Čeští architekti pod vedením Martina Krupauera budují Lipno v Kanadě. Se sjezdovkou, která končí v oceánu

Martin Krupauer, spoluzakladatel architektonického studia A8000

Foto: Nguyen Duy McLavin/CzechCrunch

České studio A8000 buduje v Kanadě po vzoru českého Lipna lyžařský areál i letní destinaci. Na urbanistické podobě jihočeského areálu se podílí mnoho let a teď se pokusí obnovit život v marině a opuštěném lyžařském areálu v Novém Skotsku. Místo pro ně objevil předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval. Měly by tady tak vzniknout ubytovací kapacity, služby i restaurace. A také jedna naprosto originální záležitost – sjezdovka, která končí v oceánu. 

„Je to na významném pobřežním okruhu Cabot Trail. Čtyři dny jedete kolem pobřeží, něco jako Route 66 v USA, obojí jsou ikonické trasy. Je zde velice řídké osídlení, my zde chceme udělat jakýsi uzel na trase, kde se lidé zastaví a stráví tu část svého dovolenkového času,“ říká v rozhovoru pro CzechCrunch architekt a zakladatel studia A8000 Martin Krupauer. 

K vašemu jménu neodmyslitelně patří Lipno, kam se významně propisujete. Čím si vás získalo?
Lipno je kus našeho života. Pracujeme tam především na strategickém rozvoji, který jsme se kdysi dávno naučili s Jeanem Nouvelem na Smíchově (ve spolupráci s ním se A8000 podílelo na stavbě budovy Zlatý Anděl, pozn. red.). Až v posledním roce jsme tam postavili dům. Lipno je krásný příklad toho, jak z krachujícího a vyžitého zařízení staveniště lipenské hráze udělat životaschopnou obec. Bylo potřeba ji přetransformovat, aby se uživila, což se děje skrze turistický ruch. Působíme tam dlouhodobě, ale spíš držíme strukturu, vizi a směr. Zbytek dotváří jednotliví investoři. 

Není to tak, že si budujete z Lipna architektonický ideál?
Je to především o budování životaschopného sídla. A kde se vám k tomu naskytne uprostřed Evropy příležitost? Je to zajímavé a je to úspěšné, přičemž jako měřítko může posloužit to, že je to jediná obec v pohraničí, kde počet obyvatel v posledních dvaceti letech narostl o dvacet procent, kdy obyvatelstvo mládne a vzdělanostní koeficient jde nahoru. Lidé se sem stěhují z Prahy, práci tu hledá střední i vyšší třída a tlačí na to, aby se rozšířila škola, aby se tam učily cizí jazyky, aby vznikly obchody a služby. Lidé odtud neutíkají, jsou na svoje místo a rodiště hrdí.

Díky čemu se to podařilo?
Po revoluci padl průmysl na Šumavě, stejně tak výroba, lesnictví, zemědělství. Lidé neměli, co dělat. Na začátku jsme si s vedením obce řekli, že máme pouze dva potenciály, jejichž využitím je pouze turismus. Obec navíc nechtěla podnikat, chtěla jen vytvářet podmínky k podnikání. Hodně jsme tehdy studovali Rakousko nebo Švýcarsko, jezdili jsme tam s panem starostou Zdeňkem Zídkem, který je na Lipně dodnes. Tehdy jsme si řekli, že sice nemáme nejvyšší kopce, ale máme kopce, a nemáme nejteplejší moře, ale máme vodu a tím pádem máme potenciál pro léto i pro zimu. Když se spojí top dvě sezóny, je to až sedm měsíců přirozeného zájmu. To bylo klíčové, protože na jedné sezóně se v Česku nedá postavit nic. S tím pracujeme dodnes, s jakýmsi dvouhrbým velbloudem, protože když fungují sezóny dvě, přijde i soukromý kapitál a začne tomu věřit. 

