Když Praha na konci loňského roku zaváděla pravidla pro developery, ze kterých by měly plynout příspěvky městu na potřebnou infrastrukturu, odhadovalo se, že do městské kasy přinesou asi deset miliard. Zhruba víc než jednu pětinu z toho už má metropole v kapse. V současnosti se dojednávají a podepisují smlouvy na Nákladové nádraží Žižkov. Brownfield v Praze 3 je jedním ze tří míst, která přinesou největší plnění.

Smlouvu s městem už podepsal první investor, který plánuje na žižkovském brownfieldu stavět. Jde o společnost Finep, která by měla městu odvést 167 milionů korun. Dohromady je takových investorů šest, ti všichni by měli městu přinést miliardu a půl. Jsou to peníze, které by v dotčeném území měly zůstat a jsou v podstatě daní za to, že se město vrhne do změn územního plánu a postupně bude pro výstavbu otevírat různé lokality, kde je to žádoucí. Něco takového je v zájmu samotné Prahy, ta by ale náklady spojené s využitím brownfieldů finančně neunesla. U všech takových projektů by musela stavět veškerou infrastrukturu, mezi tím i ulice i silnice, parky. A především také potřebné instituce, jako jsou mateřské a základní školy.

V případě Nákladového nádraží Žižkov by mělo jít právě o to. Jednu mateřskou školku postaví přímo jeden z investorů. Z finančního plnění půjdou peníze městu. To pak zafinancuje rekonstrukci základní školy na Havlíčkově náměstí, která by měla sloužit pro děti, které budou bydlet v prvních domech na Žižkově. Z dalších prostředků postaví město na samotném nádraží další dvě základní školy.

Z příspěvků by se měly ale stavět také komunikace. Konkrétně půjde o hlavní třídu se stromořadím procházející brownfieldem vedle tramvajové trati. Developeři také přispějí vlastními pozemky na rozšíření Malešické ulice, ze které by se měl stát nový bulvár. Do částky se vejde také darování kusu půdy, aby se mohl scelit pozemek, který vlastní městská část. Ta tady chce společně s Prahou vybudovat dostupné bydlení a sociální služby.

Foto: IPR Praha

Nákladové nádraží Žižkov už dlouho chátrá

Celková částka je souborem finančního a nefinančního plnění. Součástí jsou pozemkové transakce i to, co budou financovat samotní developeři, podílově jsou asi dvě třetiny nefinanční plnění. Platí také, že pokud developer něco staví za svoje peníze na vlastním pozemku, bude mít o to nižší finanční plnění.

Finep je první i přesto, že na Nákladovém nádraží Žižkov se už staví. První domy rostou u Basilejského náměstí v režii společnosti Central Group. Ta již dříve odkoupila připravený projekt nákupního centra a přeměnila ho na byty. To vše ještě před tím, než takzvané kontribuce existovaly. Kontribuce však nakonec bude platit za celé území projektu Parkové čtvrti.

Podobný příběh je také s Pentou, ta má na Žižkově stavět terasovitý projekt o 530 bytech. První polovina projektu už byla rovněž dojednaná, ze druhé bude Penta poskytovat městu plnění. Další záměry má na Žižkově také Sekyra Group, německá společnost Trei a Geosan, který má v plánu přestavět již existující areál zvaný Park Nagano. To by měla také být jedna z nejbližších dalších dohod.

Třetí území s kontribucemi

Dohoda s Finepem je první na Nákladovém nádraží Žižkov, celkově však třetí v rámci celé Prahy. Jako úplně první se město dohodlo na kontribucích s developerem Passer Invest, který na Roztylech staví projekt Interlov, a to v areálu bývalých jatek. Vzniknout by tady mělo bydlení a park.

Druhou uzavřenou smlouvou je ta na Rohan City s příspěvkem v hodnotě 800 milionů korun. Jde o největší smlouvu s jednou společností, konkrétně se Sekyra Group, která byla podepsaná. Dohoda na kontribucích je s městem i městskou částí a v současnosti už se podávají žádosti o územní rozhodnutí, které tu v budoucnu umožní stavět. Dohoda o žižkovském nádraží je největší za celé území.

Do budoucna ji ale minimálně dva projekty předběhnou. Už nyní se rozjíždí jednání o kontribucích v Bubnech, kde by měla vzniknout celá čtvrť za Vltavskou filharmonií. „Jednání teprve začínají a jsou otevřená. Podle navýšení hrubých podlažních ploch se jedná o suverénně největší pražský brownfield, celková suma tak vychází na dvojnásobek toho, co na Nákladovém nádraží,” uvedl pro CzechCrunch náměstek pražského primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček.

Druhým obrovským projektem, který je teprve na začátku, bude brownfield Avia Letňany, což bude asi smlouva na nejvyšší částku podepsaná s jednotlivcem. Důvod je jednoduchý – brownfield má jednoho vlastníka. Třetím největším projektem je právě Žižkov.

Dohromady jde v Praze asi o čtyřicítku míst, kde se budou dohody o kontribucích podepisovat. Jednání se vedou také o Barrandově, Západním městě, Malém háji, intenzivní diskuse probíhají také v Ruzyni a ve Starém i Novém Sedlci, které příslušejí Praze 6.

A proč mimo jiné kontribuce vznikly? „Každá městská část měla různý přístup k příspěvkům od investorů. Některé části měly nějaká oficiální pravidla, další postupovaly spíše podle aktuální politické nálady. Občas se domluvily s investory bez větších požadavků, občas měly naopak tendenci požadavky stupňovat a spíše celý proces blokovat. To bylo nevýhodné pro všechny, pro město, městské části i investory. Celkově to zvyšovalo nepředvídatelnost projektů, tedy v důsledku i ceny bytů,“ uvedl loni v rozhovoru pro CzechCrunch Hlaváček. Protiargumentem je, že o to, co developeři zaplatí městu na kontribucích, se zvednou ceny bytů.