Norsko má nejekologičtější továrnu na městský nábytek na světě. Vznikla podle návrhu studia BIG

Továrna, která se může honosit označením ekologická, je celkem rarita. V hlubokých norských lesích jedna taková vznikla.

The Plus boxed

Foto: Einar Aslaksen, Pudder Agency

Nejekologičtější továrna na světě vyrostla v Norsku

0Zobrazit komentáře

Architekti ze světoznámého dánského studia Bjarke Ingels Group, které v květnu zvítězilo se svým návrhem chystané Vltavské filharmonie v Praze, navrhli továrnu pro norského výrobce městského mobiliáře Vestre. Nejde však o jen tak ledajakou továrnu. Její konstrukce je ze dřeva, má zelenou střechu pokrytou solárními panely a vodu, kterou využívá při výrobě, vrací z 90 procent zpátky do oběhu.

Na zkonstruování ekologické továrny, kterou firma Vestre nazvala vzhledem k jejímu křížovému tvaru The Plus, stačilo pouhých 18 měsíců. Díky tomu, že architekti zvolili jako hlavní stavební materiál desky ze dřeva s certifikátem PEFC, který označuje udržitelně produkované lesní dřevo, je v ní uloženo 1 400 tun oxidu uhličitého.

Objekt byl navíc už od počátku realizován na principech pasivní výstavby. Energii tak částečně pokryje 900 solárních panelů. O tepelné pohodlí se postará 17 geotermálních vrtů a důmyslně skrytá tepelná čerpadla.

Vestre uvádí, že nová továrna si může dovolit označení nejekologičtější na světě, jelikož v porovnání s jinými provozy podobného typu vyprodukuje o 55 procent méně emisí a spotřebuje o 60 procent méně energie. Díky tomu aspiruje na získání uznávané environmentální certifikace BREEAM v klasifikaci Outstanding.

The Plus

Foto: Einar Aslaksen, Pudder Agency

Továrnu navrhli architekti studia Bjarke Ingels Group

Na poli industriálních budov by šlo v případě této klasifikace o naprostou raritu. Žádná z dosud postavených se k jejímu získání totiž ani nepřiblížila. Průmyslové budovy jsou naopak známé spíše tím, že životní prostředí nadlimitně zatěžují. Firma Vestre tak dokazuje, že i v průmyslové oblasti mohou vznikat z environmentálního hlediska průkopnické projekty.

„Zadání vytvořit udržitelnou, dostupnou a zároveň barevnou továrnu s přilehlým parkem nám dalo možnost vymyslet zcela novou typologii. Mám radost, že objekt The Plus se stal prototypem zelené proměny,“ říká k projektu Viktoria Millentrup ze studia BIG, které se svým návrhem v květnu zvítězilo v soutěži o podobu budovy očekávané pražské Vltavské filharmonie.

Výrobní prostory The Plus vyrůstají z křížového půdorysu a každé jejich křídlo je určené pro jinou část produkce. Na střechách nechala společnost vysázet semínka nasbíraná z okolního lesa, aby objekt v budoucnu co nejvíce splynul s okolní krajinou. Kromě zeleně se na nich nachází solární panely, které mají během jednoho roku vyprodukovat 250 tisíc kilowatt hodin obnovitelné energie.

Ve středu „Plusu“ se nachází centrální kancelář, která obklopuje dvoranu kruhového tvaru. Po jejím obvodu se spirálovitě táhne schodiště otevírající přístup na čtveřici střech. Interiér lemují velkoformátová okna, díky nimž vnitřní prostor navazuje na okolní les.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Pro obložení fasády architekti ze studia Bjarke Ingels Group zvolili modřín, který je ošetřený metodou zuhelnatění. Díky této technice totiž dřevo lépe odolává vrtochům počasí. Naopak vnitřní prostory prosvětluje obložení z borovice, která je v zajímavém kontrastu k tmavému dřevu na fasádě.

