Norsko má nejekologičtější továrnu na městský nábytek na světě. Vznikla podle návrhu studia BIG
Továrna, která se může honosit označením ekologická, je celkem rarita. V hlubokých norských lesích jedna taková vznikla.
Nejekologičtější továrna na světě vyrostla v Norsku
Architekti ze světoznámého dánského studia Bjarke Ingels Group, které v květnu zvítězilo se svým návrhem chystané Vltavské filharmonie v Praze, navrhli továrnu pro norského výrobce městského mobiliáře Vestre. Nejde však o jen tak ledajakou továrnu. Její konstrukce je ze dřeva, má zelenou střechu pokrytou solárními panely a vodu, kterou využívá při výrobě, vrací z 90 procent zpátky do oběhu.
Na zkonstruování ekologické továrny, kterou firma Vestre nazvala vzhledem k jejímu křížovému tvaru The Plus, stačilo pouhých 18 měsíců. Díky tomu, že architekti zvolili jako hlavní stavební materiál desky ze dřeva s certifikátem PEFC, který označuje udržitelně produkované lesní dřevo, je v ní uloženo 1 400 tun oxidu uhličitého.
Objekt byl navíc už od počátku realizován na principech pasivní výstavby. Energii tak částečně pokryje 900 solárních panelů. O tepelné pohodlí se postará 17 geotermálních vrtů a důmyslně skrytá tepelná čerpadla.
Vestre uvádí, že nová továrna si může dovolit označení nejekologičtější na světě, jelikož v porovnání s jinými provozy podobného typu vyprodukuje o 55 procent méně emisí a spotřebuje o 60 procent méně energie. Díky tomu aspiruje na získání uznávané environmentální certifikace BREEAM v klasifikaci Outstanding.
Továrnu navrhli architekti studia Bjarke Ingels Group
Na poli industriálních budov by šlo v případě této klasifikace o naprostou raritu. Žádná z dosud postavených se k jejímu získání totiž ani nepřiblížila. Průmyslové budovy jsou naopak známé spíše tím, že životní prostředí nadlimitně zatěžují. Firma Vestre tak dokazuje, že i v průmyslové oblasti mohou vznikat z environmentálního hlediska průkopnické projekty.
„Zadání vytvořit udržitelnou, dostupnou a zároveň barevnou továrnu s přilehlým parkem nám dalo možnost vymyslet zcela novou typologii. Mám radost, že objekt The Plus se stal prototypem zelené proměny,“ říká k projektu Viktoria Millentrup ze studia BIG, které se svým návrhem v květnu zvítězilo v soutěži o podobu budovy očekávané pražské Vltavské filharmonie.
Výrobní prostory The Plus vyrůstají z křížového půdorysu a každé jejich křídlo je určené pro jinou část produkce. Na střechách nechala společnost vysázet semínka nasbíraná z okolního lesa, aby objekt v budoucnu co nejvíce splynul s okolní krajinou. Kromě zeleně se na nich nachází solární panely, které mají během jednoho roku vyprodukovat 250 tisíc kilowatt hodin obnovitelné energie.
Ve středu „Plusu“ se nachází centrální kancelář, která obklopuje dvoranu kruhového tvaru. Po jejím obvodu se spirálovitě táhne schodiště otevírající přístup na čtveřici střech. Interiér lemují velkoformátová okna, díky nimž vnitřní prostor navazuje na okolní les.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsPro obložení fasády architekti ze studia Bjarke Ingels Group zvolili modřín, který je ošetřený metodou zuhelnatění. Díky této technice totiž dřevo lépe odolává vrtochům počasí. Naopak vnitřní prostory prosvětluje obložení z borovice, která je v zajímavém kontrastu k tmavému dřevu na fasádě.
Továrna ale vyniká také díky samotnému procesu výroby městského nábytku. Produkční linka totiž kombinuje moderní stroje s umělou inteligencí, díky čemuž může Vestre vyrábět rychleji, zeleněji a také levněji. Linka je navržena tak, aby ušetřila 90 procent energie v porovnání s běžnou továrnou.
Produkční linka kombinuje moderní stroje s umělou inteligencí
Dokonce i voda, která je potřeba k oplachování kovových komponentů mobiliáře, projde po použití skrz filtrační systém a celých 90 procent se poté vrací zpátky do oběhu.
Odštěpky dřeva a piliny firma Vestre posílá do elektrárny na biomasu, kde z nich po spálení vzniká elektřina. Tepelná čerpadla jsou pak schopná zachytit přebytečnou energii vygenerovanou během procesu vysoušení a převádí ji do tepla, které vyhřívá budovu.
Vestre chce, aby se z továrny stala norská výkladní skříň udržitelnosti a efektivní výroby, která má inspirovat ostatní společnosti k zelené proměně. Zároveň chce tímto architektonickým počinem rozvířit turistický ruch ve městě Magnor, v jehož blízkosti se továrna nachází. Některé její části jsou tak přístupné veřejnosti, navíc ji obklopí rozsáhlý park s uměleckými instalacemi, vyhlídkovou věží, dětskými hřišti či místy na piknik.
Vnitřní prostory prosvětluje obložení z borovice a velkoformátová okna
Nepřehlédněte:
