Cappuccino, caffè latte, espresso macchiato nebo fenomén městských fajnšmekrů, flat white. Všechny tyto druhy kávových nápojů (a řada dalších) jsou založeny nejen na upražených a rozemletých semenech plodů kávovníku, ale také na kravském mléku, které vytváří onu krémovou chuť a dělá z obyčejného pití kávy zážitek. Samozřejmě pokud nejste odpůrcem mléka v kávě. Zážitek to navíc není ani pro vegany nebo lidi trpící intolerancí na laktózu.

I dnes, na sklonku roku 2019, je možné narazit na některé kavárny, které alternativy k mléku coby náhrady do mléčných kávových nápojů nenabízí. A pokud přeci jen sójové, rýžové, ovesné, kokosové či mandlové mléko nabízí, zpravidla si účtují příplatky, proti nimž se již několikrát ohrazovala veganská komunita.

To se týká i nadnárodních kavárenských řetězců, mezi kterými nejvíce vyčnívá Starbucks se svými téměř 29 tisíci pobočkami po celém světě a loňskými tržbami okolo 30 miliard dolarů. Právě tento podnik masově proslavil všemožné kávové variace, do kterých se nebojí dávat velké množství mléka, ochucené sirupy nebo nejrůznější posypy na bohatou šlehačkovou pěnu.

Do boje vstupuje PETA

Pro vegany a zákazníky, jež nesnesou kravské mléko, tak může jít o noční můru, kterou musí řešit žádostí o alternativní mléko, pro které netrpěla zvířata a neobsahuje laktózu. Problém je v tom, že minimálně ve Spojených státech si Starbucks za tento požadavek účtuje další peníze navíc, což se z etických důvodů nelíbí organizaci PETA, největší neziskovce bojující za práva zvířat na světě. A hodlá se proti tomu postavit.

Neplánuje však svolávat protesty ani instruovat komunitu, jak proti těmto poplatkům bojovat. Namísto toho si ve Starbucksu rovnou kupuje takové množství akcií, které jí zajišťuje možnost předkládat vlastní návrhy rozhodnutí na valné hromadě.

„Mnoho konzumentů kávy je intolerantních na laktózu a PETA je intolerantní ke krutosti na krávách. Proto jsou pro nás poplatky za sójová a ořechová mléka obtížné zkousnout. PETA míří do správní rady Starbucksu, aby urgovala společnost ke skoncování s těmito neférovými příplatky,“ komentuje nové rozhodnutí organizace výkonná viceprezidentka Tracy Reimanová.

Nejde o 80 centů, ale o princip

Starbucks má ve Spojených státech údajně účtovat až 80 centů za to, pokud si chce zákazník vyměnit kravské mléko za sójové, kokosové nebo mandlové, respektive jakékoliv, které tamní pobočky kavárenského řetězce nabízí. Podle zjištění CzechCrunche jde však o velmi lokální záležitost a toto nastavení se může lišit podle místa prodeje.

Vezme-li se v potaz Starbucks v Česku, ten sójovou alternativu již delší dobu nabízí zcela bez přirážky, a to napříč všemi standardními nápoji obsahujícími mléko. Výjimkou mohou být sezónní edice, které počítají se specifickými baristickými postupy, bez nichž by nebylo možné nápoj správně připravit. O tomto je ale vhodné se vždy informovat u pokladny.

PETA se nicméně zaměřuje výhradně na americký trh, kde má být situace o něco komplikovanější. Samotný Starbucks se sice v září letošního roku na toto téma vyjádřil pro magazín Delish, pro který uvedl, že „kapka alternativního mléka do standardní nebo ledové kávy či americana je vždy nabízena bez poplatku“, nicméně v případě kompletního nahrazení přichází oněch až 80 centů.

Ve hře je i životní prostředí

Milovníky Starbucksu dost možná tato částka od oblíbeného nápoje neodradí, jde nicméně o principiální problém. V době, kdy veganské alternativy prosakují snad do všech segmentů potravinářského průmyslu (včetně toho s produkcí masa) a řeší se ekologie více než kdy dříve, může jít až o ignorantské nastavení, byť legislativa nic takového nestanovuje.

Právě ochrana životního prostředí může být pro řetězec z amerického Seattlu klíčovým impulsem ke změně. Podle organizace pro výživu a zemědělství (FAO) je právě zemědělská činnost zodpovědná za zhruba 18 procent všech vypuštěných skleníkových plynů do ovzduší, přičemž porážky a obecné chování dobytka (včetně krav) se na tom výrazně podílí kvůli produkci metanu.

Starbucks se naopak usilovně snaží snižovat své negativní dopady na planetu, a to nahrazováním jednorázových plastů nebo nabídky znovupoužitelných kelímků, které konzumentům ušetří část peněz, pokud si budou nechávat nápoj připravovat do těchto (nebo čistě svých) nádob.