Není na co čekat. Čupr a další startupové tváře vyzývají vládu k řešení zaměstnaneckých akcií
Země, které zjednodušily tvorbu programů pro motivaci zaměstnanců, jsou ve výhodě. Českým startupům ale kvůli špatné legislativě ujíždí vlak.
Zakladatel Rohlíku Tomáš Čupr patří mezi signatáře iniciativy ESOPasap
Možnost motivace klíčových lidí, kteří tak získají podíl na úspěších firmy, ať už jde o dělení zisku nebo podíl při jejím prodeji. Zaměstnanecké opce či akcie pro tyto účely využívají zejména začínající společnosti a startupy. České legislativní a daňové uchopení této problematiky ve srovnání s mnoha dalšími zeměmi zaostává, čímž zdejší startupové prostředí trpí. Přitáhnout zájem k problematice chce nová iniciativa ESOPasap, jež ještě před zveřejněním podpořily hlavní venture kapitálové fondy i přední startupy.
V angličtině se programy, v nichž se firma dělí o úspěchy se svými zaměstnanci, označují jako ESOP z anglického výrazu employee stock option plans. Zkratka asap pak vyjadřuje naléhavost as soon as possible, tedy co nejdříve. Název nové iniciativy ESOPasap, kterou podpořil také CzechCrunch, tak odkazuje na naléhavost řešení.
Startupy se totiž mohou stát tahounem české ekonomiky, k tomu ale potřebují přitáhnout špičkové lidi. Země, které již ESOP podporují, rychle získávají náskok, avšak Česko mezi nimi není, a to navzdory tomu, že je už dva roky signatářem dokumentu Evropské unie s názvem Startup Nation Standard (SNS), čímž se k řešení problematiky s pravidly na míru startupovému ekosystému zavázalo.
„Česko má na to, stát se jedním z evropských technologických center. Máme v ruce spoustu dobrých karet – talentované, podnikavé lidi, dobré technologické vzdělávání, příjemné podmínky k životu. Nicméně pokud mají startupy přitáhnout špičkové lidi z Česka i zahraničí, potřebují ještě osvícenější přístup státu, mimo jiné právě k ESOPu,“ komentuje potřebu změny Tomáš Matějček, partner investiční skupiny Miton, která s iniciativou přišla.
Podpora Tomáše Čupra a dalších velkých jmen
Mezi podporovateli ESOPasap se nachází i další známá investorská jména včetně Credo Ventures, Kaya VC, Presto Ventures, Purple Ventures a Reflex Capital, ale také startupy Mews, Rossum, Rohlík a další.
„Sdílení výsledné hodnoty společnosti je v mnohých zemích běžným způsobem, jak odměnit klíčové zaměstnance. Část vytvořené hodnoty se tak posune mezi desítky až stovky lidí, kteří ji dále zhodnocují ve spotřebě, ale i dalších firmách, které dále transformují ekonomiku a vytvářejí moderní pracovní místa,“ komentuje pro CzechCrunch jeden z nejúspěšnějších českých startupistů Tomáš Čupr, jenž založil a později prodal Slevomat a Dáme Jídlo a aktuálně se věnuje budování online supermarketu Rohlík. Ten je také jedním ze dvou zdejších jednorožců, tedy startupů s hodnotou více než jedna miliarda dolarů.
Čupr se při argumentaci odvolává na takzvaný Skype efekt, který výrazně nakopl startupové prostředí v Estonsku. Když zakladatelé firmu v roce 2005 prodali, její zaměstnanci a klíčoví lidé díky zaměstnaneckým akciím získali nemalé prostředky (a díky globálnímu působení Skypu také zkušenosti), což jim otevřelo příležitost budovat vlastní startupy.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs
Například Taavet Hinrikus byl ve Skypu zaměstnancem s pořadovým číslem jedna a po exitu založil a buduje společnost TransferWise, která samotná za svou existenci pomohla k úspěchu desítkám dalších dolarových milionářů, kteří byli jeho zaměstnanci. A sněhová koule se takovým způsobem nabaluje dále.
„V Česku je legislativa v tomto směru velice složitá. Mnoho firem kvůli komplexnímu ESOP plánu nevyhraje boj o talenty a pak jen těžko dosáhnou světového úspěchu. Nebo se firmy inkorporují v jiné zemi, kvůli čemuž spousta ekonomických benefitů úspěchu nedoputuje do Česka. Přitom se jedná o jednoduchou legislativní úpravu prověřenou v mnoha zemích,“ komentuje Čupr.
Proč jsou potřeba lepší pravidla pro ESOP?
Iniciativa ESOPasap charakterizovala tři základní body:
- ESOP zvyšuje šanci na úspěch. Lepší podpora ESOPu rovná se více Rohlíků, Productboardů a Avastů pro Česko. Díky ESOPu se zaměstnanci stávají spolumajiteli, což má zásadní vliv na jejich motivaci.
- Přitahuje talent. Ti nejkvalitnější lidé si dnes mohou vybírat z nabídek z celého světa. Když budou české firmy moci využít ESOPy jednodušeji, budou mít větší šanci přitáhnout ty nejlepší z Česka i zahraničí.
- Podporuje další podnikatelskou aktivitu. Úspěšní lidé z technologické sféry vracejí vydělané peníze zpět do ekosystému. Více zaměstnanců s ESOPem znamená více úspěšných startupových příběhů.
