Jedním z mnoha projektů nejbohatšího muže planety je Neuralink, který vyvíjí mozkové implantáty, jež mají umožnit přímou komunikaci mezi mozkem a počítačem. Teď Elon Musk oznámil, že v neděli proběhl historicky první zákrok, v rámci něhož byl čip nasazen do mozku člověka. Firma k tomu získala povolení v loňském roce a zakladatel Neuralinku uvedl, že první výsledky jsou slibné. Cílem je, aby například lidé bez končetin dokázali snadno ovládat počítače a další zařízení. „Představte si, že by Stephen Hawking dokázal komunikovat rychleji než rychlopísař nebo licitátor. To je cíl,“ vzkázal Elon Musk.

Spolu s týmem sedmi vědců a inženýrů založil Elon Musk projekt Neuralink v roce 2016. Loni v květnu získal od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) klíčové povolení pro zahájení testování na lidech a o pár měsíců později oznámil mnohamiliardovou investici na další vývoj a rozvoj od fondu miliardáře Petera Thiela. Koncem roku pak firma začala hledat dobrovolníky na první operace, z nichž první proběhla před pár dny. V letošním roce má v plánu provést jedenáct zákroků, v roce 2030 jich už má být podle dalšího Muskova ambiciózního plánu přes dvacet tisíc.

O první operaci šéf Tesly či SpaceX informoval na své sociální síti X. „První výsledky ukazují slibnou detekci neuronových špiček,“ uvedl Musk. Zmíněná detekce neuronových špiček (spikes) je v kontextu mozkových implantátů klíčová pro překládání mozkové aktivity do strojových příkazů, což může pomoci například osobám s motorickými poruchami nebo při vytváření pokročilejších metod interakce mezi člověkem a počítačem. Právě to je cílem Neuralinku a jeho prvního produktu s označením Telepathy (Telepatie).

„Umožňuje ovládat telefon nebo počítač a jejich prostřednictvím téměř jakékoli zařízení pouhou myšlenkou. Prvními uživateli budou ti, kteří ztratili schopnost používat končetiny,“ dodal Elon Musk. Zákrok by měl podle dosavadních informací vypadat tak, že chirurg pacientovi nejprve vyvrtá do lebky otvor o průměru 2,5 centimetru.

Další fázi už převezme operační robot, kterého si v Neuralinku sami vyvinuli, protože lidský chirurg by takové přesnosti, jaká je potřeba, nebyl schopen. Do mozku zavede 64 vláken, každé z nich obsahuje 16 elektrod a je tenké jako čtrnáctina lidského vlasu. Jednotlivé spoje jsou pak napojené na mikročip, který se usadí jako výplň po chybějícím kusu lebky.

Foto: Neuralink

Operační robot Neuralinku

Jak skutečně první zákrok proběhl ani jakékoliv další detaily prozatím nejsou známé. První testování na lidských pacientech má prověřit nejen fungování celého systému, ale také bezpečnost samotného implantátu či operačního robota. Klinická studie na lidech je jedním z mnoha kroků ke komercionalizaci produktů Neuralinku, který bude muset projít několika koly intenzivního sběru dat a testování bezpečnosti, než získá konečné schválení od FDA.

Firma se zároveň nevyhnula různým kontroverzím. Agentura Reuters v lednu informovala o tom, že Neuralink dostal pokutu za porušení pravidel amerického ministerstva dopravy týkajících se přepravy nebezpečných materiálů. Při zmíněném loňském investičním kole zase čtyři zákonodárci žádali prošetření, zda Musk neuvedl investory v omyl ohledně bezpečnosti své technologie poté, co veterinární záznamy ukázaly, že problémy s implantáty na opicích zahrnovaly ochrnutí, záchvaty a otok mozku. Musk následně uvedl, že „žádná opice nezemřela v důsledku implantátu Neuralinku“ s tím, že si firma vybrala opice v terminálním stavu, aby minimalizovala riziko pro zdravé opice.