Továrna ale vyniká také díky samotnému procesu výroby městského nábytku. Produkční linka totiž kombinuje moderní stroje s umělou inteligencí, díky čemuž může Vestre vyrábět rychleji, zeleněji a také levněji. Linka je navržena tak, aby ušetřila 90 procent energie v porovnání s běžnou továrnou.

The Plus

Foto: Einar Aslaksen, Pudder Agency

Produkční linka kombinuje moderní stroje s umělou inteligencí

Dokonce i voda, která je potřeba k oplachování kovových komponentů mobiliáře, projde po použití skrz filtrační systém a celých 90 procent se poté vrací zpátky do oběhu.

Odštěpky dřeva a piliny firma Vestre posílá do elektrárny na biomasu, kde z nich po spálení vzniká elektřina. Tepelná čerpadla jsou pak schopná zachytit přebytečnou energii vygenerovanou během procesu vysoušení a převádí ji do tepla, které vyhřívá budovu.

Vestre chce, aby se z továrny stala norská výkladní skříň udržitelnosti a efektivní výroby, která má inspirovat ostatní společnosti k zelené proměně. Zároveň chce tímto architektonickým počinem rozvířit turistický ruch ve městě Magnor, v jehož blízkosti se továrna nachází. Některé její části jsou tak přístupné veřejnosti, navíc ji obklopí rozsáhlý park s uměleckými instalacemi, vyhlídkovou věží, dětskými hřišti či místy na piknik.

The Plus

Foto: Einar Aslaksen, Pudder Agency

Vnitřní prostory prosvětluje obložení z borovice a velkoformátová okna

Ukazujeme to nejzajímavější ze světa architektury a co se nejen v Česku staví.

Newsletter Arch | Poslední vydání

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Téměř třetina evropského ovoce je zamořená pesticidy. Naprosté selhání, konstatuje studie

Ze studie organizace PAN Europe vyplývá, že Evropané konzumují víc pesticidů, než si dosud mysleli. A to i navzdory tvrzením EU.

Jablka ovoce

Foto: Kimberly Fowler

Téměř třetina evropského ovoce je zamořená zakázanými pesticidy

0Zobrazit komentáře

Kdo jablko denně sní, k tomu doktor nechodí. Možná by to byla pravda, kdyby se ovšem nejednalo o jablko ze zemí Evropské unie. Podle nedávno zveřejněné studie vypracované neziskovou organizací Pesticide Action Network Europe (PAN Europe) jsou totiž oblíbené evropské druhy ovoce kontaminované pesticidy, které měly členské země před 11 lety začít nahrazovat netoxickými variantami.

Obyvatelé zemí Evropské unie, kteří se tak snaží do svého jídelníčku pravidelně zařazovat doporučenou porci ovoce, se tak mnohdy vystavují zbytkům toxických pesticidů, jako jsou například fungicidy ​​fludioxonil, tebuconazole a cyprodinil nebo insekticid lambda cyhalothrin. Ve všech případech jde o látky, které Evropská komise řadí mezi ty nejnebezpečnější pro lidský organismus.

PAN Europe testovala během let 2011 a 2019 celkem 97 170 vzorků ovoce a z jejích zjištění vyplývá, že v uplynulých letech došlo k dramatickému nárůstu přítomnosti zmíněných pesticidů – během devíti let sledované hodnoty stouply o 53 procent. Studie zaznamenala nejvýraznější nárůst pesticidů zejména v jablkách, kiwi, hruškách, broskvích a třešních. Celkově je podle zprávy kontaminovaná téměř třetina (29 procent) ovoce vypěstovaného v Evropě.

Třeba taková kiwi byla přitom před 10 lety pesticidů takřka prostá. V testovaných vzorcích byly v roce 2011 nalezeny jen ve čtyřech procentech z nich. Během necelé dekády ale došlo ke změně a v poslední analýze bylo kontaminováno 32 procent testovaných kusů tohoto oblíbeného ovoce. U třešní došlo od roku 2011 také k výraznému růstu. Z 22 procent se kontaminace vyšplhala na polovinu, což je nárůst o 152 procent. Jablka byla po devíti letech jedovatější o 117 procent.

