Mohlo by se zdát, že problém s pytlačením nosorožců kvůli jejich rohům se Česka netýká. Ale kdeže. Právě v Česku v minulosti celníci zachytili několik nelegálních zvířecích zásilek. Rohy mají využití především v tradiční medicíně. Věří se, že mají mimořádné účinky na potenci nebo proti rakovině. To přivedlo nosorožce na hranu vyhynutí. Teď ale svitla savcům nová naděje – a tou jsou rohy radioaktivní.

„První radioaktivní nosorožci se jmenují Igor a Denver. Dnes jich po Jihoafrické republice pobíhá téměř dvacet,“ říká pro CzechCrunch propagátorka jaderné energie Adéla Chalupová. Jak to přesně funguje? Projekt Rhisotope pracuje s radionuklidy, které aplikuje do nosorožcova rohu. Zatímco roh je znehodnocen, nosorožcovo zdraví to nijak neohrožuje.

„Radionuklid je látka s nestabilním atomovým jádrem. Takové jádro prochází radioaktivní přeměnou, při které se uvolňuje záření ve formě částic nebo elektromagnetických vln. Na místech, jako jsou letiště a přístavy, jsou běžně instalovány detektory, které jsou schopny záření zachytit,“ vysvětluje mladá vědkyně. Dodává, že radionuklidy nejsou jen umělé látky, obklopují nás i v běžné přírodě. Také lidské tělo obsahuje radioaktivní draslík, který se podílí na funkci důležitých orgánů, jako je srdce nebo nervová a svalová soustava.

Vtip je v tom, že čím stabilnější izotop, tím pomaleji se vyzařováním energie přeměňuje – a tím delší dobu zůstává detekovatelný. „Radioizotopy mají poločas přeměny zlomek sekundy, jiné dny, měsíce, roky, některé mnoho tisíciletí. Od výběru radionuklidu se tak odvíjí, zda se ošetření zvířete bude opakovat,“ upřesňuje Chalupová.

Zdroj: rhisotope.org

Tým vědců z Jihoafrické republiky pomocí injekce aplikuje do rohu radionuklidy

Radionuklidy se aplikují tak, že se do rohu každého zvířete vyvrtá malá díra. To je podle vědkyně asi stejně bolestivé, jako je pro člověka stříhání nehtů. Injekcí je pak izotop umístěn do otvoru a utěsněn. Celé to trvá zhruba půl hodiny.

Zdraví nosorožce to neohrozí, protože má v rohu jen velmi malou dávku, navíc nízkoaktivního materiálu. „Množství se stanovuje podle počítačového modelu. Radionuklid v rohu neovlivní životní prostředí ani jiná zvířata v okolí,“ dodává žena, která míří na pozici operátorky jaderné elektrárny Temelín.

S myšlenkou, že by se pomocí jaderné energie dali chránit nosorožci, přišel James Larkin, ředitel Oddělení radiační a zdravotní fyziky na Univerzitě Witwatersrand v Jihoafrické republice. Metoda je stále v režimu testování, nicméně vědci už zjistili, že látka zavedená do rohu se nedostane do metabolismu. Nyní se hledá vhodný radioaktivní izotop, kterým by se mohlo zahájit plošné ošetření. V příštích několika letech by mohlo jít o pět až sedm tisíc zvířat.

Za nosorožčí roh jsou lidé na černém trhu ochotní zaplatit opravdu hodně. Celý má hodnotu klidně i dvanácti milionů korun, to z něj dělá komoditu, pro kterou stojí za to pytlačit. V důsledku toho jsou ohroženy všechny druhy nosorožců. Chalupová přitom dodává, že nosorožčí roh je složením skoro stejný jako lidské nehty nebo vlasy.

Zdroj: rhisotope.org

Od této metody si slibují ochranu pokles pytláctví

V Česku je patrně nejznámější nosorožec bílý severní, druh, u kterého zbývá už jen několik málo jedinců. Na jeho záchraně se podílí zoologická zahrada ve Dvoře Králové, která v Keni odebrala embrya posledních dvou žijících samic. Královodvorská zoo se ale činí také v ochraně dalšího druhu, který je ohrožený vyhynutím, a to nosorožce černého východního. Letos v březnu se tu narodilo mládě.

Pytláctvím ale zdaleka nejsou ohrožena jen zvířata, pro která je typický roh. V tradiční medicíně jsou například velmi oblíbení tygři. U dalších druhů se ale podle Adély Chalupové zatím využití jaderné energie k jejich ochraně nepočítá.