„Budování firmy je týmová práce. ESOP umožňuje, aby se z klíčových zaměstnanců stali opravdu bohatí lidé, když se společný cíl povede. To je nejen férové, ale taky zásadní pro motivaci,“ doplňuje pro CzechCrunch Dominik Gazdoš, zakladatel a ředitel knižního antikvariátu Knihobot, jenž patří mezi signatáře iniciativy.
Podle Gazdoše v rámci současné české legislativy v zásadě není možné programy ESOP strukturovat tak, aby byl případný výnos zdaněn rozumně. Danění totiž probíhá jako u příjmů ze zaměstnání, což vzhledem k povaze těchto programů nedává smysl: „Představte si, že prodáte dům a polovinu jeho ceny pošlete do státní pokladny. Obecně to pak vede k řešením přes koleno nebo ne úplně korektním. Veškerá nejistota a nejasnost, která kolem toho panuje, pak degraduje primární motivační faktor a zaměstnanci nevěří tomu, že nakonec vůbec něco dostanou.“
Dominik Gazdoš, zakladatel online antikvariátu Knihobot
Navzdory tomu, že se vláda podpisem SNS zavázala k řešení – a současný kabinet premiéra Petra Fialy to má ve svém programovém vyhlášení – nedošlo k většímu posunu. Prý ale svítá na lepší časy.
„V současnosti je ministerstvo financí v kontaktu se soukromým sektorem a v souladu s programovým prohlášením vlády interně analyzujeme možná opatření za účelem zatraktivnění vydávání zaměstnaneckých akcií. Taková opatření by přitom měla maximálně respektovat další oblasti programového prohlášení včetně konsolidace veřejných financí a omezování daňových výjimek,“ říká pro CzechCrunch vedoucí oddělení ministerstva financí pro komunikaci s médii Tomáš Weiss.
„Obecně tedy platí, že daňová subvence je pouze jednou z možných variant podpory vydávání zaměstnaneckých akcií. V případě daňové subvence by přitom měl být takový krok z pohledu daňové spravedlnosti aplikován plošně, tedy by neměl být selektován pouze na určité podnikatelské subjekty,“ doplňuje Weiss. Ministerstvo průmyslu a obchodu, pod jehož gesci ESOPy spadají, na dotazy CzechCrunche nereagovalo.
České startupy jsou v nevýhodné pozici
Podporu ESOPů dlouhodobě otevírá brněnské Y Soft Ventures, jež k problematice před třemi lety vydalo i příručku pro startupy. Junior partner fondu Lukáš Konečný píše, jak na tom aktuálně zaměstnanecké akcie jsou a co můžeme očekávat.
To, že v českém prostředí neexistuje jasné ukotvení zaměstnaneckých akcií nebo podobného nástroje, který by byl efektivní z hlediska daní a corporate governance, dostává místní startupy do nevýhodné pozice v porovnání s firmami ze zemí, kde tyto nástroje fungují – a těch je čím dál tím víc. Při snaze získat a udržet ty nejlepší zaměstnance zkrátka nemůžou nabídnout stejně atraktivní podmínky. Nejde navíc jen o porovnání se zahraničními startupy, ale i s velkými korporacemi s českými pobočkami, které mohou využít daňově výhodnější cesty, jak zaměstnancům nabídnout akcie mateřské firmy.
Stát na iniciativy požadující změny v této oblasti většinou reaguje tak, že daňový režim je zřejmý a zavádět jakékoli výjimky je nesystémové. Problémem je, kromě vysokého zdanění, které odpovídá zdanění práce, zejména to, že na straně zaměstnance i firmy jsou ihned požadovány platby daně a odvodů. A to i v situaci, kdy může být značné riziko, že projekt neuspěje a hodnota podílů nebo akcií klesne na nulu. Nemluvě o tom, že zaměstnanecké akcie jsou často používány jako kompenzace nižší mzdy v době, kdy firma nemá příliš zdrojů, což přestává mít smysl, pokud za ně musí všichni zúčastnění platit.
V současném nastavení řada českých firem řeší situaci tak, že žádný podobný program radši nezavede, byť s vědomím, že pro ně bude mnohem složitější budovat kvalitní tým. Případně se uchylují ke složitým „kreativním“ řešením, která jsou kvůli různým nejasnostem riziková pro firmu i její zaměstnance. Obě varianty můžou navíc komplikovat diskuze se zahraničními investory, kteří zavedení podobného programu nejenže očekávají, ale často i vyžadují. Nic z toho tedy nepomáhá maximalizovat potenciál našich firem a budovat zde ekonomiku s vysokou přidanou hodnotou. A ani v jednom případě nejde mluvit o tom, že by to bylo výhodné pro stát.
Paradoxní je, že vláda České republiky již v březnu 2021 přistoupila k deklaraci EU Startup Nation Standard, která vyžaduje, aby zaměstnanci nenesli daňovou zátěž dříve, než své podíly nebo akcie prodají. Současná vláda má navíc bod „zatraktivnění vydávání zaměstnaneckých akcií“ ve svém programovém prohlášení, takže můžeme doufat, že se situaci podaří zlepšit. Každou iniciativu, která na toto téma upozorňuje a bude připomínat politické závazky, každopádně má smysl podpořit.
Nepřehlédněte:
Rubriku Startupy podporují
