Největší umělé jezero u nás láká obyvatele i byznys zpět na Sokolovsko. To vše pod taktovkou studia A8000

A8000 se zaměřilo nejen na bydlení, ale také na udržitelnost a ekologii.

Eliška NováEliška Nová

a8000

Foto: A8000

Dům na vodě u jezera Medard

0Zobrazit komentáře

V roce 1872 zde vznikl lom, který vyhnal všechny, kdo se tu usadili. Obce a různá osídlení musely kvůli těžbě stranou. Na přelomu tisíciletí ale přestala být těžba uhlí žádoucí a tak se, aspoň tady na Sokolovsku, ukončila. Z povrchového dolu Medard se stalo největší umělé jezero v Česku. Teď se příběh uzavírá. Architektonické studio A8000 přišlo s urbanistickým návrhem, který má za úkol vrátit sem obyvatele i byznys.

Soutěž na proměnu území vypsala loni v červnu Sokolovská uhelná spolu s Karlovarským krajem. Požadavkem bylo vytvořit místo pro volný čas a rekreaci s infrastrukturou a službami. Uspělo právě studio A8000. „Klíčové pro zdárné budování kvality života pro nás bylo krásno, ale i funkce, ekonomika, ekologie a koncepce smart green lokality, demografie a sociologie. Okolí jezera Medard je obrovskou příležitostí pro rozvoj celého Karlovarského kraje,“ uvedl pro CzechCrunch architekt a zakladatel studia Martin Krupauer.

V A8000 pracovali nad novým návrhem především s daty a analýzou, co bude na místě nejlepší vytvořit z pohledu celkové transformace a investice. „Jen tak se může území vyvíjet skutečně zdravě a efektivně. Jiná zatopená jezera, jako například Milada v Ústeckém kraji, byla vždy řešena především pohledem krajinářské architektury a jako místo k rekreaci. Na tu samozřejmě myslíme také. Věříme ale, že vyvážená kulturní krajina je schopna přinést nový život do lokality, které Sokolovsko potřebuje,“ líčí architekt.

Dům na vodě u jezera Medard

Zdroj: A8000

Dům na vodě u největšího umělého jezera v Česku

Co v lokalitě přesně dělat, se rozhodovala Sokolovská uhelná, která vlastní pozemky v širokém okolí, dlouho. Návrhy byly různé, především pak směřovaly k rekreaci. Bývalý ředitel společnosti František Štěpánek ale nechtěl nechat lokalitu jen pro různé atrakce, které se samy neuživí. „Budeme velmi opatrně posuzovat, co se k Medardu hodí a co ne. Aby tu nevznikly věci, které by byly spíš pro ostudu,“ uvedl Štěpánek v roce 2010 pro server iDnes.cz.

A8000 přišlo s konceptem, který ponechává volný břeh jezera. Ten zůstane nezastavěný a bude tu pouze stezka pro pěší a cyklisty. Na východním břehu jezera by měla vzniknout nová městská čtvrť. „Pozitivní vlajkovou lodí celé proměny a jejím iniciátorem je bydlení na vodě,“ uvádí Krupauer. Je to ale také bydlení nad jezerem, návrh podle architekta šikovně využívá hrany teras i teras samotných, které vznikly původní těžbou při pohybu kolesového rypadla.

Pro projekt je také typický dům, který studio pojmenovává Ostrov a jenž je moderní a technologicky inteligentní budovou jednadvacátého století, která jakoby roste z vody. Záměrem je vytvořit v okolí Medardu to, co už to jednou bylo, když se tady bydlelo.

„Okolí jezera znamená dva a půl tisíce hektarů připravených k novému životu. Příprava území v okolí Medardu vytvoří základ pro další investice, které přinesou rozvoj lokality i celého regionu a podpoří investiční rozvojové projekty,“ řekl loni u vyhlášení soutěže Pavel Tomek, místopředseda dozorčí rady Suas Group, která je sesterskou společností Sokolovské uhelné.

Cyklostezka u jezera Medard podle A8000

Zdroj: A8000

Cyklostezka u jezera Medard podle A8000

Podle Krupauera je kvalitní život u výjimečného jezera velkou příležitostí pro udržení obyvatel v lokalitě, a dokonce i k přilákání těch nových. „Nebavíme se pouze o Češích, ale i potenciálních zahraničních obyvatelích, neboť se tato lokalita nachází v samém srdci Evropy s dobrým dopravním napojením do všech světových stran. Vedle bydlení nabídne i nově vznikající pracovní příležitosti,“ říká architekt s tím, že BMW tady už staví vývojové centrum a v blízké lokalitě Staré Sedlo zvažuje umístění nové továrny Gigafactory i Tesla.

Zkušenosti z Lipna

A8000 se zaměřilo nejen na bydlení, ale také na udržitelnost a ekologii. Nejde jen o to, že jednotlivé budovy budou chytré, a tedy i šetrné. Studio využilo toho, že mohlo pracovat s oblastí jako s jedním celkem. „Například s ohledem na energii pracujeme s ostrovním systémem. V jedné části území na bývalé vnější výsypce velkolomu prostřednictvím fotovoltaiky a větrných turbín získáváme energii ze slunce a větru. Tato energie je následně ukládána do vodní přečerpávací elektrárny, jež využívá rozdíly terénu výsypky a jezera, a nakonec může být řízeným způsobem zpětně využita pro zásobování celé řešené oblasti,“ vysvětluje architekt.

Studio A8000 má s urbanistickým konceptem stavění u jezera bohaté zkušenosti. Už od devadesátých let se podílelo na strategickém rozvoji Lipna nad Vltavou. Krupauer to v rozhovoru pro CzechCrunch popisoval tak, že pracovali dohromady jak s přítomností vody a kopců. To byl ale potenciál pro letní i zimní sezónu. „Když se spojí dvě top sezóny, je to až sedm měsíců přirozeného zájmu. To bylo klíčové, protože na jedné sezóně se v Česku nedá postavit nic. S tím pracujeme dodnes, s jakýmsi dvouhrbým velbloudem, protože když fungují sezóny dvě, přijde i soukromý kapitál a začne tomu věřit,“ popisoval Krupauer.

Ptačí vyhlídka u jezera Medard podle A8000

Zdroj: A8000

Ptačí vyhlídka u jezera Medard podle A8000

Medard leží na území obcí Svatava, Habartov, Chlum Svaté Maří, Bukovany a Citice. Ačkoli tady těžba byla ukončená už v roce 2000, teprve loni skončila také zbytková těžba, která měla za úkol stabilizovat svah jezera. Napouštět se jezero začalo v roce 2008 z koryta řeky Ohře. Trvalo to neuvěřitelných osm let, než dosáhlo požadované hladiny. Mluví se o něm jako o takovém malém moři, které má na délku asi čtyři kilometry, hloubku od jednoho a půl do padesáti metrů a rozlohu 492 hektarů.

Podobně jako Medard vzniklo také jezero Most, jehož zatopení bylo dokončeno v roce 2014. To je druhé největší. Trojici uzavírá další rekultivační projekt, tentokrát Milada, která se stala vzorem pro vytváření jezer na místě někdejších dolů. A bude k tomu docházet i dál. „Určitě projdou revitalizací všechny lomy na severu Čech. Ale nejenom tam, i v blízké střední Evropě bude docházet k transformaci těchto území. Náš přístup, tedy obnova kulturní krajiny a života obyvatel v těchto lokalitách, bude jistě jeden z nejživotaschopnějších a do budoucna udržitelných řešení,“ dodává Krupauer.