Nemělo markeťáky, přesto dobývá svět. České Apify s nástrojem pro sběr dat bojuje proti klamavým cenám i zneužívání dětí

Zakladatelé Apify Jakub Balada a Jan Čurn

Foto: Apify

Aby mohla probíhat kontrola, jsou nejdříve potřebná data. Příkladem je projekt Hlídač Shopů, který díky technologii sledování cen zboží na e-shopech pomohl vymýtit klamavé slevy zejména během nákupního svátku Black Friday, nebo Hlídač státu, jenž kontroluje, zda politici zacházejí s veřejnými penězi správně. Oba projekty využívají technologie startupu Apify, za nímž stojí Jan Čurn a Jakub Balada.

Bez Apify, který jsme zařadili do našeho výběru pětadvaceti startupů, jež se vyplatí sledovat, by přitom analýza cen e-shopů nebo stahování gigabajtů dokumentů veřejných zakázek nebyla možná. Pětiletý startup totiž vyvíjí nástroj, který dokáže takzvaně scrapovat weby, tedy z nich automaticky stahovat různá volně dostupná data.

Zjednodušeně řešeno se tak Apify v pravidelném intervalu dívá na webové stránky, a když na nich uvidí změnu, data stáhne a následně nabídne na další analýzu, například právě cenotvorby produktů na e-shopech. Případů, kdy se taková technologie dá využít, existuje v podstatě nekonečné množství, stejně tak jako různorodého obsahu na celém internetu.

Na tom Apify staví svůj byznys. Od investorů historicky získal kolem dvanácti milionů korun, už teď však tržby počítá nad hranicí sto milionů. Na startupové poměry je netradičně i ziskový. To vše se mladé pražské firmě podařilo bez toho, aniž by do letošního roku měla obchodní nebo marketingový tým. S plánovanou investicí se to však má změnit a další dobývání globálního trhu ještě víc nakopnout.

apify-founders-2

Jakub Balada a Jan Čurn, zakladatelé Apify

Foto: Apify

„Apify je jeden z našich ‚latentních jednorožců‘,“ usmívá se při dotazu CzechCrunche Ondřej Fryc z fondu Reflex Capital, který do startupu investoval celkem dvanáct milionů korun ve třech kolech. „Skvělá firma, skvělý tým, skvělý produkt, skvělá tržní trakce. Těšíme se na masivní světovou expanzi v následujících měsících. Nebál bych se přirovnat je k UiPath,“ doplňuje investor s odkazem na úspěšný, původem rumunský startup, jenž letos vstupoval na burzu a výrazně na tom vydělal český fond Credo Ventures.

Samotný princip scrapování webu se někdy setkává s kritikou, že není úplně košer a že krade data. To však zakladatelé Apify odmítají. „Scraping je hrozně důležitý nástroj, který na internetu pomáhá vytvářet hodnotu. Nejvíc na celém světě scrapuje Google a přidaná hodnota jeho technologie je jasná. Bez jeho vyhledávání by byl internet horším místem,“ popisuje Jan Čurn během rozhovoru pro CzechCrunch.

Jak spoluzakladatel startupu pokračuje, scraping je zcela legální, pokud se dělá správně a eticky podle jasných pravidel, což vysvětluje na příkladu z fyzického světa – fotit na ulici je bezproblémové, když ale začnete fotit obličeje lidí a dávat je na web, porušujete tím jejich soukromí.

„Pomocí veřejně prospěšných projektů chceme ukázat, že scraping dokáže zlepšovat prostředí.“

Apify tedy nestahuje osobní údaje lidí, ani data webů schovaných za loginem. Svým přihlášením uživatel souhlasí s podmínkami provozovatele stránek a pokud scrapování zakazují, porušovala by se tím uzavřená smlouva. Když je web veřejně dostupný, může se technicky nějakým způsobem bránit, technologiemi se však tyto překážky dají obejít.

