Když na začátku června vyletěla do povětří Kachovská přehrada, začaly se ozývat hlasy, že tato především humanitární katastrofa může zpomalit očekávanou ukrajinskou protiofenzivu. Že skutečně začala, již před časem potvrdil i prezident Zelenskyj, ovšem z vnějšího pohledu to může vypadat, že okupační ruská vojska neztratila zásadní části území. Ovšem to platí jen prozatím.

Odpálení přehrady měl již v únoru za realistický scénář i expert na jaderné zbraně a bezpečnost Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ačkoliv s jistotou nevíme, že ji odpálili Rusové, řetězec nepřímých důkazů tomu jasně napovídá. V kontextu aktuálního dění na celé frontě lze však tento krok vnímat spíš jako ránu ze zoufalství. Ukrajina se totiž na největší údery teprve připravuje.

„Ukrajinské tajné služby odvádí skvělou práci v tom, že ruská strana vůbec neví, odkud hlavní úder půjde. I proto z pohledu Rusů musela Kachovská přehrada vyletět do vzduchu. Území, které je zaplaveno, totiž znemožňuje práci mechanizovaných jednotek. I kdyby hypoteticky Ukrajinci chtěli jít tou nekratší možnou cestou, tedy překročit Dněpr, tak je to v tuto chvíli nereálné,“ vysvětluje Bříza v podcastu Čestmíra Strakatého, který si můžete pustit na přehrávači níže.

Slovo hypoteticky je přitom v tomto případě zásadní. Jakkoliv to totiž může vypadat, že ukrajinská protiofenziva je již v plném proudu, ve skutečnosti podle odborníka na mezinárodní vztahy největší úder teprve přijde a není ani jasné, kde se tak stane. Ukrajinci zatím podle něj jen testují ruské obranné linie a mohou provádět i protiútoky, které mohou vypadat jako hlavní, ale ve skutečnosti se jedná o klamné operace. Skutečná protiofenziva je pravděpodobně rozplánována na týdny až měsíce dopředu.

Z uniklých, částečných informací to však může vypadat, že naopak Ukrajina je ta strana, která se teď zásadně nepohybuje. Jenže Ukrajinci na rozdíl od svého protivníka vesměs dodržují informační embargo a mediální prostor tak plní informace často vypouštěné ruskou stranou, například ty o prvních zničených bojových vozidlech Bradley nebo tancích Leopard.

„Rusové deklarují, že jsou jejich obranné síly mimořádně úspěšné a dokládají to fotkami a videi několika zničených Leopardů a vozidel Bradley. Myslíte, že podobné ztráty by pro Ukrajinu znamenaly neúspěch celé operace? Naopak – kdyby přišli o takto malý počet vozidel, bude to pro Ukrajinu fatální úspěch,“ vysvětluje Bříza.

Ukrajina navíc bude mít k dispozici čerstvé síly, které by hlavní fázi protiofenzivy měly podpořit. Podle posledních uniklých informací má totiž armáda prezidenta Zelenského dvanáct plně vybavených mechanizovaných brigád, z toho devět se západní technikou. Jedná se o 60 až 70 tisíc vojáků, což je obrovská síla. Zdaleka se navíc nejedná o všechny brigády, které má ještě ukrajinská armáda k dispozici.

Podle Břízy by mohla i polovina tohoto množství vojáků stačit na zásadní průlom v bojích. Co přesně bude jejich cílem, je těžké říct, ovšem vysoce žádoucí je pro Ukrajinu pokusit se odříznout Krym, znemožnit jeho zásobování a ruskou armádu tak přetnout vedví, v podobné operaci jakou předvedli němečtí vojáci při obsazování Francie na jaře roku 1940. Ruská armáda na sever od Krymu by se tím pádem ocitla v gigantickém kotli, který by nebylo možné zásobovat.

Ruská strana toto pochopitelně dobře ví, a je tak otázkou, co se bude dít dál. „V konvenční oblasti už toho Rusům moc dalšího nezbývá. Nicméně nezapomínejme na zásadní fakt, že takto velká ofenziva, jakou připravují Ukrajinci, nenastala v několika posledních dekádách bez vzdušné převahy,“ analyzuje Bříza. Bez letecké podpory totiž budou ukrajinské pozemní síly vystaveny většímu riziku, neboť přesnost moderních letectev je velká a Rusko s nimi může zasazovat velké rány. Ačkoliv Ukrajina má dnes špičkovou protileteckou obranu, ta chrání především civilní obyvatelstvo a na obranu na frontě nestačí kapacity.

Jako Damoklův meč se nad celým konfliktem vznáší ještě možnost, že by ruský prezident Vladimir Putin použil jadernou zbraň. Jakkoliv je jeho konvenční armáda z velké části zdecimována, jeho jaderná arzenál je v plné síle. Jeho využití za realistickou možnost v úterý označil i americký prezident Joe Biden. Podle Břízy je však odpálení atomové bomby stále nepravděpodobné.

„Vojensky to nedává smysl. Na frontě, co je dlouhá přes tisíc kilometrů, by použití ani pěti jaderných zbraní neznamenalo žádnou výhru Ruské federace. Naopak by to pro ni znamenalo problém, protože její armáda není připravena operovat v zamořeném prostředí. Mezinárodně to nedává smysl už vůbec, protože by Rusko přišlo o svého jediného významného spojence, tedy Čínu. Ta už od šedesátých let aplikuje doktrínu, že nikdy nepoužije jadernou zbraň v konfliktu jako první,“ uzavírá Bříza.