteří se snaží. V bakalářských pracích i jiných studijních projektech se dá generativní umělá inteligence použít tak, aby studenti vytvářeli co možná nejzajímavější výsledky. Na co by měli dbát, je etika používání umělé inteligence – stejně jako se všichni učíme citovat zdroje, bylo by správné citovat i použití konkrétních technologií,“ prohlásil Pěchouček. A neplatí to jen pro vysokoškolské studenty. Používání AI je podle něj dobré zapojit už do výuky na základní škole.
„Žáci základních škol by měli v první řadě číst, v druhé řadě psát a v třetí řadě promptovat. Všechny tři činnosti jsou stejně důležité. Promptování umělé inteligence nás všechny učí abstraktně uvažovat, což je velmi důležité – spousta lidí to neumí nebo je v tom líná – zatímco čtení a psaní je lineární činnost. Ta dříve převládala, dnes je možná trochu na ústupu, ale ti, co nebudou umět dobře lineárně přemýšlet, tedy číst a psát, tak to poznáte – protože nebudou schopni mluvit, vyjádřit se,“ doplnil profesor.
Poslechněte si celý rozhovor. Dozvíte se v něm také:
- Bude nám záležet, jestli je obsah vyrobený člověkem, nebo AI?
- Co vidí Pěchouček jako nejzásadnější a nejnebezpečnější možné využití umělé inteligence?
- Nenarazí generativní AI na nedostatek zdrojových dat?
- A žijeme v simulaci?