„Pomocí veřejně prospěšných projektů chceme ukázat, že scraping opravdu dokáže zlepšovat prostředí,“ říká Čurn a jako příklad kromě Hlídače shopů, který dělají společně s TopMonks a Keboolou, zmiňuje například Realitního psa, který na různých portálech sleduje nové nabídky nemovitosti.

V některých případech navíc podobné projekty dokážou zachraňovat i životy. Pomocí technologie Apify už několik let scrapuje fotky a videa z eskortních a pornografických stránek americká nadace Thorn, která se zabývá bojem proti obchodu s lidmi a zejména dětmi. Pomocí nasbíraných dat a využití umělé inteligence se podařilo identifikovat už více než 17 tisíc amerických dětí a policie mnoho z nich dokázala zachránit.

„Když chceme jako Apify dělat dobro, nemusíme jít sázet stromy a uklízet potoky – i když jde o skvělé činnosti, to můžeme nechat dělat banky. My stavíme projekty nad naší platformou, kde hledáme nové možnosti využití a pomáháme tím super myšlenkám. A v neposledním řadě to pomáhá i náboru, protože na tom lidé chtějí participovat. Sami motivujeme naše zaměstnance, aby podobné projekty vymýšleli,“ popisuje Jakub Balada.

Klienti v 70 zemích světa

Zmiňované projekty ovšem pro Apify netvoří byznys, jde spíše o neziskové aktivity, které musí firma dotovat. Její platformu ale používají zákazníci z celého světa – od malých startupů po největší korporace v mnoha různých využitích od získávání informací o produktech a cenách přes tržní analýzy až po tvorbu agregátorů různých inzerátů.

Mezi zákazníky Apify patří téměř tisíc firem ze sedmdesáti zemí světa a konkrétní jména zahrnují například Microsoft, Samsung, Accenture, E.on či Carvago. Apify přitom funguje jako platforma s vlastním online obchodem Apify Store, což je obdoba App Storu a dají se na ní najít nástroje na různé use-casy.

Klient startupu tak běžně dokáže svůj problém řešit bez toho, aby si musel vyvíjet vlastní nebo nový software. Další skupinou zákazníků jsou firmy, jež mají specifické požadavky a na platformě si vlastními silami tyto nástroje vytvářejí samy. Třetí typ uživatelů pak buď nemá kapacitu nebo chuť řešit vlastní vývoj, proto si jej na konkrétní use-case od Apify objedná na míru.

„Interně se soustředíme hlavně na největší a nejsložitější zákazníky, abychom dokázali nadále posouvat naší technologii dopředu. Zároveň je to i kvůli tržbám. Právě díky těmto zákazníkům jsme byli schopni rychle růst,“ popisuje Čurn a jako hlavní konkurenční výhodu platformy označuje její flexibilitu.

Díky tomu, že už Apify bylo využito na mnoho různých use-casů, dokáže pro nové klienty rychle pospojovat různé části řešení problémů, což vývoj urychluje a zlevňuje. Navíc funguje jako open-source řešení, takže klientům nehrozí takzvaný vendor lock.

Globální konkurenci českého startupu tvoří velké poradenské firmy, které však nemají otevřenou platformu, na níž by si uživatelé mohli řešit use-casy sami. Na druhé straně pak jsou jednoduché no-code nástroje, jež nejsou vhodné pro komplexnější případy.

Z matfyzu k vlastnímu byznysu

Příběh Apify se začal psát již před dvaceti lety. Jakub Balada a Jan Čurn se tehdy poznali jako spolužáci na pražském „matfyzu“ Univerzity Karlovy. A byť oba pokračovali také postgraduálním studiem, pořád je táhlo k rozběhnutí vlastního byznysu. Jejich první malá firma se zabývala vývojem softwaru na zakázku pro korporátní klienty jako Oracle nebo Siemens, během tohoto podnikání však pořád jen prodávali svůj vlastní čas.

