Před pár dny odhalil velké plány pro nový komplex v Polsku. Včera potvrdil výstavbu nové továrny v Izraeli. A dnes se zástupci americké společnosti Intel dohodli na štědré dotaci pro dříve oznámenou továrnu v Německu. Celkově největší světový výrobce počítačových čipů investuje v přepočtu stovky miliard korun.

Na výstavbu závodu v Magdeburku, do níž investuje přes 30 miliard eur (710 miliard korun), získá Intel podle agentury Bloomberg dotace v objemu deseti miliard eur (asi 238 miliard korun). Produkce polovodičů začne v rozmezí čtyř až pěti let. Německá vláda na výstavbu továrny původně přislíbila 6,8 miliardy eur (asi 160 miliard korun), Intel však později kvůli vyšším nákladům na energie a výstavbu požadoval vyšší podporu.

Spolkový ministr financí Christian Lindner přitom ještě před týdnem v rozhovoru s deníkem Financial Times poskytnutí vyšších dotací odmítl. „V rozpočtu už nejsou žádné další volné prostředky,“ řekl. „Nyní se snažíme rozpočet konsolidovat, a nikoli jej rozšiřovat,“ dodal. Kancléř Scholz a také ministr hospodářství Robert Habeck se však podle médií stavěli k požadavkům Intelu vstřícněji. Podle Bloombergu bude podpora kombinací finančních dotací a také regulované ceny energií.

Že by nový komplex na výrobu čipů rád postavil ve středoněmeckém městě Magdeburk Intel oznámil loni v březnu. Zástupci společnosti tehdy uvedli, že v Evropě, zejména v Německu, hodlají do deseti let investovat až 80 miliard eur, téměř dva biliony korun. Peníze vloží mimo jiné do posílení výroby v Irsku, zbudování závodu v Itálii a zřízení evropského výzkumného centra ve Francii.

Velkou továrnu na výrobu čipů postaví Intel také u polské Vratislavi a investuje do ní v přepočtu 100 miliard korun. Stejně jako u téměř všech nových továren na výrobu čipů po celém světě bylo rozhodnutí umístit továrnu v Polsku spojeno se státní dotací. Firma ale neuvedla, jak vysoký grant od polské vlády má slíbený.

Intel ale také investuje 25 miliard dolarů (542 miliard korun) do výstavby továrny v Izraeli. Továrna ve městě Kirjat Gat v Jižní oblasti by se podle místního ministerstva financí měla otevřít v roce 2027 a zaměstná tisíce lidí. Izraelské úřady zároveň doplnily, že podle dohody bude mít Intel daňovou sazbu 7,5 procenta oproti současným pěti procentům.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dohodu označil za „obrovský úspěch pro izraelskou ekonomiku“ a hovořil o ní jako o „největší investici, jakou kdy mezinárodní společnost v Izraeli uskutečnila“. Už v roce 2017 Intel koupil za 15 miliard dolarů izraelskou společnost Mobileye, která se zaměřuje na systémy samořízených aut, a loni ji uvedl na burzu.

Intel oznámil, že jeho působení v Izraeli sehrálo klíčovou roli v jeho celosvětovém úspěchu. „Náš záměr rozšířit výrobní kapacity v Izraeli je veden naším závazkem uspokojit budoucí výrobní potřeby. Oceňujeme trvalou podporu izraelské vlády,“ doplnili zástupci podniku.

Intel patří mezi několik výrobců čipů, včetně tchajwanské TSMC a americké společnosti Wolfspeed, kteří usilují o vládní financování při výstavbě závodů v Evropě. Evropská unie mezitím vyčlenila 43 miliard eur (zhruba jeden bilion korun) pro evropský polovodičový průmysl. Cílem je do roku 2030 vyrábět v unii 20 procent světové produkce polovodičů.

S přispěním ČTK