Část toho úspěchu je tedy i v neměnné politické reprezentaci?
Je to klíčové. Starosta je neuvolněný, obec pracuje s velmi podrobnými ekonomickými plány. Vše, co se děje, se propočítává a hodně se také diskutuje, povídá, přemýšlí. Klíčové věci se dělají jen tehdy, když je na nich stoprocentní shoda zastupitelstva. Když ne, klidně se o nich ještě dva roky diskutuje. Je to tedy směřování s velkou dohodou. Už to asi ani není politika, je to prostě o tom, že místní se musí domluvit. Není to 51 hlasů ku 49. 

krupauer2

Martin Krupauer, spoluzakladatel architektonického studia A8000

Foto: Nguyen Duy McLavin/CzechCrunch

Lipno jste ale propojil i se svým osobním životem, vzhledem k tomu, že jste tam investoval do sjezdovky?
Trochu to na nás zbylo, protože když jsme se s obcí bavili, kdo bude dělat turistickou infrastrukturu, nikdo to nechtěl. Pronajali jsme si tehdy s kolegou lyžařský areál a investovali nejen do něj, ale i například do stezky Korunami stromů, což je také volnočasová infrastruktura. Záměr to původně nebyl, ale máme tím i skvělou zpětnou vazbu, jestli to, co jsem kázal z hlediska vize, opravdu funguje.

Pracujete nyní i v Kanadě, a to na projektu kabinové lanovky, skiareálu a ubytování. Vy o tom mluvíte jako o novém Lipnu. Proč?
Protože takový je záměr. Oslovil nás předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval, který Lipno zná. V Kanadě viděl opuštěný areál a marinu a poprosil nás, ať se na to přijedeme podívat. Vážně to bylo podobné, protože i Lipno bylo kdysi opuštěný lyžařský areál a břeh. Kanada má k tomu navíc snad jen jednu bláznovinu, a to, že tam sjezdovka končí v oceánu. I tady jsme o tom přemýšleli tak, že to nemůže být jen o lyžování, nebo jen o Stezce v korunách stromů, ale musí to být stejně jako na Lipně dvousezónní záležitost a že tam lidé musí chtít jezdit na výlety, najíst se i bydlet, tedy kompletní a koncepční turistické středisko. Co jsme se tedy na Lipně naučili, můžeme v Kanadě zúročit. 

Stavíte to tedy na sjezdovce končící v oceánu?
Přesně tak. Vezměte si, že lyžujete a pozorujete oceán, jestli se vynoří velryba. Příroda je tam úžasná, hned vedle začíná Národní park, je to na náhorní plošině, ze které vidíte oceán. To místo je opravdu famózní. Nemusíme tam tedy vytvářet žádný velký příběh. Už tam je. Lidé ale dnes potřebují také servis, infrastrukturu a zábavu a to se snažíme dotvořit. 

Nemělo by to trvat tak dlouho jako Lipno, původně jsme počítali s deseti lety, poslední dva roky s tím ale zamávaly.

V jaké jste nyní fázi?
Je hotová kabinová lanovka, která už začala jezdit. Hotové jsou i základy pro montáž Stezky v korunách stromů. Pracuje se na pěších stezkách, cyklostezkách. Severoameričani mají rádi adrenalin, v létě se tak bude po sjezdovkách jezdit na kole či koloběžce. Dělají se také nějaké úpravy stávajících obslužných budov, než bude hotová nová. Měl by se tam stavět pivovar, protože mají rádi pivo a Češi ho umí vařit. Měla by se také dobudovat marina, v zimě by měla fungovat sáňkařská dráha. Všechno ostatní se projektuje. 

Je to v Novém Skotsku, na významném pobřežním okruhu Cabot Trail. Čtyři dny jedete kolem pobřeží, něco jako Route 66 v USA, obojí jsou ikonické trasy. Je zde velice řídké osídlení, my zde chceme udělat jakýsi uzel na trase, kde se lidé zastaví a stráví tu část svého dovolenkového času. Mělo by se tam ale i bydlet, takže tam vzniká i sídlo s byty a apartmány. To vše podporuje místní komunita i vláda. Dříve tam fungoval rybolov a hornictví, z ekologických důvodů se ale vše omezilo a není tam nyní tolik práce. Jakákoliv iniciace je proto vítaná. 

Za kolik let by mělo být hotovo?
Nemělo by to trvat tak dlouho jako Lipno, původně jsme počítali s deseti lety, poslední dva roky s tím ale zamávaly. Musíme tedy reagovat i na to, že se mění zvyky v trávení volného času. Kvůli koronaviru je to tedy složitější, zároveň by se to nemělo protáhnout závratně, protože se tam velmi dobře projektuje. Potřebujete jedno povolení a mít dohodu s místní municipalitou a zástupci místních indiánů, protože pracujete na původním indiánském území a musí proběhnout archeologický průzkum, jestli někde nebývalo například tábořiště. Vítají vás ale všichni, jsou to prostě pionýři.

Obdivovatelka měst i přírody. Obojímu se věnuje i ve svých článcích jako redaktorka CzechCrunche.