Poradí s čímkoliv, vysvětlí řešení problémů, napíše analýzu. Anebo třeba i celou bakalářskou práci. Možná ne vždy stoprocentně správně, ale minimálně rozhodně přesvědčivě. Jazykové modely umělé inteligence během posledního roku mění způsob, jak pracujeme, ale také jak studujeme. A pracovat s nimi se tak musí učit i vysoké školy v Česku. Některé kvůli ní ruší právě závěrečné práce, další pak pokrok vítají. Ale upozorňují na rizika.

Poslední listopadový den loňského roku byl přelomový. Běžným uživatelům se totiž otevřela možnost využívat nástroj ChatGPT od OpenAI, jehož jazykový model umělé inteligence dokáže na základě jednoduchého zadání vytvářet a vymýšlet různé texty a již také obrázky. Tvorba obsahu tak v podstatě nikdy nebyla snazší.

„Umělou inteligenci primárně využívám jako rozcestník, když se začínám zaobírat novou výzkumnou oblastí. Zjišťuji tedy zásadní autory nebo definice pojmů. Zadání od vyučujících je takové, že práci opravdu nelze vygenerovat, aby dosahovala patřičných kvalit,“ uvádí jako příklad z praxe student politologie na Masarykově univerzitě Matouš Pažourek.

Generativní umělá inteligence je podle brněnského Vysokého učení technického podpůrný nástroj, nikoli technologie určená k přímému provádění výzkumu, vývoje, umělecké a jiné tvůrčí činnosti. „Chápeme generativní AI jako technologii, která může být užitečná výhradně jako asistenční a konzultační nástroj. Není přípustné, aby studenti kopírovali výstupy nástrojů generativní AI a odevzdali je jako výsledek své práce,“ říká vedoucí tiskového oddělení školy Kamil Gregorek.

Foto: Vygenerováno OpenAI DALL·E-3

Bakalářská práce podle fakulty VŠE postupně ztrácí na významu

Univerzity se podle svých vyjádření většinou shodují na tom, že nová pravidla pro psaní závěrečných prací v souvislosti s umělou inteligencí nebude třeba zavádět, vydávají spíše obecná doporučení. Proměnit se ale může způsob, jak budou na závěrečné práce nahlížet. „Předpokládáme, že vývoj bude univerzity nutit k přechodu od kontroly formy, tedy jak to student napsal, k tomu, jak hluboce chápe, co napsal. Blíží se totiž doba, kdy nebude problém něco napsat. Porozumět a vysvětlit, co je napsáno, bude daleko důležitější,“ popisuje prorektor Mendelovy univerzity Ondřej Mocek.

„Je ale také třeba vnímat AI jako nástroj pro zvýšení efektivity tvůrčí činnosti a výzkumu,“ upozorňuje prorektor Mendelovy univerzity Robert Pokluda. Některá pracoviště univerzity se zaměřují na využití umělé inteligence pro zpracování velkých rozsahů dat a jejich analýzu. „Využití AI se zkoumá například při detekci chorob rostlin nebo hodnocení potenciálních rizik patologického vývoje u skotu, což má přímou vazbu na požadavky praxe,“ doplňuje.

Masarykova univerzita plánuje, jak bude začleňovat umělou inteligenci do výuky a jak učit studenty ji používat. „Vyučující budeme v oblasti AI školit nejprve obecně a pak si to budou jednotlivé obory řešit, jak budou potřebovat,“ říká prorektor Masarykovy univerzity Radim Polčák. Aktuálně se na právnické fakultě vyučuje předmět, který specificky řeší využití chatbotů a dalších nástrojů v právnické profesi. „Běžnější než speciální předměty bude ale začleňovat problematiku AI do stávajících předmětů,“ dodává Polčák.

AI jako výzva a příležitost spíš než hrozba

Používat od tohoto semestru při studiu umělou inteligenci umožnila Technická univerzita v Liberci s podmínkou, že její použití musí studenti ve své práci uvést. „Klade to větší nároky na pedagogy při hodnocení prací. Snaha je teď opustit hodnocení jen písemného projevu a o práci spíš diskutovat a skládat porozumění toho textu, v tom se pak ukáže mnohé. Není naším záměrem opsání toho, co vytvořila umělá inteligence, ale je to určitě užitečný nástroj. Snažíme se ji využívat podobně, jako se třeba v minulosti začaly využívat kalkulačky, ale je potřeba se s tím naučit pracovat,“ komentuje děkan fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL Jan Picek.

Pedagogové podle něj práci s nástroji umělé inteligence zařazují do výuky. „Ukazuji studentům podstatu, možnosti, výhody, ale i omezení a nedostatky vybraných řešení. Snažím se držet krok a být v obraze. A studentům AI prezentuji jako účinný nástroj,“ doplňuje Marek Janosik-Bielski z katedry českého jazyka a literatury.

I pedagogové Univerzity Hradec Králové vnímají využívání umělé inteligence spíše jako výzvu a příležitost než jako hrozbu. Avšak škola apeluje na studenty, aby respektovali etické principy a autorská práva. „Na základě zpětné vazby z probíhajících školení lze říct, že naši vyučující si práci s AI chválí. Vnímají ji jako nástroj například usnadňující přípravu výuky anebo nástroj pro sběr dat v rámci své výzkumné činnosti,“ uvádí mluvčí školy Jakub Novák

Upozornil, že využití generativních systémů by měli studenti přiznat, jinak jim hrozí neobhájení práce a v krajních případech vyloučení ze studia. „Pokud by se umělá inteligence používala k přímému psaní textu práce či jeho částí bez řádné citace, může být takové jednání považováno za plagiátorství,“ doplňuje Novák.

Konec bakalářských prací

Nástup umělé inteligence již některé katedry Univerzity Palackého v Olomouci vede k úvahám o rušení dosavadní praxe bakalářských prací, prvenství v tomto směru má katedra politologie a evropských studií. „Bakalářské práce jsme zrušili už před rokem, týká se to prvního ročníku, který nastoupil v září. Pokud vím, tak jsme byli v sociálních vědách první v Česku,“ říká vedoucí katedry Jiří Lach.

Hlavním motivem byla tehdy změna koncepce, kdy bakalářskou práci nahradila katedra třemi předměty. Současná diskuse kolem umělé inteligence je podle něj přínosem k tomuto kroku. „Někteří kolegové umělou inteligenci využívají pro primární analýzy, popřípadě testují s AI své výsledky. U studentů žádný seriózní výzkum dosud neproběhl,“ doplňuje Lach.

K podobnému kroku se rozhodli také na Podnikohospodářské fakultě VŠE. „Při dobře zvládnutých dotazech dokáže podstatnou část bakalářské práce vytvořit umělá inteligence,“ vysvětlil děkan fakulty Jiří Hnilica. „A protože je nereálné tuto skutečnost odhalit, je namístě ji nahradit bakalářskými projekty, kde je více zřejmé, že se jedná o vlastní práci studenta,“ pokračuje. Nová realita tedy neznamená, že by studentům odpadla práce. Možná spíše naopak budou muset projevit více iniciativy.

Bakalářskou práci totiž nahradí zmíněný bakalářský projekt. Ten by měl zahrnovat například odbornou studijní stáž v zahraničí a podrobnou zprávu o ní, účast na výzkumném projektu na fakultě nebo vlastní podnikatelský projekt. Hlavní myšlenkou je přitom zajistit, aby byl výsledek prokazatelnou prací dané studentky či studenta. Zároveň zde může být výraznější aspekt praktického zapojení nabytých znalostí.

S přispěním ČTK