„Říkali jsme si, že by bylo super mít vlastní produkt, který bude online a globální,“ popisuje Čurn s tím, že na svém webu tehdy měli jako referenci ještě školní projekt, jenž scrapoval webová data inzerátů na prodej ojetých aut v Česku. Čas od času se přitom do firmy ozývali potenciální klienti, kteří potřebovali podobné řešení v jiném využití, například na scrapování inzerátů ve Velké Británii nebo u nemovitostí v Praze.

Díky tomu dvojice viděla, že na trhu po takovém řešení existuje hlad. Tehdy dostupné konkurenční nástroje a platformy však pro mnoho z reálných use-casů nefungovaly. „Tak jsme si vytvořili vlastní, čímž vznikl zárodek Apify,“ říká Balada s tím, že od svého prvního dne od uvedení na trh byl nástroj dostupný v angličtině a rovnou tak cílil na uživatele rozmístěné kdekoliv na světě.

Nejdůležitějším trhem Apify se tak rychle staly Spojené státy. I dnes zhruba 65 procent všech tržeb směřuje právě z druhé strany oceánu, a to bez toho, aby tam doteď startup měl vlastní fyzickou přítomnost. Většina z přibližně šedesátičlenného týmu zatím sedí v Praze, tuzemští klienti ale tvoří přibližně jen pět procent tržeb.

apify-team

Tým startupu Apify

Foto: Apify

Za poslední rok přitom startup vyrostl dvojnásobně – jak v počtu lidí v týmu, tak byznysu. Ukazatel ročních opakujících se tržeb (ARR) aktuálně dosahuje pět milionů dolarů, tedy 110 milionů korun, a poslední dva roky je navíc startup v černých číslech.

„Od investorů jsme získali asi půl milionu dolarů a v tržbách se dokázali dostat na desetinásobek, navíc v zisku. Když se o tom s investory bavíme, vždy nás hodnotí, že podobných startupů moc neviděli,“ usmívá se Čurn, který zároveň přiznává, že se Apify dostalo do fáze, kdy jej už aktuální možnosti v dalším rozvoji spíše brzdí.

Z tohoto důvodu startup plánuje v nejbližších měsících získat další investici, tentokrát na úrovni mezi 10 až 15 milionů dolarů, což by mu umožnilo nabírat další lidi a akcelerovat růst. O možném otevření dalšího kola přitom zakladatelé Apify mluví už minimálně od začátku roku, doteď však nechtěli nic uspěchat – místo toho se zaměřili na doladění interních procesů, aby nové prostředky dokázali využít smysluplně.

1sharry_board5

Přečtěte si takéČeské Sharry posiluje pozici doma i ve světě. Jeho řešení v budovách od New Yorku po Bukurešť využívá přes 100 tisíc lidí

„Před rokem jsme neměli pořádně nastavený ani sales, procesy nebo nábor nových kolegů. Teď už jsme připraveni,“ popisuje Čurn. „Díky tomu, že jsme profitabilní, nás ale do investice nic netlačí a nespěcháme na ni. Je to pro nás komfortní situace a dokážeme díky tomu vyjednávat lepší podmínky,“ doplňuje svého kolegu Balada.

Po uzavření investice má na řadu přijít vytvoření samostatné americké entity a nábor lidí specializovaných na obchod přímo ve Spojených státech, s čímž by měl Apify pomoci právě nový investor. V delším časovém horizontu by pak běžně zakladatelé podobně zaměřených startupů zvažovali hlavně exit ve formě prodeje firmy do cizích rukou. To ale Balada s Čurnem neplánují.

„Když firmy začnou plánovat svůj prodej, je to podle mě cesta do pekel. Spíš to vidíme tak, že bychom Apify chtěli dotáhnout na burzu. Chceme však i nadále fungovat sami a udržet si nezávislost,“ říká Čurn. „Samozřejmě existuje tlak na růst a výkon a zároveň tlačíme na profitabilitu. Snažíme se ale budovat firmu, pro kterou bychom sami chtěli pracovat, a u toho se bavit a užívat si,“ uzavírá Balada.

Redaktor CzechCrunche, Slovák píšící česky. Buzzwords: Startupy, technologie, byznys, e-commerce.