„Nárůst v četnosti kontaminovaného ovoce prodávaného spotřebitelům jde ruku v ruce se zvýšenou intenzitou v používání pesticidů, jakož i s větším využíváním jejich kombinací,“ píše se ve studii.

Ostružiny

Foto: Martin Dawson

Z testovaného ovoce dopadly nejhůř ostružiny

V používání pesticidů se pak například v případě jablek činí zejména v Nizozemsku, Portugalsku, Slovinsku a Belgii. Právě jablka vypěstovaná v těchto zemích obsahovala největší množství nebezpečných látek. Naopak země Skandinávie ukazují, že pěstovat jablka bez užití škodlivin lze – v testovaných vzorcích ze Švédska, Norska a Lotyšska nebyly po kontaminaci ani stopy.

Kromě ovoce, u kterého byl zaznamenám nejdramatičtější nárůst reziduí pesticidů, studie uvádí také nejzasaženější ovoce obecně. Nejhůře dopadly ostružiny, které byly pesticidy kontaminovány v 51 procentech, pak broskve (45 procent), jahody (38 procent), třešně (35 procent) a meruňky (35 procent).

Studie se věnovala také zelenině a testům podrobila ve stejném časovém horizontu 113 431 vzorků. Zakázané pesticidy se objevily u 11 procent z nich. Nutno podotknout, že v případě zeleniny nebyl růstový trend tak dramatický – od roku 2011 do roku 2019 je o 19procentní růst.

Kategorie zeleniny má ale několik černých ovcí, u kterých byl skok nejvýraznější. Podíl zamořených kusů vzrostl u celeru z 37 procent na 54 procent, u špenátu z 12 procent na 19 procent a u salátů z 18 procent na 24 procent. Celer dopadl také nejhůře z hlediska celkové kontaminace – nebezpečné pesticidy se nacházely v 50 procentech testovaných vzorků.

Podle evropských regulací jsou všechny pesticidy, jejichž rezidua byla v testovaných plodinách nalezena, spojovány se zvýšeným rizikem chronických onemocnění včetně rakoviny, kardiovaskulárních problémů a cukrovky. Zároveň jsou vysoce toxické pro životní prostředí, protože kontaminují řeky a ohrožují ekosystém.

Evropská komise přitom uvádí, že se jí užívání nebezpečných pesticidů podařilo v roce 2019 ve srovnání s lety 2015 až 2017 snížit o 12 procent a do roku 2030 má ambice jejich používání snížit o dalších 50 procent. Tvrzení Evropské komise je tak v rozporu s novou studií. Ta totiž uvádí, že při srovnání roku 2019 s lety 2015 až 2017 došlo k 8,8procentnímu růstu kontaminace škodlivými pesticidy.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Evropa se očividně odklání od udržitelného hospodářství. Úřady se vzájemně chlácholí nespolehlivými ukazateli pokroku. Přitom rezidua pesticidů a jejich dopady na lidské zdraví společně s prudce klesajícím počtem živočišných a rostlinných druhů ukazují, jaká je skutečnost,“ uvádí se dále ve studii.

Analýza začala v roce 2011. Právě tehdy se totiž Evropská unie měla začít nebezpečných pesticidů zbavovat a postupně je nahrazovat bezpečnějšími alternativami. V rámci evropských regulací vznikla speciální skupina nazvaná „Kandidáti na nahrazení“.

Členské státy tak mají od roku 2011 zákonnou povinnost pesticidy v této skupině nahrazovat. Jenže podle nové studie se zdá, že zákony jsou plošně ignorovány. „Studie potvrzuje naprosté selhání členských států v nahrazování nebezpečných pesticidů na úkor lidského zdraví a životního prostředí,“ stojí v ní.

Každé všední ráno posíláme nejzásadnější zprávy dne.